Oproti listopadu nezaměstnanost ve většině okresů republiky vzrostla a nejinak tomu bylo na Vysočině. „Končily sezónní práce a všichni lidé včetně OSVČ přecházeli zpět do evidence,“ vysvětlil krajský analytik trhu práce Pavel Literák.

Vysočina je s meziměsíčním nárůstem nezaměstnanosti 15,2 procenta na prvním místě v republice. Hodnota 20,7 procent v Pelhřimově je pak šestá největší hodnota napříč Českem. „Je to dáno malým počtem nezaměstnaných, v absolutních číslech to nevypadá nijak dramaticky,“ uvedl k výsledku ředitel pelhřimovského úřadu práce Josef Hejda. Je třeba uznat, že okres Pelhřimov je s nezaměstnaností 2,2 procenta mezi nejlepší desítkou v Česku. Přitom na Pelhřimovsku není žádný výrazný zaměstnavatel, kde by pracovala půlka okresu. 

Velký nárůst žadatelů o zaměstnání v loňském prosinci zaznamenali také v dalších okresech Vysočiny. Všechny okresy skončily v hodnocení růstu nezaměstnanosti v první dvacítce z 77 okresů Česka. Za Pelhřimovem se umístily devátá Třebíč, desátý Havlíčkův Brod, dvanáctá Jihlava a dvacátý Žďár nad Sázavou. 

Ilustrační snímek.
Cena tepla v Jihlavě vzroste, lidé přesto mohou ušetřit

I přes strmý nárůst nezaměstnanosti se Vysočina stále drží na slušných hodnotách. Je to zejména díky strojírenství uzpůsobenému pro automobilovou výrobu. Výsledek 3,8 procenta nezaměstnaných je shodný s celorepublikovým průměrem. Za zmíněným Pelhřimovem je na druhém místě Havlíčkův Brod s nezaměstnaností 3,2 procenta. V Jihlavě je nezaměstnanost 3,5 procenta a žebříček uzavírají Žďár nad Sázavou a Třebíč s nezaměstnaností 4,5, resp. 4,9 procent.

Přestože jsou tisíce nezaměstnaných, stále jsou volná pracovní místa, která se počítají rovněž na tisíce. Ke konci prosince 2017 jich v kraji bylo 7 475, jen o 41 méně než na konci listopadu. Počet zůstává ve všech okresech vesměs stejný, výrazně stoupl pouze v Jihlavě, o 153 možností uplatnění na hodnotu 1 855, nejvyšší na Vysočině.