„Jsou to pohledávky za poplatky ve výši 90 korun na pohotovosti a do částky jsou započítány ještě starší poplatky ve výši 30 korun," informoval mluvčí novoměstské nemocnice Petr Hladík.

Dluhy se objevují i nyní, kdy se už více než dva roky platí jen na pohotovosti, respektive urgentním příjmu. „Dluhy vznikají především na urgentním příjmu. Pokud pacient není schopen uhradit poplatek na místě, tak mu nemocnice posílá fakturu," přiblížil mluvčí.

Na regulačních poplatcích novoměstská nemocnice ročně vybrala 14,5 milionu korun. Po jejich zrušení výpadek pojišťovny částečně kompenzují v úhradách. „Nicméně tato částka je zastropována skutečností z roku 2013 a vzhledem ke zvyšujícímu se počtu pacientů nám k plné úhradě chybí zhruba 1,5 milionu korun. Příspěvek pojišťoven tedy v současné době zcela nepokrývá výpadek příjmů z regulačních poplatků," uvedl Petr Hladík.

Regulační poplatky ve zdravotnictví začali pacienti hradit v roce 2008, za hospitalizaci to bylo nejdříve šedesát korun, později se taxa zvedla na 100 korun za den. Kromě toho se platilo 30 korun za návštěvu obvodního i specializovaného lékaře a v lékárnách za recept. Se začátkem roku 2014 byly zrušeny poplatky za pobyt v nemocnici, o rok později i všechny ostatní, s výjimkou poplatku na pohotovosti nebo stomatologické pohotovosti.

Lidé problematiku regulačních poplatků vnímají rozdílně. Někomu přišly zbytečné, přičemž argumentují tím, že celý život platí zdravotní pojištění a nemocní byli jen výjimečně, anebo naopak říkají, že poplatky nebyly tak vysoké, aby jim vadily. Rozlišují rovněž rozdíl mezi poplatkem v ordinaci a taxou za pobyt v nemocnici.

ULEVILO SE PACIENTŮM PO ZRUŠENÍ ZDRAVOTNICKÝCH POPLATKŮ?
Na Vysočině odpovídalo na desátou otázku volebního auditu Deníku celkem 57 respondentů. Celkem 53 procent z nich míní, že po zrušení zdravotnických poplatků se pacientům ulevilo. Zbývajících 47 procent odpovídajících si naopak myslí, že po zrušení zdravotnických poplatků se pacientům nijak neulevilo. Pouze dva z dotázaných nedokázali, či nechtěli jednoznačně odpovědět.

53% 

„Kdybych byla doma, tak tu stovku za den bych projedla taky, takže mi to tak strašné nepřišlo," poznamenala Petra Vančurová z Nového Města na Moravě.

Další lidé se na věc dívají komplexně. „Jestli se pacientům ulevilo po zrušení poplatků? Finančně ano, resort to sice ustál, ale chybějící finance za nevybrané poplatky se stát snaží plíživou cestou dorovnat zvyšováním pojistného za státní pojištěnce," uvedl ředitel základní školy ve Žďáře nad Sázavou Ivo Kuttelwascher.

Jako stále se prodražující vnímá zdravotnictví také bystřický podnikatel Josef Novotný, „Lidem se po zrušení poplatků neulevilo, zdravotnictví je stále dražší, a tento trend se nezpomalí bez aktivního zapojení pacienta," je přesvědčen Novotný.

Z odpovědí panelistů

Ota Benc, ředitel ZŠ a MŠ Ždírec nad Doubravou: Ne, silně se přitížilo všem: lékařům, sestrám i pacientům.

Jiří Jedlička, ředitel Krajského muzea Vysočiny, Havlíčkův Brod: Ne, peníze z poplatků mohou chybět, ale ve zdravotnictví je třeba lépe hospodařit.

Martin Šikula, učitel, kronikář a historik, Bohuňov: Ano, zejména nesmyslných poplatků za recept, kde již tak doplácíme nemalé částky. Na druhé straně nezpochybňuji poplatek za pohotovost a logiku měl i poplatek za pobyt v nemocnici, ačkoliv bych v obou případech snížil sazbu, například na padesát korun. Za rozumný bych považoval i regulační poplatek za návštěvu lékaře, ale pouze výši deset korun a bez výjimek.

Jáchym Jaroslav Šimek, opat premonstrátského kláštera, Želiv: Nejsem si jistý.

Luděk Rýzner, architekt, ředitel a majitel architektonického studia, Humpolec: Ne. Zrušení poplatků byl krok zpět. Šlo o jednoznačnou ukázku populistického kroku.