Příčinou záporného výsledku hospodaření je zejména propad plateb od zdravotních pojišťoven, vyšší mzdové náklady a zvýšení sazby daně z přidané hodnoty (DPH), které zvýšilo náklady na spotřebu materiálu a služeb, uvedl hejtman kraje Jiří Běhounek (ČSSD). Výsledky hospodaření projedná rada kraje v úterý.

Platby za zdravotní péči od zdravotních pojišťoven v roce 2013 meziročně poklesly za všechny nemocnice v kraji téměř o 140 milionů korun, to je o 4,4 procenta. „Nejvíc se na jejich poklesu podílela úhradová vyhláška, kdy u Všeobecné zdravotní pojišťovny došlo k poklesu úhrad na 95 procent stavu v roce 2011," dodal Běhounek.

DPH vzrostla od 1. ledna 2013 v základní sazbě na 21 procent a ve snížené sazbě na 15 procent, což mimo jiné zdražilo téměř všechen zdravotnický materiál. Nemocnice na Vysočině by měly zapojit do hospodaření své investiční fondy.

Jinak by podle Běhounka dosáhla celková účetní ztráta více než 165 milionů korun. „Zapojením těchto fondů však vzniká vnitřní dluh nemocnic, které pak mají problémy s modernizací přístrojů i nutnými opravami," řekl hejtman Jiří Běhounek.

Záporný celkový výsledek hospodaření ovlivnily podle Běhounka zejména vnější podmínky, kraj jako zřizovatel tlačí nemocnice do úsporných opatření. Podle hejtmana dokázaly nemocnice celkově ušetřit na mzdách, platbách za služby, energie a vstupní materiál kolem 56 milionů korun. „Nemocnice se snaží šetřit, ale v tomto trendu musí dál pokračovat, například spojováním činností," řekl hejtman.

Nejlépe se s loňským hospodařením vyrovnala Nemocnice Pelhřimov, kladný výsledek měly i nemocnice v Jihlavě a Havlíčkově Brodě. Nemocnice v Novém Městě na Moravě a v Třebíči skončily se ztrátou.

Zpožděné platby dodavatelům

Největším problémem nemocnic v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Třebíči, Pelhřimově a Novém Městě na Moravě jsou podle Běhounka zpožděné platby dodavatelům. Ti pak mohou vyžadovat penále, případně omezovat dodávky. Loni například musel kraj půjčit třebíčské nemocnici, která neměla volné peníze. Dodavatel úklidu totiž podle hejtmana hrozil, že přestane uklízet a nasadí penále.

Podle Běhounka teď kraj jedná o cílené pomoci, díky které budou nemocnice schopné zaplatit závazky dodavatelům po lhůtě splatnosti. „Zatím se to připravuje, kraj by mohl nemocnicím poskytnout 60 až 100 milionů korun. To celou ztrátu nepokryje, ale umožní nemocnicím další provoz," řekl Běhounek.

Kraj Vysočina má podle něj ambice, aby nemocnice v letošním roce při zapojení dalších úsporných opatření a za pomoci nové úhradové vyhlášky dosáhly vyrovnaného hospodaření.