Letošek měl být zejména ve znamení Vysočiny sklářské. Podaří se uskutečnit všechny naplánované akce?

Většina akcí dosud se podařila uskutečnit. Některé třeba v modifikované podobě, ale jsme rádi, že v letošním roce je stále velmi pestrý kalendář akcí. První z nich byla vernisáž výstavy na krajském úřadě, pak měla být velká akce v City parku a to je jediná, která neproběhla. Ale tu nahrazujeme významnější akcí, která tam je do konce srpna. Zámecký sklářský den ve Světlé se uskutečnil, diskuze s promítáním Pecha Kucha Night také a teď už za nás aktivity, které jsme měli naplánované, proběhnou.

Na co se mohou lidé těšit v rámci Vysočiny sklářské?

Připravili jsme turistickou hru pro rodiny s dětmi, jmenuje se Vysočinou za skleněnkou. Je to putování po sedmí místech, která jsou spojena s historií sklářství – sklárny, výstavy nebo naučná stezka Křižánky po místech, kde skláři pobývali. Je to putování s otázkami a odpověďmi, potvrzení je formou razítka a účastníci se dostávají do slosování o věcné ceny.

Tomáš Čihák
Narodil se 26. září 1977
Bydlí v Jihlavě, je ženatý a má dvě děti
Ve Vysočina Tourism působí téměř jedenáct let, od 16. října 2009
Mezi zájmy řadí cestování, aktivní i pasivní sport a hudbu
Oblíbeným místem dovolené je pro něj Kraj Vysočina a pak Nový Zéland

Když se přesuneme k letošním prázdninám, ty budou zcela určitě jiné. Jak se na jejich začátku vyvíjí zájem o dovolenou na Vysočině?

Vysočina těží z toho, že má krásnou přírodu, nejsou tady velká města, která jsou, co se týká ubytovacích kapacit, nejvíce postižena. Věříme, co máme informace, že červenec a srpen by mohl být pro většinu ubytovatelů dobrý a turisté k nám budou přijíždět. My ale chceme, aby k nám přijížděli i dále, třeba i v září a říjnu. Proto máme motivační pobídky, například slevy na ubytování, které poběží až do konce letošního října.

Může stát snaha šetřit za zrušením dovolené na Vysočině, nebo naopak přiláká ty, kteří by jinak jeli do zahraničí?

(úsměv a odmlka) To je zajímavá otázka. Je to na ubytovacích zařízeních. Pokud jsou některá orientovaná na náročnější, zahraniční klientelu, aby se je pokusili nahradit Čechy, kteří do zahraničí nepojedou. Ta možnost tady je, ale většina turistů budou ti, kteří běžně jezdí po České republice. Je to hlavně o nabídce, na Vysočině jsou i luxusní rezorty, hotely, kde mohou movitější turisté přijet, ale není to většina. Ta je pro střední třídu – rodiny s dětmi, seniory. A nebo kempy a pobyty v přírodě, ty jsou atraktivní stále.

Dá se očekávat, že nejen luxusní, ale i ostatní hotely půjdou s cenou dolů? Nebo naopak zdraží, protože mají několikaměsíční výpadek příjmů?

Očekáváme, že ceny v žádném případě neporostou. Spíše v některých případech zlevní. Dražší hotely se budou chtít přeorientovat na Čechy, kteří na cenu hodně koukají. Ale že by ceny rostly, to si nedovedu přestavit. Ani u turistický atraktivit jsme nezaznamenali snahu zdražovat. Je to o nabídce a poptávce a myslím, že všichni budou rozumní. Nebylo by to vhodné a neočekávám, že by se mělo zdražovat.

Vysočina je v podstatně tranzitním krajem – vidíte v tom potenciál v tom smyslu, že by mohla lidi zaujmout a ti se sem pak vrátí cíleně?

Ano, je naším dlouhodobým cílem, aby Vysočina nebyla pouze tranzitní nebo cílem pro jednodenní návštěvníky. Kampaně jsou o tom představit Vysočinu jako čistý, atraktivní kraj, kam stojí za to přijet za přírodou, za památkami. V tranzitu a dobré dopravní dostupnosti vidíme spíše příležitost.

Starosta jedné z obcí na Jihlavsku přišel se zajímavým plánem, jak Vysočinu podpořit půlmiliardovou sumou. Stačí prý, aby každý z kraje dal tisícovku za dovolenou na Vysočině. Co na to říkáte?

Aby lidé nejezdili jinam a utráceli zde?

Přesně tak.

Proinvestovat peníze tady je něco, co můžeme udělat všichni a předpokládám, že to všichni dělat budeme, pokud jsme rozumní. My jsme si toho vědomi a máme velkou výstavu v City parku. V Jihlavě, v krajském městě, kde se pohybují občané Vysočiny i turisté, ukazujeme krásy Vysočiny a nabídku, aby neměli důvod opouštět Vysočinu a zůstali u nás. Naše marketingová kampaň má název dovolená doma, dovolená na Vysočině. Tou cílíme nejen na všechny Čechy, ale i na lidi z Vysočiny, což je patrné z názvu. Mohou si to přebrat tak, že nebudou jezdit ani do okolních krajů, protože na Vysočině je nejlépe. O tom jsme ostatně všichni ve Vysočina Tourism přesvědčeni.

Krajští zastupitelé dali na podporu cestovního ruchu dvaadvacet milionů, což je poměrně vysoká částka. Dá se očekávat, že se přes zvýšený zájem turistů mohou tyto peníze vrátit?

Věříme tomu. V současné době se kraje předhánějí, kdo dá více do podpory cestovního ruchu a kdo vytvoří jakou pobídku. Finanční nástroje, které schválilo zastupitelstvo kraje, jsou dva základní – první je tvorba nabídek a jejich smysluplná propagace pro různé subjekty Vysočiny a druhá jsou zvýhodněné dovolené přes systém voucherů.

Kdo může dostat voucher, jinými slevy tisícikorunovou slevu na pobyt?

Je pro ty, kteří chtějí strávit tři a více nocí a přijedou ve skupině dvou až šesti osob. Platí pouze na ubytování a peníze následně kompenzuje Kraj Vysočina. Vidíme v tom cíl zvýšit návštěvnost i počet přenocování. Když by si turisté mohli porovnat z dvou rovnocenných destinací, věříme, že se rozhodnou pro Vysočinu právě proto, že zde mohou za stejné služby ušetřit. Když je tu člověk dlouho, musí se někde stravovat, očekáváme, že navštíví nějaké památky a utratí více peněz.

Považujete to za skutečně motivující nabídku?

Pro nějakou skupinu turistů určitě. Movitější návštěvníci to jako hlavní důvod nevidí, pro ně je hlavní nabídka v destinaci, jejíž tvorba je ostatně také finančně podporována Krajem Vysočina. Pro spoustu osob je to ale motiv k tomu, aby do destinace přijeli.

Funguje vše už nyní?

Ještě ne, zvýhodněné dovolené budou až na základě rezervace, které bude možné dělat od třináctého července do konce října a klient je bude smět uplatnit pouze u hromadných ubytovacích zařízení, což jsou ty větší s kapacitou minimálně pět pokojů a deset lůžek. Ty jsou nejvíce postižení pandemií a restriktivními opatřeními vlády.

Dokážete odhadnout, kolik ubytovacích zařízení se zapojí?

Maximální počet je čtyři sta třicet, to jsou zařízení, která jsou evidovaná Českým statistickým úřadem a kvalifikovaný odhad z naší strany je sto padesát až dvě stě. Ty, které jsou v přírodě, jsou mezi nimi i kempy, nemají důvod poskytovat slevy a následně si o ty peníze říkat. Tak jako tak jim tam turista přijede a jim odpadá administrativa.

Pojďme se vžít do pozice člověka, který na Vysočině nikdy nebyl a tato nabídka ho osloví – jaký program byste mu naplánoval nebo doporučil?

Není nic jednoduššího než se podívat na turistický portál www.vysocina.eu, kde máme zmapované i výlety na Vysočině pro pěší i pro cyklisty. Je tam seznam těch nejvýznamnějších památek, pokud se bavíme o přírodě a předpokládáme, že Češi budou hodně cestovat do přírody, máme tam popsané i naučné stezky. Záleží, jestli je někdo zaměřený na kulturu nebo třeba do přírody, ale zpracováno je tam toho dost. Kromě toho na turistickém portále jsou ke stažení tematické výlety po sklářských místech, po pivovarech nebo filmová místa. Snažíme se výlety pojit nějakým tématem, letos jsme vsadili na putování po sklářských místech a také po pivovarech, to je Pivovarská stezka Vysočiny.

Je nějaký okres, který je pro turisty mimořádně atraktivní?

(smích) To ode mě neuslyšíte. Vysočina je celá atraktivní, jako taková je turistický region. Je pravda, že okresy nebo oblasti jsou trochu rozdílné, ale co je krásné? Pro každého něco jiného. Vysočina je úžasná v tom, že je pestrá. Člověk sem může přijet v létě, v zimě do jakékoliv oblasti a málokdy je zklamán.

V top 50 turistických cílů v Česku je z Vysočiny jen ZOO Jihlava. Jaká další místa jsou oblíbená?

Zoologická zahrada je dlouhodobě nejnavštěvovanější cíl. Co se Vysočiny týká, na druhém místě je Vodní ráj, což je bráno jako turistický cíl. Pak je tam zámek v Telči, který prochází rekonstrukcí a do budoucna může být ještě atraktivnější. Obrovský potenciál je v hradě Roštejn, tam rekonstrukce a nové expozice už jsou dokončeny včetně věže. Velký potenciál má i Hrad Kámen, kde je v plánu vybudování návštěvnického centra. Je tam předpoklad vyšší návštěvnosti a v top 10 je i Jaderná elektrárna Dukovany s návštěvnickým centrem. To je unikát našeho kraje, o kterém se moc nemluví.

A co památky UNESCO?

Jsou také oblíbené – v Třebíči bazilika i zámek, ve Žďáře kromě Zelené hory Muzeum nové generace na zámku – to je klasika. Nechtěl bych zapomenout klášter Želiv, kde rok co rok roste návštěvnost, stoupají investice do areálu a není to jen o duchovních. Mají tam pivovar, restauraci, prohlídky, ubytování. To je místo s obrovským potenciálem do budoucna.

A jsou naopak nějaké skryté perly? Tedy místa, o kterých se moc neví, jezdí tam málo lidí, ale přesto stojí za pozornost?

Nominovali jsem pro Czech Tourism neobjevená místa, byl to právě klášter Želiv, Hrad Kámen a zámek s muzeem ve Velkém Meziříčí. To jsou pro Čechy stále místa, která nejsou známá. Ale perly mohou být i ta místa spojená se sklem a historií sklářství. Kdyby se někdo podíval do sklárny Svoboda v Karlově u Žďáru nad Sázavou, kde je celoroční provoz, může na jednom místě vidět vše od výroby skla, jeho foukání, přes designovou úpravu až po finální výrobek. Může si tam nakoupit. Je to takové místo, kde na člověka dýchne atmosféra mísení historie se současností.

Co byste závěrem vzkázal lidem na Vysočině, třeba v souvislosti s dovolenými?

Popřál bych jim krásnou dovolenou, ať si jí užijí u nás na Vysočině, která je opravdu nejkrásnější. Ať naberou síly a nelitují toho, že nepojedou do zahraničí. Buďme rádi, že jsme tady a že Vysočina je turisticky atraktivní. Byl bych rád, kdyby k nám nejezdili lidé pouze letos, kdy nahrazují zahraniční dovolené tuzemskými, ale kdyby si k nám našli cestu dlouhodobě.