Něco takového Náměšť ještě neviděla. Po náměstí pochodovaly stovky lidí

Z dálky se ozve temné hučení a najednou se na obloze objeví tři tečky. Rychle se přibližují a hukot zesiluje. „Mami, mami, dívej, už letí! Ale mají poruchu, kouří se z nich,“ ukazuje nahoru malý chlapeček.

Z přilétajících helikoptér se opravdu kouří, ale je to kouř slavnostní – v modré, červené a bílé barvě. Vrtulníky právě přelétávají nad Masarykovým náměstím v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku a svou troškou přispívají do mlýna zdejších oslav. Náměšť totiž právě slaví sto let od povýšení na město.

Náměšť oslaví kulaté výročí velkolepě. Povýšení na město věnuje čtyři dny

Bojové stroje se nad náměstím neobjevily jen tak náhodou – Náměšť je totiž neodmyslitelně spjatá se zdejší vrtulníkovou základnou, jejíž příslušníci společně se členy zdejších mnoha spolků secvičili na páteční odpoledne 19. května slavnostní nástup. Po náměstí tak pochodují stovky lidí v uniformách či dresech. Do toho hraje vojenská kapela ryčný pochod a zcela vzadu duní motorky zdejšího motoklubu. „Když Náměšť nad Oslavou před sto lety získala status města, bylo to také díky zdejší bohaté spolkové činnosti. Přejme tedy městu úspěšný rozvoj a aby Náměšť nad Oslavou byla stále dobrým místem pro život,“ pronáší ve svém proslovu starosta Jan Kotačka.

V té chvíli se na scéně objevuje asi tříletá holčička, která před chvílí defilovala v průvodu a poté spolu s ostatními stála v zástupu naproti řečníkům. Zčistajasna totiž vyběhla před zástup a začala nadšeně mávat. Její vedoucí, či snad maminka, oblečená stejně jako holčička v tričku s logem domu dětí a mládeže, má co dělat, aby ji lapila a odvedla zpět na místo. „Určitě tím máváním chtěla dát najevo, že se starostou naprosto souhlasí,“ poznamenává jeden z přihlížejících výrostků.

Hovoří také hejtman Vítězslav Schrek a velitel letecké základny Rudolf Straka. „Před sto lety se lidé radovali z nově nabyté samostatnosti. Byla to doba velmi mladé Československé republiky. A tudíž si zkusme představit to nadšení při budování nového samostatného státu. Toto nadšení podpořilo i snahu o získání statutu města. Byla to snaha, která odrážela víru občanů v budoucnost Náměště,“ poznamenává Straka.

Při pohledu na náměstí lze konstatovat, že tuto víru zdejší lidé neztratili. Pokud by nevěřili v budoucnost svého města, pak by zde nyní nemohlo stát tolik účinkujících a tolik diváků. V očích všech se zračí hrdost na Náměšť nad Oslavou, zdejší bohatý spolkový život a na to, že žijí právě v tomto městě. A když na kapelníkův pokyn začne vojenská hudba hrát státní hymnu, je patrné, že mnozí mají slzy na krajíčku. To je jasný důkaz, že i oni věří v dobrou budoucnost Náměště nad Oslavou. Tak jako jejich předci před sto lety.