„Na obcí Spělkov, nedaleko prvního útočiště Josefa Serinka, společně zasadíme strom, semenáček památného Svatováclavského dubu,“ informoval za organizátory Ondřej Liška s tím, že chtějí připomenout tuto postavu protifašistického odboje, členy její skupiny i místní obyvatele, kteří za války s partyzány spolupracovali a podporovali je.
„Vysazení stromu je součástí iniciativy, která usiluje o vytvoření sítě cest, jež by spojovala a připomínala místa a osudy spjaté s působením Josefa Serinka, odbojových skupin a jejich podporovatelů v tomto kraji. V další fázi je cílem zpřístupnění celé stezky na adrese www.partyzanskastezka.cz,“ přiblížil Liška.
Sraz účastníků je v neděli ve 14 hodin ve Spělkově na návsi, odtud se pak pěšky přesunou do nedalekého místa vysazení stromu. Vzpomínka na Černého partyzána, kterému se tak říkalo podle jeho cikánského původu, a vysazení dubu jsou naplánovány do 15 hodin, poté je v plánu asi hodinová vycházka do míst dalších úkrytů Josefa Serinka u břehů Svratky, přičemž zakončení akce se uskuteční v nedalekém Krásném.
Organizátoři zájemcům o účast doporučují přijet do Krásného a pěšky se pak na 14. hodinu přemístit do vedlejšího Spělkova na náves.
Kdo byl Josef Serinek?
Narodil se v roce 1900 v Bolevci u Plzně, koncem 1. světové války byl odveden, avšak zběhl. Během okupace byl s rodinou deportován do sběrného tábora v Letech, odkud uprchl. Dostal se až na Českomoravskou vrchovinu, kde si získal důvěru několika lidí, navazoval další kontakty, přičemž hlavní oblastí jeho zájmu bylo Bystřicko a Novoměstsko. Spolupracoval s řadou odbojářů a na podzim 1944 stál v čele zpravodajské a přechovávatelské sítě sahající od Poličska až na Novoměstsko. Serinek byl v kontaktu se skupinou Jermak, pak navázal spolupráci s desantem Dr. Miroslav Tyrš, v jehož řadách se dočkal konce války. Po osvobození získal několik ocenění a léta vedl restauraci U Černého partyzána ve Svitavách. Po osvobození se také oženil s Marií Zemanovou, s níž se seznámil za války ve Veselí na Bystřicku. Začátkem 60. let se scházel s historikem Janem Tesařem, který zpracoval vzpomínky na jeho život a partyzánskou činnost. Soubor memoárů byl desítky let šířen „samizdatem“, až v roce 2016 vyšel knižně včetně Tesařových poznámek. Serinek zemřel v roce 1974 ve Svitavách.