„Opravdu byl v naší společnosti dne 6. února potvrzen jeden jediný případ onemocnění TBC. Jednalo se o agenturního zaměstnance z Rumunska, který pracoval na oddělení lisovny,“ potvrdil informaci manažer společnosti Futaba Petr Charvát.

Není důvod k panice

Jak dodal, všichni zaměstnanci byli ihned, to znamená už 6. února, o této skutečnosti informováni. „Stejně jako jsme téhož dne kontaktovali havlíčkobrodskou nemocnici, krajskou hygienu a naši lékařku, Jaroslavu Neugebauerovou a to z toho důvodu, abychom z hlediska ochrany zdraví našich zaměstnanců nic nepodcenili a zároveň zabránili šíření nepravdivých a zavádějících informací v našem okolí,“ zdůraznil Charvát s tím, že na základě doporučení zdravotníků byl dán dohromady seznam zaměstnanců, kteří s nemocným přicházeli dlouhodoběji do styku, ať už v práci nebo na ubytovně. Tito zaměstnanci již pak postupně od minulého týdne absolvují stanovená preventivní vyšetření na TBC.

„Zatím byla všechna vyšetření negativní,“ konstatoval Charvát. Další opatření budou dle potřeby ihned provedena, pakliže k tomu na základě spolupráce s lékařskými instituce bude nutné přistoupit. „Jak vidno, tak nebereme situaci na lehkou váhu, spíše naopak. Je zde bohužel i zkušenost jiných podniků na Vysočině s výskytem TBC v minulých letech, takže ty kroky, které činíme, jsou analogické těm, které byly tenkrát také prováděny,“ konstatoval Charvát.

„Byl k nám přijat pacient s podezřením na tuto chorobu, následně se tuberkulóza potvrdila,“ informovala mluvčí nemocnice Petra Černo. Jak dodala, je v takovém případě nemocným doporučena specializovaná léčba.

Vilémov, 4. 9. večer. Hasiči nasadili při záchranářských pracích veškerou techniku.
U soudu pokračuje soud s obžalovanými kvůli mostu ve Vilémově

Tuberkulóza, též TBC, dříve souchotiny či úbytě (oubytě), je podle zdravotníků havlíčkobrodské nemocnice infekční onemocnění způsobené bakteriemi. Nemoc napadá nejen člověka, ale i zvířata. Tuberkulóza většinou napadá plíce, ale může postihnout i jiné části těla. Šíří se vzduchem, když osoba s aktivní formou tuberkulózy kašle, kýchá nebo jiným způsobem rozšiřuje své sliny vzduchem. Zhruba jedno z deseti onemocnění přejde v aktivní tuberkulózu, která, když se neléčí, způsobuje úmrtí ve více než 50 procent případů. Setkat se s tuberkulózou není ani dnes vzácné.

Už v roce 2010 psal Havlíčkobrodský deník o výskytu této nemoci v regionu. „Ročně je na našem oddělení ošetřeno zhruba 10 pacientů s potvrzeným TBC, čímž nevybočujeme v posledních letech z běžného celorepublikového ročního výskytu“ sdělil tehdy primář plicního oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě Jaroslav Vondra.

Sporná vyhláška

Už v roce 2009, jak tehdy napsal Havlíčkobrodský deník, plicní lékařka Marie Burešová z Havlíčkova Brodu upozorňovala na možné zvýšení výskytu této nemoci a to paradoxně díky vyhlášce Ministerstva zdravotnictví (MZ).

Vyhláška totiž ruší léty zavedený model, kdy byli školáci v pátých třídách ve věku 11 až 12 let očkováni proti TBC (tuberkulóze) plošně a zdarma. Podle nové vyhlášky teď záleží na rodičích, jestli zváží nebezpečí nákazy a nechají dítě očkovat u lékaře sami na vlastní žádost, ovšem vakcínu běžná pojišťovna nehradí, rodiče je platí sami. „Dosavadní model byl takový, že primovakcinace, neboli první očkování proti TBC, se u novorozenců provádělo do 14. dne po narození,“ vysvětlila Marie Burešová. „Po třech měsících dítě zkontroloval zdravotník. Jestliže se u dítěte mezitím nevytvořila typická jizva, bylo dítě očkováno znovu po ukončení základního očkování, to jest mezi l8.- 24. měsícem života. Vytvořené protilátky chrání asi l2 roků. Proto se pak prováděla kontrola ve věku 11 až 12 let, a pokud byl zjištěn jejich nedostatek, byla provedena takzvaná revakcinace, tedy přeočkování proti TBC,“ dodala lékařka.

Vyhláška MZ sice zachovává primovakcinaci, ale ruší kontrolu jizev u dětí, které prošly prvním očkováním proti TBC a ruší i revakcinaci. Tedy obnovu očkování ve věku 11 až 12 let.

„Nikdo se už nebude zajímat, jestli primovakcinace novorozence vůbec zabrala. Ani zda starší školák či mladý dospělý, který se třeba pohybuje v rizikovém prostředí, kde může přijít do kontaktu s TBC, má dost potřebných protilátek a není ohrožen,“ konstatuje lékařka. V roce 2008 provedli zdravotníci kontrolu na Havlíčkobrodsku u 2 400 dětí v pátých třídách. „U dětí ve věku 11 až 12 let v ČR, podle našich zkušeností, v pětašedesáti procentech chybějí protilátky proti TBC. Přitom tato smrtelná nemoc u nás rozhodně nebyla vymýcena. Naopak je možné, že v některých regionech bude počet případů v příštích letech stoupat,“ konstatovala lékařka. Riziko výskytu je podle Burešové třeba v sociálně vyčleněných rodinách, mezi alkoholiky, konzumenty drog, ale i diabetiky a seniory. Nakazit se mohou třeba sociální pracovníci, kteří mezi problémovou komunitou působí, stejně jako někteří zdravotníci.

Ilustrační foto
Sokolovna na Lipnici má šanci na lepší budoucnost

„Samozřejmě riziko nákazy je mezi cizinci ze zemí třetího světa, ale i zahraničními dělníky, kteří zde pracují nelegálně a k lékaři nechodí. Riziko stoupá s otevřením hranic a velkou migrací. Stejně tak s rozvojem cestovního ruchu a cestováním do zemí, kde TBC patří k běžným nemocem,“ uvedla Burešová.

Podle plicní lékařky je Vysočina, co do počtu případů výskytu TBC, na jednom z posledních míst ve statistice, ale nemusí to tak zůstat