„Lidé vyhazují z oken jedoucích vlaků kde co. Podél kolejí najdeme všechno to, co se objevuje i na smetištích. Cestující si často neuvědomují, že například vyhozený ohryzek může někomu ublížit. Kolegovi se nedávno stalo, že někdo vyhodil z okna jedoucího vlaku svačinu. Krajíc chleba kolegu trefil do hrudníku a naštěstí to odnesl jenom vyraženým dechem," popsal jednu z nebezpečných situací, které dělníci při úklidu okolí kolejí zažívají, Lukáš Sobotka, hlavní stavbyvedoucí střediska železnic firmy Chládek a Tintěra a. s.

Práce nebezpečná i vzrušující

Lidé se podle něj moc nekoukají, jestli je někdo poblíž trati, či ne. „Prostě otevřou okýnko a hodí. Navíc když jede vlak osmdesáti nebo stokilometrovou rychlostí, tak si nikoho u trati mnohdy ani nestačí všimnout," vyjádřil se Lukáš Sobotka.

Práce dělníků při údržbě okolí tratí není právě jednoduchá. „Provádíme vyřezávání křovinných porostů v zimním období pro správce kolejí. Odstraňujeme náletové dřeviny tak, aby vlakvedoucí případně pracující dělníci viděli přijíždějící vlak a naopak strojvedoucí viděl pracující dělníky. Občas je naše práce nebezpečná, ale je zároveň i vzrušující," vysvětlil Lukáš Sobotka.

Kromě toho, že jim lidé házejí kde co na hlavy, musí dělníci dávat pozor také na pohyb drážních vozidel. To ale není zdaleka vše, na co musí dělníci pracující u tratí upřít svou pozornost.

„Také se musíme soustředit na to, abychom neúmyslně nepoškodili věci, které nejsou na první pohled vidět. To znamená nepoškodit například kabely vedoucí pod zemí a podobně," objasnil Lukáš Sobotka.

Kromě náletových dřevin, které dělníci likvidují buď pálením nebo mulčováním, musí pravidelně odstraňovat také vzrostlé stromy, které buď přímo ohrožují provoz drážních vozidel nebo je u nich reálné nebezpečí jejich zlomení či vyvrácení.

Dělníci musí k těmto pracím využívat období vegetačního klidu, které je podle jejich mínění poměrně krátké. „Trvá jen od listopadu do března a tak opravdu většinou nedokážeme stihnout všechno, co bychom rádi udělali. Udržujeme pouze ty úseky, na kterých hrozí bezprostřední nebezpečí. Tato práce je fyzicky velmi namáhavá, všechno musíme nosit v rukách, takže to nejde tak rychle, jak bychom si možná někdy přáli, i když se veškeré práce dělají za provozu," nechal se slyšet hlavní stavbyvedoucí.

Ostře oranžových reflexních vest dělníků si nyní všímají především cestující na železniční trati Žďár nad Sázavou Nové Město na Moravě. Ale neujdou ani řidičům automobilů jedoucích po komunikaci, která obě města spojuje.

„Říkal jsem si, co to tam pořád dělají. Jezdím každý den do práce do Nového Města a tak jsem si jich ani nemohl nevšimnout. Přemýšlel jsem o tom, že bych si to s těmi dělníky občas velmi rád vyměnil, když je zrovna pěkný den a sluníčko příjemně svítí. Když je ale škaredě, tak bych nechtěl být na jejich místě, pracovat celý den venku jako oni," usmál se Karel Šedý ze Žďáru nad Sázavou.