Zůstane tu do 17. května. Součástí výstavy je také soubor odborných přednášek. Ty by měly lidem lépe přiblížit, jaké je poslání myslivců, a možná i trochu pozměnit úhel pohledu, který je staví do role především lovců.

V historickém sále Staré radnice jsou k vidění trofeje srnčí, dančí, jelení nebo mufloní zvěře ulovené v loňském roce v honitbách spadajících do správy obcí Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou a Chotěboř. Nechybí tu ani lišky nebo jezevec. Všechny trofeje prošly posouzením hodnotitelské komise. Dvě srnčí trofeje od ní dokonce získaly zlatou medaili.

„Nechť skvítá naše krásná příroda,“ zahájil přehlídku předseda komise Jan Votava, a zmínil, že letošní přehlídka je výjimečná z toho důvodu, že myslivost přibližuje více lidem. Dozvědí se zde s jakou zvěří se v lese mohou potkat a co je vlastně takový myslivec zač. Že není jenom lovec, který počet zvěře v přírodě redukuje puškou. Že se o tu zvěř také stará, chrání ji. V zimě jí pomáhá přežít tím, že jí přikrmuje.

V létě zase dobrovolně brzy vstává a před prací vyráží na louky, než se posečou, aby se vynesla srnčí mláďata. Ta před stroji neutečou a znamenají pro ně záhubu. Jak se návštěvníci dozvědí z výstavy, při hledání mláďat dnes myslivcům pomáhá i moderní technologie. Pátrání může obstarat termovize umístěná na dronu nebo na vyhledávací teleskopické tyči.

„Myslím, že se nám podařilo prezentovat, že myslivci a zemědělci nejsou soupeři a že tou správnou cestou je vzájemná spolupráce,“ zmínil Jan Votava. Z ankety mezi zemědělci vyplývá i to, že škody způsobené zvěří jsou minimální a myslivcům se je daří redukovat.

Motorovka a umění. Ve Štokách se o víkendu konalo největší setkání řezbářů s motorovou pilou v České republice.
Ve Štokách se sešli umělci s motorovou pilou

Počet ulovených divočáků ve srovnání s předchozím rokem klesnul o 570 kusů. Z toho by se mohlo zdát, že se myslivcům podařilo růst početních stavů černé zvěře zastavit. I přesto ale počet ulovených divočáků představuje téměř 143 procent průměru za posledních 14 let. Jestli se myslivcům podařilo stále rostoucí populaci divočáků opravdu zastavit, ukážou teprve další roky.

Myslivecké tradice jsou tak specifické, že jsou pro laiky téměř neuchopitelné. Myslivci mají vlastní mluvu, která se začala objevovat už ve středověku. Ctí se i velká míra etiky. Ten, kdo rozhoduje o životě a smrti jiné bytosti, by k tomu, podle myslivců, měl být morálně připraven a jednat v zájmu zachování přírody.

„Jsem velice ráda, že myslivost přibyla na seznamu kulturního dědictví Česka. Kořeny mysliveckých zvyků a tradic sahají hluboko do minulosti. Jsou tu i trubači z Liščího vrchu. A já bych byla moc ráda, kdyby osvěta fungovala i v řadách veřejnosti a ta nevnímala myslivce jen jako lovce, ale především jako hospodáře,“ popřála myslivcům Eva Horná z Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Vysočina.

Myslivci ocenili také to, jak dobrá je jejich spolupráce se zdejší městskou samosprávou. Ne všude to prý tak funguje. A je smutné, že myslivci v některých oblastech raději vyrážejí ven v civilu.

Vloupání. Ilustrační foto.
Drzost zlodějů nutí lidi k větší opatrnosti

Přehlídka trofejí nezaujala jen dospělé. Podívat se na ni přišly i děti z mysliveckého kroužku v Květinově, který organizuje myslivecký spolek Herálec. A zdá se, že úspěšně. „Zájem o členství sice není zas až tak velký, ale děti jsou šikovné, ve Vilémově dokonce získaly pohár,“ pochlubil se člen mysliveckého spolku Herálec, který děti přivedl.

Bohatý program čeká návštěvníky přehlídky i v pondělí. Od 14 hodin tu proběhne odborná přednáška na téma Problematika škod zvěří na polních plodinách a doporučené možnosti řešení. Následuje povídání o prevenci střetu zvěře a zemědělské techniky. V úterý se zde budou prezentovat i sokolníci a o myslivosti, zvěři a přírodě se dozvědí i školy.