Mrzký člověk, bezcharakterní sudič, udavač a defraudant. Tak řada jeho současníků i pozdějších historiků hovoří o Michalu de Causis. Rodák z Německého Brodu se podle jejich názoru svým mimořádným osobním nasazením během kostnického procesu významně podepsal pod rozsudek smrti pro mistra Jana Husa.

Například publicista Jiří Buráň je autorem textu s názvem Poslal Husa na hranici rodák z Německého Brodu? V něm Michala de Causis rozhodně nešetří. „Tím největším zloduchem byl Michal de Causis, řečený Sudič, původem z Německého Brodu. Člověk s temnou minulostí, kořistník a defraudant. Svému králi Václavu IV. odcizil značnou částku,“ napsal o Michalu de Causis Buráň.

Na pomyslnou černou listinu zařadil rodáka z Německého Brodu také Jakub Malý autor vlasteneckého slovníku historického z konce 19. století. „De Causis, jinak Súdný, Michal, úhlavní nepřítel Husův, syn německého horníka z Německého Brodu, byl farářem u sv. Vojtěcha na Novém městě Pražském. Král Václav IV. jemu co domnělému znalci věcí hornických svěřil velikou sumu peněz na opravu zlatých dolů v Jílovém, ale Michal tajně s penězi těmi i s jinými, které od Husových protivníků dostal, ušel ke dvoru Římskému, kdež od papeže Jana XXIII. povýšen k důležitému úřadu prokurátora de causis fidei, odkudž i de C., český Súdný, nazván jest,“ napsal o Michalu de Causis Jakub Malý. 

Jiný názor na osobu Michala de Cauis a jeho roli v dějinách má kastelán historik Marek Hanzlík z Lipnice nad Sázavou. „Co mě zaujalo je fakt, že už v 15. století byla Evropa poměrně malá a že na tak důležitých veřejných fórech jako koncil v kostnici promlouvali rodáci z našeho kraje, kteří navíc dokázali získat posty ve vysokých službách církve,“ konstatoval Hanzlík.

Jak dodal, on nesoudí osobu Michala de Causis tak přísně. „Problém je v tom, že my se na dobu středověku díváme optikou člověka 21. století. Přitom lidé tehdy mysleli a uvažovali jinak. Jan Hus i Michal de Causis, byť stáli na opačné straně, sloužili své pravdě. I když samozřejmě obraceči kabátů, kteří sloužili jen svému prospěchu, existovali i tehdy,“ podotkl Hanzlík.

Historií Brodu a jeho osobností se zabývá také Jiří Svatoš z Havlíčkova Brodu. Michal de Causis  se podle Svatoše narodil někdy před rokem 1380. Byl přibližně stejně starý jako jeho budoucí oběť Jan Hus. Michalův otec byl německého původu a ve městě opakovaně zastával funkci rychtáře. Těšil se všeobecnému respektu – zvláště poté, co se v roce 1362 zavázal, že nechá v Brodě vybudovat vodovod. Mladý Michal byl zřejmě velmi talentovaný student.

I podle Jiřího Svatoše byl Michal de Causis talentovaný i v jiné oblasti. „Obnovím provoz stříbrných dolů v okolí Německého Brodu. Muž je to velice schopný a obratný v právních procesech, takže mu Češi přezdívají Michal Súdný. Proč by mu panovník neměl vyhovět?! Václav mu naivně nechává z královské pokladny vyplatit značnou sumu peněz. Zakrátko však už po Michalovi není v Čechách ani památky. Mizí i s královskými financemi. Jeho kroky míří do Říma. Zde u papežské kurie působí nejprve jako prokurátor pražských farářů, ale brzy si ho všímá tehdejší vzdoropapež Jan XXIII,“ napsal o Michalu de Causis Jiří Svatoš a dodal: „Dne 28. listopadu 1414 se už Jan Hus ocitá v zajetí. Michal de Causis ho vzápětí obviňuje v osmi bodech z proticírkevní činnosti.“

Michal de Causis se účastnil podle historiků i pověstného koncilu, kde nenechal na Husovi nit suchou. Dožil v poklidu v zahraničí. Když v roce 1432 umíral, Heinrich Kalteisen (1390–1465), jeden z německých odpůrců husitství, nad jeho hrobem pronesl: „Věříme, že tvoji horlivost, nezištnost a píli na tomto světě, jež mnohdy byla původcem nenávisti k Tobě, ti Bůh oplatí na věčnosti.“