Ze 34 měst na území kraje se podle Českého statistického úřadu vylidňování v uplynulém roce vyhnulo pouze devíti. Z pěti největších sídel Vysočiny se mezi ně zařadila pouze krajská Jihlava.

V Jihlavě žilo koncem minulého roku 50 680 lidí, v meziročním porovnání o 69 více. Městu pomohlo to, že se v jihlavských rodinách narodilo více dětí, než bylo zemřelých lidí. Kvůli stěhování naopak Jihlava přišla skoro o čtyři desítky obyvatel.

I v Třebíči, která je druhým největším městem Vysočiny, způsobila odliv obyvatel migrace. Loni se odtamtud odstěhovalo 745 lidí, ale nových obyvatel se v Třebíči zabydlelo jen 418. Za uplynulé desetiletí ztratila Třebíč celkem 1 454 lidí.

Podle třebíčského místostarosty Milana Zeiberta to je způsobeno hlavně nedostatkem pracovních příležitostí. Nové investory se v poslední době nepodařilo získat. „Největší šance byla loni, když o Třebíči uvažovala jedna tchajwanská firma,“ řekl místostarosta. Tento velký zaměstnavatel ale nakonec zakotvil na Slovensku. K úbytku obyvatel ve městě prý mohlo přispět i to, že si některé rodiny postavily domky v okolních vesnicích.

I další tři z pětice největších měst v kraji měla stejně jako Jihlava a Třebíč loni přirozený přírůstek obyvatel, tedy více novorozeňat než zemřelých, ale doplatila na vyšší stěhování. V Havlíčkově Brodě ubylo za minulý rok 203 lidí, druhý největší počet v kraji.

Žďár nad Sázavou ztratil 167 obyvatel, třetí nejvyšší počet v kraji. Z největších měst Vysočiny se Žďár v posledních deseti letech vylidňoval nejrychleji; od konce roku 2001 přišel o 2 106 obyvatel. Nejstabilnější vývoj je v Pelhřimově, který se stále drží nad hranicí 16 000 lidí.

Ze všech měst na Vysočině si obyvatele loni udrželo devět sídel. Kromě Jihlavy to byly i Habry, Horní Cerekev, Humpolec, Ledeč nad Sázavou, Počátky, Přibyslav, Velká Bíteš a Ždírec nad Doubravou. Některým radnicím se tak vrací dlouhodobé investice do parcel pro rodinné domy.