Takový chmurný scénář načrtl ředitel Lesního družstva obcí Přibyslavska Jiří Svoboda, který je zároveň členem republikového sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) a odborník na kalamitní situaci lesů v Kraji Vysočina.

Vlastníkům lesů hrozí krach

„Situace je v celé republice zoufalá. Vysočina na tom není zas úplně nejhůř, ale ani tady nemáme důvody k optimismu. Když chci prodat kůrovcové dřevo, neptám se na cenu. Je to zbytečné. Cena toho dřeva je pod polovinou původní výkupní ceny. Dřevo se nedá prodat. Těžba kůrovcového dřeva se počítá v řádu desítek milionů kubíků. Odhady kůrovcové kalamity na Vysočině pro rok 2019 hovoří o 5 až 6 milionech či dokonce 10milionech kubíků kůrovcového dříví. To je objem, který nelze prodat a co hůř ani nakonec vytěžit a odstranit z lesa. Půlka nemocných suchých stromů zůstane v lese stát a majitelé lesů čekají obrovské ztráty, nakonec ekonomický krach“ konstatoval Svoboda.

Podle jeho názoru nás čeká v budoucnu ekologická katastrofa. „Odlesnění krajiny znamená automaticky ztrátu vodních zdrojů,“ zdůraznil Svoboda. Jak podotkl, za špatný stav lesů nejsou vinni automaticky jejich vlastníci, protože se o nové stromy špatně starají. Kůrovec dneska napadá stromy staré 70 let. „Východisko z toho je jediné. Ministerstvo zemědělství najde rychle peníze, ale také cesty, jak zabránit ekonomickému kolapsu vlastníků lesů a přiměje je k tomu, aby holé plochy znovu zalesnili, protože to stojí desítky tisíc korun. SVOL již sepsal petici, na které je minimálně 12 tisíc podpisů, takže se tím politici zabývat musejí,“ zdůraznil Svoboda. Podle jeho odborného názoru se holé planiny po pokácených stromech samy nezalesní náletovými sazenicemi. Naopak se z nich stane poušť, kde nevyroste už nic. Změní se tím klima v zemi. Sucho bude stále horší. „Jednou z možností likvidace kůrovcového dřeva je spálit ho v elektrárnách místo uhlí. Zároveň by si měla dát pohov inspekce životního prostředí, která vlastníkům lesů jen umí sázet pokuty a nutí je, aby byli ještě v horší situaci, než jsou,“ nastínil Svoboda možnost, jak se nemocného dřeva zabavit s tím, že ve stejné situaci jsou také okolní státy nejen Česko.

Sazenice stromků chybějí

Další problém, který se podle Svobody rýsuje na obzoru, je nedostatek sazenic. Lesní školky jsou podle Svobody nasměrované takzvaně na mírové doby. Nemají dost sazenic, nemají plochy, kde by se dalo sázet a dokonce ani dostatek lidí, kteří by stromky sázeli. Podle jeho názoru je v současné době na tom, co do kůrovcové kalamity v kraji Vysočina nejhůř Telčsko a Třebíčsko. „Tam stojí v lese milion kubíků kůrovcového dřeva už teď. Majetek Lesního družstva obcí je ve výši nad 600 metrů, kde není tak teplo a vlhko,“ podotkl Svoboda. Jak dodal, je velkým plusem pro LDO Přibyslavska, že má vazby na zpracovatele dřeva, vlastní auta, lidi, a 45 procent obratu mimo les v oblasti rybníkářství a nemovitostí. Podle Svobody z této katastrofální situace plyne do budoucna i poučení. „Nesázet monokulturní lesy, ale lesy smíšené. Takže je šance, že když jeden druh stromů napadne parazit, další přežijí,“ vysvětlil Svoboda.

„Tato kalamita je důkazem, jak dopadnou věci, když se řídíme striktně předpisy a vynecháme zdravý selský rozum. Rigidní přístup státu, respektive státní organizace, se podílel jak na vzniku této kalamity, tak na prohloubení špatné situace na trhu se dřevem,“ dodal starosta Přibyslavi Martin Kamarád.

Špatná skladba lesů

„Lesy v kraji Vysočina jsou hmyzími škůdci v letošním roce asi nejpostiženějším krajem v ČR. Důvodů tohoto stavu je několik, ale těmi nejdůležitějšími jsou klimatické změny v posledních třech letech a druhová skladba lesních porostů. Klimatické změny byly již mnohokrát popsány v médiích, jsou momentálně dané a nelze je v krátkodobém horizontu vyřešit. Co se týká druhové skladby, je situace o něco složitější,“ informovala Radka Nastoupilová tisková mluvčí České inspekce životního prostředí.

„Dnes postižené lesní porosty byly zakládány před zhruba 80 lety za jiných klimatických a společenských podmínek. Dnešní skladba lesů na Vysočině je tak zastoupena převážně jehličnatými dřevinami, především smrkem ztepilým, jehož podíl v rámci všech dřevin se blíží 80 procentům,“ přibližuje Jan Panský, ředitel Oblastního inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Havlíčkově Brodě.

Podle Lesů ČR se ve státních lesích na Vysočině například od počátku letošního roku do léta těžilo přes 300 tisíc kubíků dřeva, které napadl kůrovec. Loni to bylo přes 200 tisíc za celý rok. Podle České inspekce životního prostředí to bude příští rok ještě horší.