„My jsme na tom oproti jiným lokalitám ještě poměrně dobře. Třeba na Bruntálsku se musí teď potýkat s velkou kůrovcovou kalamitou. Ale můžeme očekávat, že se nám to tady taky časem projeví. Předchozích pár let bylo velké sucho a kůrovcová kalamita vždycky následuje několik let poté, co krajinu sucho potrápilo,“ vysvětlila návaznost Aneta Dvořáková ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Přestože lesy na Žďársku jsou zatím v poměrně dobré kondici, ani jim se škůdci nevyhýbají. Jde zejména o lýkožrouta smrkového. Známý je spíše pod zlidovělým jménem kůrovec. „Lýkožrout smrkový se na Vysočině vyskytuje především v nižších polohách, třeba na Třebíčsku a Pelhřimovsku. Ale je i na Žďársku. Dospělec naklade vajíčka do kmene stromu a larvy pak vyžerou lýko a strom uschne,“ popsal odborný lesní hospodář ze Sněžného Miloš Kučera.

Lesům ale hrozí ještě větší nebezpečí. Vedle starého známého lýkožrouta smrkového se k nám dostává i jeho mnohem odolnější příbuzný. „Začal se šířit lýkožrout severský, což je druh velice podobný lýkožroutu smrkovému, ale je obtížnější s ním bojovat. Ochrana proti němu je mnohem problematičtější,“ uvedla Aneta Dvořáková.

Kromě těchto škůdců si majitelé lesních porostů musí dát pozor i na dalšího nepřítele. Tím je klikoroh borový, který sice – jak už jméno napovídá – napadá především borovice, ale pochutná si i na smrku. S oblibou se zaměřuje na mladé stromky. „Vysázel jsem letos na jaře na pasece asi tři sta nových stromků. Když jsem se teď šel na ně podívat, byl to smutný pohled. Polovina z nich usychá. Napadl je klikoroh,“ posteskl si majitel dvou hektarů lesa na Bystřicku Jan Zeman.

Podle odborníků škodí klikorohové především na uměle vysázených plochách. „Na přirozeném porostu až tak moc neškodí, protože tyto stromky jsou silné a vitální. Největší škody působí na uměle vysázených pasekách. Klikoroh okusuje kůru nad kořenovým krčkem. Když okouše stromeček hodně, ten pak uschne,“ potvrdil odborný lesní hospodář Miloš Kučera.

Původně byly v lesích na Žďársku zastoupeny především buky a jedle. „Dřevinná skladba je v tomto regionu změněna už hodně dlouho. Už několik století se na Žďársku pěstují nepůvodní lesy. Vysazuje se smrk, a to proto, že jeho pěstování je poměrně snadné. Jde o dřevinu, která je schopná odrůstat i na holinách. A nepotřebuje takové porostní mikroklima jaké požaduje jedle,“ objasnila oblibu smrku Aneta Dvořáková.

Změna ve skladbě stromů by našim lesům mohla rozhodně pomoci. „Biologický činitel se vždy šíří v závislosti na tom, jestli se má čím živit. Pokud je v lesním porostu například jen deset procent smrku, pak má kůrovec problém najít strom vhodný pro jeho množení,“ vyjádřila se Aneta Dvořáková.