Zdravá zvířata však zvládnou i současné mrazy. „Kruté mrazy udělají přirozenou selekci. Silní jedinci přežijí,“ řekl Josef Prokeš z Okresního mysliveckého spolku Jihlava. Myslivci ale musí kontrolovat, jestli některé kusy v jejich revíru nestrádají v důsledku nemoci nebo zranění. „Metod, jak v takovém případě zasáhnout, je více,“ řekl Prokeš. Myslivci se také snaží minimalizovat riziko srážky zvěře s automobily.

Vrásky na čele myslivcům dělají lidé, kteří v lese venčí své psy nebo se vydají na běžky. Zvěř totiž před lidmi utíká a zbytečně spaluje energii, zejména tukové zásoby. Mláďata se pak na jaře mohou narodit slabá. Navíc je v lese často led, zvěř může uklouznout a zranit se. „Trestuhodné jsou situace, kdy lidé nechávají své psy prohánět zvěř, která může po úprku uhynout například na zápal plic,“ dodal Lukáš Linhart z Českomoravské myslivecké jednoty.

Uškodit mohou i ti, kteří s dobrým úmyslem nesou pro zvěř něco k snědku. Nejlepší je nechat vše na myslivcích, kteří absolvují zkoušky z péče o zvěř. „Při silných mrazech je přikrmování intenzivnější, neboť shánění potravy může být pro zvěř ztížené,“ vysvětlil Linhart. Zvěř je přikrmována kvalitním senem či usušenými větvičkami, v přiměřeném množství může dostávat i jadrné krmivo jako oves. Dále myslivci dávají také cukrovku nebo krmnou řepu. Drobná zvěř jako bažant či koroptev pak ocení pšeničné zrno či semena rostlin.

Když už chtějí ale třeba děti zvířátkům něco donést, může to být otýpka sena, mrkev nebo jablko. Vhodné jsou i kaštany nebo žaludy, pokud nejsou plesnivé. Zvířata v zimě potřebují hlavně vlákninu. „Nejlepší je domluvit se s myslivci, kde, čím a jak přikrmovat. Také není dobré přikrmovat někde poblíž zástavby, zvěř se tak naučí vyhledávat blízkost lidských obydlí a může ji to stát život,“ upozornil Linhart. Na Jihlavsku je nejvíce srnčího, následují zajíci polní, kachny divoké a lišky obecné.

Se zimou si zvládají poradit i ta zvířata v zoologické zahradě, která jsou zvyklá na podstatně teplejší podnebí. Pokud se ale déletrvající mrazy blíží k minus dvaceti stupňům, zkracuje se tropickým druhům zvířat pobyt venku na kratší dobu. Tapíři, kteří jsou na chlad citliví, tak jdou ven na pouhých dvacet minut. Nicméně všechna zvířata mohou i do vytápěných ubikací a je tak na nich, kde chtějí být. „Většina však ven i v tomto počasí chodí ráda,“ dodal tiskový mluvčí zoo Martin Maláč.