„Letošní zima sčítání přeje. Přítomnost sněhu totiž zvyšuje přesnost pořizovaných statistik,“ uvedl krajský radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský.

„Když máme přehled o počtu jednotlivých druhů, myslivci mohou situaci přizpůsobovat intenzitu lovu, aby počty odpovídaly zákonným limitům,“ doplnil Hyský.

Jeden tetřívek

Z dostupných statistik pro Kraj Vysočina je díky sčítání v posledních letech zřejmé, že stavy lišek se téměř nemění, vždy vyjde číslo okolo 6,5 tisíce zvířat. Stejně tak kun je pořád zhruba 7,5 tisíce. Jednoznačně se daří populaci vrány obecné a bobra evropského – bobrů loni myslivci napočítali o 70 jedinců víc než v roce předtím, celkem jich bylo 307. A bude zajímavé sledovat, zda se v nové statistice, která bude zveřejněna v dubnu, opět objeví například mimořádně vzácný pták tetřívek obecný, kterého byl loni myslivci spatřen pouze jeden jedinec. Ochránci přírody uvádějí, že by se měl tento druh vyskytovat v lokalitě na Telčsku. O rok dřív krajské statistiky sčítání zvěře uváděly čtyři tetřívky.

To výrů velkých by po vysočinských luzích a hájích měla houkat víc jak tisícovka. A jelenů bylo loni nasčítáno celkem 172 kusů.

Rojnice zvířata stresuje

„Obecně platí, že stoupají stavy spárkaté zvěře s výjimkou srnčí, která se drží na podobných číslech. Naopak jsou poměrně nízké stavy drobné zvěře, která je čím dál vzácnější, myslím tím zajíce, bažanty, koroptve,“ uvedl myslivec z vesnice u Náměště a předseda Okresního mysliveckého spolku Třebíč Tomáš Sedláček. I on se zapojil do sčítání v sobotu 2. února. Jak taková akce vypadá? A jak se vůbec dojde k závěrečným počtům?

„Jde o kombinaci několika způsobů a ve finále je odhad. Vychází se z pobytových stop zvěře třeba u krmelců, z pozorování na čekaných a dnes se hodně využívají fotopasti, což je technika, která před dvaceti lety neexistovala. Když se dá fotopast ke krmelci, ví se, kolik zvěře přichází,“ vysvětlil Sedláček.

„Když jenom honitbu projdete v rojnici, stejně všechnu zvěř nevyženete. Navíc ji stresujete, což není v zimě dobré,“ doplnil.

Šel s dětmi

V sobotu 2. února vyrazil do terénu se svými dětmi. „Šli jsme odpoledne přikrmovat zvěř, obešli jsme několik krmelců i koroptvích bud, takže jsme nějakou zvěř rovnou nasčítali. A další informace jsme stáhli z fotopastí. Večer jsme měli schůzi, kde jsem mysliveckému hospodáři naše poznatky nahlásil,“ popsal svůj „sčítací den“ Sedláček.

Na schůzi se sešlo jedenáct členů místního mysliveckého spolku. „Hospodář pak po druhém březnovém kole sesumíruje čísla ode všech a postoupí je výš. Naše honitba má asi 700 hektarů a zahrnuje katastry dvou obcí Okarec a Třesov. Máme převážně pole, lesíky jsou u nás jen malé,“ popsal myslivec Sedláček. U Okarce a Třesova převládá srnčí zvěř. Černá zvěř se tam v době sčítání prakticky nevyskytovala. Spíš se objevovali zajíci, bažanti, koroptve.

Odstřelený mýval a víc jak tisíc koček

Loni na Náměšťsku spatřili taky mývala. Mohl sem doputovat z nějaké farmy, nebo ho někdo vypustil, kdo ho už nechtěl chovat. Mýval patří mezi „záškodníky“, které myslivci nevidí rádi a loví je. Počty ulovených kusů za rok u jednotlivých druhů pak připojují ke statistice sčítání zvěře. Loni to byl v Kraji Vysočina jeden mýval severní, 60 psíků mývalovitých, 160 norků amerických, 7 nutrií říčních, 17 toulavých psů a 1184 toulavých koček.

Trvale vykonává v honitbách Kraje Vysočina právo myslivosti téměř osm tisíc osob.

Srovnání - příklady stavu zvěře, sčítání 2017/2018

zvěř daňčí 1754/ 1786 ks
zvěř mufloní 1646/ 1734 ks
zvěř srnčí 27 759/ 28 989 ks
zvěř černá 3530/ 2900 ks
zajíc polní 24 084/ 23 448 ks
zvěř bažantí 6944/ 6228 ks
tchoř tmavý a stepní 904/ 870 ks
vrána obecná 3927/ 4113 ks
sojka obecná 14 778/ 14 856 ks
volavka popelavá 3301/ 3396 ks
sokol stěhovavý 0/ 2 ks
raroh velký 2/ 11 ks
Zdroj: Kraj vysočina