Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kinský: Toužíme ze zámku udělat živé kulturní centrum

Žďár nad Sázavou - Rodina Kinských chce dát návštěvníkům k dispozici další, doposud nevyužívané části zámeckého areálu ve Žďáře. Zamýšlejí vybudovat takzvané Kulturně-interpretační centrum. To obnáší mimo jiné nový vstup do zámeckého areálu s informačním zázemím v prostorách bývalého pivovaru.

2.10.2012
SDÍLEJ:

Constantin Kinský s rodinou aktuálně dolaďuje projekt na revitalizaci zámeckého areálu ve Žďáře nad Sázavou. Na akci žádá evropské peníze. Foto: Deník/Zlata Ptáčková

„Pokud budeme úspěšní s dotací, centrum otevřeme v polovině roku 2015," vyjádřil se Constantin Kinský.

Máte v plánu revitalizaci zámku. Co konkrétně přinese obyvatelům Žďáru a jeho návštěvníkům?

Areál byl vymyšlen, postaven a fungoval za éry cisterciáckého řádu nebo za opata Vejmluvy jako jeden celek. Dnes jsou objekty a pozemky rozděleny mezi různé vlastníky církev, město, Národní památkový ústav a část patří nám. Spolu nám to ale nefunguje. Změnou chceme docílit opětovně jednoho celku a také toho, aby lidé dostali možnost se dostat do další části areálu. Aby tam mohli něco prožít.

Bude potřeba zkultivovat prostor od barokního mostu tak, aby, když jej přejedete, jste se ocitli v jiném světě. Nemělo by chybět slušnější a bezpečnější parkoviště, na kterém pracuje město Žďár nad Sázavou.

Takže rekonstrukce objektu bývalého pivovaru?

Ano, vstup do zámku by byl od lávky vedle barokního mostu. Díky rekonstrukci a využití prázdných a historicky cenných hospodářských budov vznikne turistické centrum o ploše cirka 400 metrů čtverečních, kde by se prodávaly vstupenky, občerstvení a poskytovaly další služby. Dále počítáme s unikátní expozicí historie cisterciácké a barokní kultury. Památky z období středověku i třeba barokní revoluce budou konfrontovány s tvůrčím moderním a současným duchem. Čech, či Moravan je barokní člověk, ale neví o tom.

Jak si to konkrétně představujete?

V klasickém muzeu visí na zdech fůra věcí, k nimž je připojen krátký text. Osobně se v podobných zařízeních za chvíli nudím. V interpretačním centru bude jeden, velmi kvalitní exponát umístěn uprostřed místnosti, všechny ostatní okolo příchozímu vysvětlí, co to je, jak funguje, proč je pro nás v dnešní době zajímavý. Počítáme i s audioprůvodci. Expozice bude vhodná jak pro děti, dospělé, tak pro kulturního fanatika. Jde o to, aby si vystavené předměty mohl každý doslova prožít. A to bez ohledu na to, zda uvnitř stráví třicet minut, nebo třeba čtyři hodiny.

Jak jste uvedl, bude nový vstup. Původní vstupní brána tedy již nebude sloužit svému účelu?

Určitě bude dál otevřena, pouze přibude vstup navíc, kterým zajistíme také lepší a bezpečnější přístup dětí do školy. Stávající informační centrum se přestěhuje do nového prostoru a obohatí se jeho nabídka služeb. Co bude v domě, který se tím uvolní, prozatím ještě nevím. Možná nějaký obchůdek. Na svém místě zůstane expozice barokního umění, kde si lidé mohou prohlédnout sochy a malby, jež patřily ke klášteru dříve, v přízemí pak expozici Santiniho. Chci zachovat v zámeckém areálu samozřejmě také zámeckou školu a sídlo hasičů a pořádání kulturních akcí jako je například Horácký džbánek nebo Klášterní noc. Jen přidat další kulturní vyžití.

Jakého charakteru?

Místní a zahraniční umělci by tu našli svůj „azyl", kde by mohli pracovat a navzájem si vyměňovat názory. Přitom by tedy tvořili něco zajímavého a poté i veřejně prezentovali. Dále bychom, a chce to rok práce, pozvali k nám tanečníky a herce z České republiky a Francie, aby se společně podíleli na podobě představení u příležitosti Avignonského festivalu, který je nejvýznamnějším divadelním festivalem v Evropě. Jiný kulturní projekt, na kterém nyní děláme a chceme zájemcům představit již v příštím roce na svátek Jana Husa, je malý taneční festival. Půjde konkrétně o zajímavý, trochu bláznivý současný tanec jakýsi „duet" mezi tanečníkem a bagrem. Na místě je také spolupráce s místními sbory ve spojení s choreografem. Chceme jednoduše vytvořit živé kulturní centrum pro všechny.

Předpokládám, že rekonstrukce nebude mít vliv na přístupnost expozic, které jsou v zámku umístěny.

Opravy by se prováděly v jiné části zámku, takže opravdu všechno bude v provozu. Možná přidáme novinku. Muzeum knihy už má totiž, jak se říká, nějaký ten pátek za sebou, koncepčně úplně neodpovídá moderní osvětě. I když nyní je tam od května interaktivní výstava Staré pověsti české. Muzeum knihy by mělo za nějakou dobu končit, ovšem nechceme však, aby skončilo předtím, než nabídneme my něco nového. Národní galerie v Praze by nám mohla v rámci spolupráce nabídnout zajímavé exponáty do interpretačního centra. Samotné prostory Muzea knihy by oživily krátkodobé výstavy.

Jak nákladná bude proměna po finanční stránce?

Víme, kolik jsme ochotni a schopni do aktivity investovat, bude to nepochybně v řádech desítek milionů korun z naší strany. Celkovou částku v současné době nedokáži říci. Když na základě evropských pravidel dotaci dostaneme, tak se záměr uskuteční, když ne, tak na něj jednoduše nemáme prostředky. Budova je budova, není možné opravit jedno místo a deset procent střech, to prostě nejde, práce se musí provést komplexně.

Kdy budete vědět, zda jste se žádostí uspěli?

Už jsme předložili takzvaně hrubý projekt a čekáme, zda nás pustí do druhého kola. Doufejme, že ano, byl bych hodně zklamán, kdyby ne. V této souvislosti jsme jednali s krajem, s městem, farností, Národním památkovým ústavem, Národním muzeem i galerií, ministerstvem kultury i se zástupci z Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Abychom věděli, do čeho se vůbec hodláme pustit.

Nyní se zabýváme dolaďováním ostré, detailní podoby celého projektu. Předložíme jej do konce ledna 2013. Když se podaří, poté snad dostaneme stavební povolení a Kulturně-interpretační centrum bychom měli otevřít v polovině roku 2015.

To je dost dlouhá doba.

Ano, ale plánované práce se týkají velice zajímavé budovy, která se musí rekonstruovat velice šetrně a citlivě. Navíc je ve špatném stavu a bude potřeba na ní udělat hodně práce. Potěšující je ta skutečnost, že máme opraveny střechy na všech budovách. Letos slavíme 20 let od navrácení majetku rodině Kinských, za tu dobu jsme do panství ve Žďáře investovali 300 milionů korun.

Autor: Zlata Ptáčková

2.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Policie ČR. Ilustrační foto.

Policisté si volební místnosti ohlídají i letos

Ilustrační foto.

Od sokolovny zmizel červený golf

Pelhřimovský domov pro seniory dává šanci na přijetí výhradně místním

Pelhřimov – Domov pro seniory v Pelhřimově stanovil nová pravidla pro přijímání osob. Místo v něm získají pouze občané ze spádové oblasti Pelhřimova. Domov má i další plány do budoucna. Chce rozšiřovat kapacitu a získat certifikaci Značka kvality.

Rodiče v Pelhřimově vysází stromy za své potomky

Pelhřimov – V okolí Pelhřimova se ve čtvrtek odpoledne objeví 63 nových stromků. Vysadí je rodiče nových občánků v lokalitě za vodojemem v Pelhřimově směrem od Vlásenické ulice ke Starému Pelhřimovu.

Libkovankafest láká na dechovku do Častrova už potřetí

Častrov, Libkova Voda – Milovníci dechovky už potřetí zamíří do Častrova. V sobotu 21. října se v tamním kulturním domě uskuteční třetí ročník Libkovankafestu, jemuž dala jméno dechová muzika Libkovanka, která působí v nedaleké Libkově Vodě.

Martin Lank: Největší klad programu Realistů je jeho reálná splnitelnost

Jihlava - Jedním z největších překvapení voleb před čtyřmi lety na Vysočině byl poslanecký mandát pro Martina Lanka. Ten kandidoval za hnutí Úsvit a získal více hlasů než poslankyně za ODS. Do voleb jde Martin Lank i letos, a to na kandidátce Realistů

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení