Paní Ludmila žije desítky let na sídlišti Horka – Domky v Třebíči. Byt v cihlovém čtyřpatráku v Demlově ulici s ní začínají s přicházejícím podzimem sdílet noví a nutno říci nevítaní obyvatelé, se kterými se nikdy dřív nesetkala. Hmyz jí ve stále větším počtu přistává na okně a snaží se prolézt dovnitř.

„Je to protivné. Ti brouci jsou velcí, nohatí, s dlouhými tykadly. Mají tvrdé krovky. Nikdy bych na to nesáhla. V noci si už nenechávám okno dokořán, protože je mi nepříjemný pocit, že mi lezou dovnitř. A nejsem sama, kdo si takového hmyzu všiml,“ popsala. I její známá z opačné strany města, konkrétně z bytu poblíž Penny marketu na Hájku, mívá plnou okenní síťku těchto hmyzích návštěvníků. Stejně to popisuje paní Michaela. „U Penny žije babička mého manžela. Tyhle brouky sbírá do skleničky, jsou takoví pomalí, neagresivní. Rychle přilétají odkudsi na okno, ale když se vezmou do ruky, nekousnou,“ přiblížila.

Takto se brigádničilo na stavbě nového kulturního domu.
Brigády končí, začne se tančit. Kulturní dům je hotový

Podle entomologa Václava Křivana z centra Chaloupky jde o ploštici vroubenku americkou. Invazní druh původem z amerického kontinentu se v Evropě poprvé objevil v roce 1999 v severní Itálii. Odtud se rychle začal šířit dál. „Je to škůdce okrasných jehličnanů, v bytě nijak škodit nemůže, ani se tam nemůže rozmnožovat, jde čistě jen o zimování,“ vysvětlil entomolog Křivan.

Vroubenka americká má samotné tělo dlouhé dva centimetry. Živí se sáním šťáv z mladých šišek jehličnanů. Podle správného vědeckého názvosloví vrámci třídy hmyz nespadá pod řád brouci, ale pod polokřídlé.

V Brně našli první exemplář

V Česku ji poprvé zaznamenli v Brně v říjnu roku 2006, všimli si jí na okně v areálu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity. Postupně se začala objevovat i jinde. Ve Znojmě, na Střední Moravě, posléze taky třeba v Mělníku.

V roce 2011 se s velkým počtem vroubenek vypořádávali v Brně, kde se tato ploštice ve velkém množství začala na podzim stěhovat do lidských příbytků. Zkoušeli tam různé postřiky, moc to ale nepomáhalo. Vroubenka je zkrátka odolná, člověku neublíží, přes zimu se pečlivě schová, nevyvíjí žádnou aktivitu a na jaře odlétne.

Invaze v továrně na výbušniny

Autoři Petr Kment a Jakub Beránek přiblížili v časopisu Živa zajímavý případ, který se stal v domovině této ploštice. „Obzvláště silná invaze vroubenek amerických byla hlášena v říjnu 1993 z továrny na výbušniny u Tappenu v Britské Kolumbii v jihozápadní Kanaě. Přivolaný entomolog posbíral celkem 1 065 živých vroubenek, které se shromažďovaly kolem zárubní dveří, na oknech, v puklinách betonových stěn a ve vývodech teplého vzduchu z topení,“ uvádí se v článku.

Dalších zhruba tisíc jedinců leželo mrtvých na podlaze po předchozím dezinsekčním postřiku. „Pracovníci továrny však dotyčného specialistu informovali, že jím zjištěné množství ploštic bylo již „zvládnutelné“ v porovnání s jejich počtem o dva týdny dříve,“ dodávají autoři.