Některé hovory byly plané, jindy se jednalo o opakované hlášení stejné události. „Více oznamovatelů často hlásí jednu událost. Osmdesát šest procent hovorů byly plané a násobné volání,“ potvrdila mluvčí hasičů Petra Musilová. „Když hoří stodola nebo je nehoda na dálnici, tak událost oznamuje více lidí. V případě dálnice se lidé ptají i na to, za jak dlouho to pojede,“ vysvětlil ředitel Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina Jiří Němec.

Objevují se ale i hovory, které jsou pro hasiče bezpředmětné. „Některá volání nejsou určena hasičům, to si člověk v nouzi jen spletl číslo. A pak jsou tu situace, kdy lidé vyndají SIM kartu z telefonu a volají na číslo 112,“ popsal Němec další situace, které jen zvyšují počet hovorů a zároveň nekončí výjezdem.

Hasiči naopak vyjíždí k situacím, kam by ani nemuseli. Odemykají byty, pomáhají seniorům ze schodů nebo vytahují auta zpět na silnici. „Člověk si platí povinné ručení a může si zavolat odtahovou službu nebo dojít do vesnice, aby ho někdo vytáhl. Ale on radši zavolá hasiče,“ uvedl tradiční praxi Němec.

Hasiči však po telefonu nikdy neví, jak dramatická situace skutečně je a tak v podstatě musí vyjet. Až na místě často zjišťují, že případ není tak závažný, jak byl po telefonu podán.