Bobři kvůli své pracovitosti nebývají všude vítaní, na Stařečském potoce ale jejich hráze alespoň zatím nikdo bořit nebude. „Nedochází zde k závažným škodám na majetku ani na zdraví osob. Za stávajícího stavu situaci monitorujeme a vzhledem k tomu, že nedochází ke vzniku závažných škod, akceptujeme tento stav jako přirozený biotop bobra evropského,“ sdělil Ondřej Kopecký z ředitelství Lesů České republiky. Státní podnik je správcem toku.

Takto vypadají bikeboxy.
Chytré bikeboxy nahradí obyčejné stojany na kola

V minulých dnech nechaly Lesy ČR v lokalitě provést údržbu břehového porostu. Dřevorubci měli za úkol odstranit podemleté a nahnuté stromy nebo dřeviny ve špatném zdravotním stavu. Před pěti lety správce toku podél břehů nechal vysadit mladé stromky. Některé z nich jsou dnes zaplavené.

„Máme záměr uplatňovat požadavek na náhradu škody vzniklé na zaplavené výsadbě dřevin dle zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy,“ zmínil Ondřej Kopecký.

O náhradu škody mohou požádat i majitelé zaplavených pozemků. Na Třebíčsku je bobr evidován nejen na Stařečském potoku, ale i například i na Šebkovickém potoce a na řece Rokytné. Tam bobr způsoboval velké škody a úřady tam povolily odstranění hrází.

„Na Stařečském potoku nebylo dosud žádáno o odstranění bobřích hrází, pouze v některých případech byla na základě žádostí vystavena potvrzení, že v důsledku činnosti bobra dochází k zaplavování přilehlých luk,“ odpověděla Martina Kratochvílová z krajského odboru životního prostředí.

Bezpečnostní kamera, ilustrační foto.
Kamery ukázaly strážníkům nepořádek a neslušné dívky

Bobři patří mezi chráněné druhy. Na území České republiky je nejpřísněji chráněn v takzvaných zónách A, v evropsky významných lokalitách. Na Vysočině žádná taková lokalita neleží, kraj spadá do takzvané zóny B. „Ta není primárně určena pro rozvoj a ochranu populace, musí však současně umožňovat migrační propojení oblastí zóny A,“ popsala Martina Kratochvílová. V zóně C pak je výskyt bobra evropského s ohledem na rizika škod celorepublikové závažnosti aktivně eliminován.

„Kromě části Pelhřimovska je na celém území Kraje Vysočina zóna B, což v praxi představuje, že jsou případy výskytu bobra řešeny individuálně formou povolování k zásahu do přirozeného vývoje bobra,“ doplnila.

Nelze ovšem tvrdit, že bobři svým způsobem života a výběrem potravy pouze škodí. Někdy naopak pomáhají. Živí se i některými invazivními druhy rostlin. K velkým přínosům bobra patří i to, že pomáhá návratu dříve zregulovaných vodních toků do přírodě bližšího stavu. Svými hrázemi zadržuje vodu v krajině a vytváří biotop pro řadu dalších druhů živočichů.

Amálie Drozdová, Kostelní Myslová, 3. března 2018, 3300 g 49 cm
Podívejte se na další krásná miminka a hlasujte v anketě