Analýza rozlišuje návštěvníky, kteří na Vysočině nepřespávají, a turisty, kteří zůstali i přes noc. „V analýze nejsou osoby bydlící na Vysočině, ani lidé, kteří dojíždí pravidelně jako studenti, nebo krajem jen projíždí a stráví tady méně než tři hodiny,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.

Takto získaná čísla jsou mnohem vyšší než oficiální údaje Českého statistického úřadu o cestovním ruchu. Ta totiž sledují jen osoby nocující v hromadných ubytovacích zařízeních. Statistiky lze získat také dotazníkovým šetřením či dotazováním v terénu, tyto způsoby ale dávají zkreslené výsledky a jejich vyhodnocení je časově náročné.

Nová metoda umí anonymně monitorovat pohyb osob, dá tedy odpověď i na otázky, jak dlouho se lidé na Vysočině zdrželi a odkud přijeli. Geolokační data jsou přitom spolehlivá, nezávislá na chování lidí a nezatížená zkreslením.

„Dokáží zaznamenat i jednodenní návštěvníky a návštěvníky ubytované v zařízeních, které nepodléhají povinné evidenci,“ uvedla Zuzana Vondráková z odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu krajského úřadu.

Stejná data využívají i jiné kraje a různé další subjekty, například se tak sleduje návštěvnost Vltavy nebo pohyb obyvatel Brna. Obavy ze sledování jsou přitom prý zbytečné. „Nikdo se nemusí obávat, neboť na operátora je uvalena povinnost data anonymizovat dle zákona,“ vysvětlila Vondráková. „Navíc analýza probíhá zpětně, takže data není možné zneužít ani spojit s konkrétním subjektem,“ dodala.

Krajský úřad si uvědomuje, že použitá metodika má své limity. Nedokáže například správně interpretovat pobyty v kraji související s dopravními komplikacemi či některé pracovní pobyty. Data tak mohou být jen jedním z vstupů pro nastavení nabídky v cestovním ruchu.

Miliony výletníků i turistů

Co tedy geolokační data odhalila? „Za rok a půl od května 2018 přijelo do našeho kraje 9,7 milionu jednodenních výletníků, kteří zde díky opakovaným návštěvám strávili sedmnáct a půl milionu dnů,“ uvedla Svatošová. Z celkového počtu návštěvníků byli přes dva miliony zahraniční hosté, kteří přijížděli nejčastěji z Německa, Francie, Slovenska a Rakouska. Češi pak byli zejména ze sousedních krajů a z Prahy.

Turistů pak přijelo celkem šest milionů a na Vysočině strávili přes dvanáct milionů nocí. Zahraniční hosté, kteří na Vysočině přespali, byli převážně z Německa, Rumunska, Slovenska a Rakouska. „Průměrně se tak denně vyskytuje v regionu 65,2 tisíc návštěvníků,“ spočítala náměstkyně hejtmana pro cestovní ruch Jana Fischerová (ODS) s tím, že vyšší počet osob na Vysočinu míří v létě, o víkendech a svátcích nebo při zajímavých kulturních či sportovních akcích.

Zpracovanou Analýzu návštěvnosti Kraje Vysočina pak hejtmanství poskytlo městům UNESCO, což jsou Telč, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Výstupy má i Vysoká škola polytechnická Jihlava.