To jsou dva z mnoha šťastných příběhů, za kterými stojí tým z centra v Bohuslavicích, kam na speciální hiporehabilitační pobyty jezdí děti z celé republiky. Za léčebnou metodou pro pacienty, se kterými si lékaři už mnohdy nevědí rady, stojí především Kateřina Čapková.

„Takových příběhů, jako je ten Adélčin nebo Ládíkův, máme více, a to je to, co nás v naší práci motivuje jít dále. Práce v hipoterapii je totiž velmi náročným zaměstnáním. Asi nejvýraznější skoky dělají děti, které u ostatních procedur pláčou a odmítají je, popřípadě děti, které jsou nějakým způsobem „začarované“. Během mé praxe se mi potvrdilo také to, že se dá něco udělat i s kontraidikacemi, například epilepsií. Jelikož bylo dítě těžko cvičitelné jiným způsobem, vždy jsme to zvládli a výsledkem bylo vždy zlepšení zdravotního stavu,“ vysvětlila na úvod Kateřina Čapková.

Kateřina Čapková je autorkou certifikované metody. Ta spočívá v kontaktu dítěte s koňským hřbetem. Při tom se u malého pacienta posilují svaly, u kterých je to potřeba, pohyb na zvířeti ho nutí reagovat tak, aby z koně nespadlo, nebo se díky projížďce na koni aktivně zrelaxuje. Vše záleží na tom, jaký zdravotní problém se zrovna řeší. Existuje velmi křehká hranice mezi tím, kdy se cvičení provádí dobře a kdy špatně. Na to musí dohlížet vyškolený fyzioterapeut. K hiporehabilitaci a hipoterapii se používají plemena, která jsou pro ně vhodná, záleží také na povaze a chování jednotlivých koní i na jejich místě v hierarchii stáda. S dětmi se pracuje úplně jinak než s dospělými.

Pro hiporehabilitačního koně je nutný nejen výcvik, ale především výchova podle etologických pravidel. „Je velmi nutné, aby byl kůň vychovaný, ne však apatický, pak totiž děti pouze vozí, ale neléčí. Koně jsou útěková zvířata a i ten nejhodnější kůň se může leknout a jeho přirozenou reakcí je útěk. Naši koně mají pravidelnou přípravu, kde se učí, že člověk je vůdce stáda, a tak ho vnímají i během hipoterapeutické jednotky. To zajistí, že pokud se stane něco nenadálého, kůň se řídí pokynem vůdce, od nějž neutíká. Díky tomu je zajištěna maximální bezpečnost klientů, ale i uvolněnost a pohoda koní, která se předává dál,“ řekla Čapková. Vedle toho koně musí být i velmi dobře vycvičeni a fyzicky připraveni, mít dostatek svalové hmoty a síly. V hipoterapii je totiž klient pasivní břemeno, nijak koni s pohybem nepomáhá, naopak kůň musí odnést celou jeho váhu.

Centrum v Bohuslavicích funguje od loňska. Od rodiny Kovářových totiž přišla nabídka, která se neodmítá. „Dříve jsme měli ambulantní provoz v Holubicích nedaleko Kralup nad Vltavou, pobyty probíhaly jen v létě. Snili jsme o areálu, kde bychom je pořádali celoročně, jelikož výsledky byly mnohonásobně větší než u klasické ambulance. Pozor, toto ovšem platí pro „naše“ děti - pro děti s nějakým strukturálním onemocněním ve věku do deseti let,“ popsala stěhování na Vysočinu Čapková s tím, že s podmínkami v centru ve vesničce nedaleko Telče jsou nadmíru spokojeni.

Tým v čele s Kateřinou Čapkovou loni pomohl více než 230 dětem. Zájem o pobyty je obrovský, kapacita je už teď téměř plná. Snahou Kateřiny Čapkové je nenavyšovat počet pobytů na úkor kvality, ale navýšit počet fyzioterapeutů, kteří budou v centru působit nebo s ním budou spolupracovat.

Koně Kateřinu Čapkovou provází odmala, dostala se k nim už v pěti letech díky kamarádce. Na krásné dětství u koní v Zálší v jižních Čechách ráda vzpomíná dodnes. Už tehdy chtěla s koňmi spojit svůj život. Kde bude opravdu šťastná, si uvědomila v době, když jako studentka vysoké školy trávila celé dny v laboratoři. Nakonec se tedy přihlásila na obor fyzioterapie, kde už její kroky směřovaly k hipoterapii.

„Za vznikem naší organizace stojí kůň Bar. Odmítal veškeré výcvikové metody a jezdecké disciplíny. Díky své povaze svou majitelku a její trenérku dovedl až k hipoterapii, kde jsme se všechny mohly setkat. Vzájemnou spoluprací a předáváním zkušeností jsme poznávaly oblast hiporehabilitace a zdokonalovaly naše postupy. Díky dětem, které u nás terapie absolvovaly, jsme poznávaly nekonečné možnosti léčebného využití koně i koně samotné. Vše vyústilo v založení Centra hiporehabilitace Mirákl,“ uzavřela Čapková.