Dal sis přezdívku Revolta. Proti čemu chceš bojovat?
Myslím, že každý, kdo se dívá na dnešní svět s rozumem, vidí, že není v pořádku. Jsou zdevastované vztahy i příroda. Já sám bych třeba mohl být spokojený, protože dělám, co mě baví, ale život je součástí nějaké komunity i lidstva. A tomu nejde jen přihlížet. Takže se snažím hudbou rozšiřovat dvě pozitivní myšlenky. Za prvé aby každý byl sám se sebou srovnaný a vypracoval se v tom, co umí dělat efektivně, a za druhé, aby to také bylo hodnotné pro společnost. Chci nějak společnosti pomoci, protože hodně věcí v ní není v pořádku.

Proč jsi k šíření dobrých myšlenek zvolil rap, vnímaný jako dost agresivní styl?
Kdybych uměl zpívat, tak zpívám. Ale nakládám s tím, co mám. Pominu to, že hodně mých písniček z hip-hopu vybočuje, jsou tam housle, klavíry a další nástroje. Ale ten styl jsem si vybral proto, že má největší potenciál něco říct, není omezený melodií, dá se skrz něj sdělit hodně pocitů a názorů. Jeden ze zakladatelů rapu, Kool Herc, začal k hudbě zvát lidi z ulice, aby jim dal  vzpruhu, aby se mohli scházet a tvořit. Zakladatelé hip-hopu sepsali deklaraci: že má šířit lásku a mír, spojovat a předávat něco dobrého dětem. To udělali, když viděli, že to jde jinam – k dnešním gangsterům, hulvátství, propagaci hulení a agresivity. Já jsem založil nakladatelství a zvu k sobě rappery, kteří chtějí něco říct, a povzbuzuji je k tomu, aby rap nebyl zaškatulkován takto negativně.

Jak chceš lidem pomáhat?
Umění by mělo lidem předkládat ideály a představy budoucnosti. Proto je tu zodpovědnost v tom, co při hudbě ventiluju, protože tím můžu lidi někam směrovat. Mám za sebou fanoušky a k nim mám zodpovědnost. Chci jim dávat pozitivní impulzy, ale ať nezůstanou jen u přemýšlení.

K čemu má být hudba impulz? Je to třeba hromadné cvičení, které je vidět ve tvých klipech označených jako Seberevolta?
Cvičení je jen jeden z malých způsobů, jak dát nějaký cíl mladému člověku, kterého nebaví škola a život. Díky cvičení si může stanovit nějaké cíle, být živější,  jít do akce, lépe zvládat životní krize – nejhorší je, když mladý člověk nemá žádný cíl. Cvičení je jen prostředek. Obecně jde o seberealizaci: najít to, co každého baví a přináší něco dobrého pro jeho život.

Seberevolta má emblém, máte i trička. Nestává se z toho hnutí? Někteří už se bojí, aby se to nezvrhlo v něco negativního.
Dnes je řada lidí vystrašených z hnutí a sekt. Chápu je, zvlášť když mají špatné zkušenosti. Ale co dělat, když je individualistická doba? Každý chce jít svou cestu, nechce pracovat v týmu. Přitom v týmu dokážeš víc. Tak proč bychom nemohli makat společně? Nejsem vůdce, že by každý musel mít všechno stejné jako já. Jen hledám společný bod – to, že chceme něco změnit. Naše hnutí je založené na pozitivních věcech, na spolupráci a toleranci.

Nemáš přece jen strach, že si do tebe lidé promítnou příliš velká očekávání, a hrozí zklamání?
To se stává, asi se to stalo Danu Landovi. Měl jsem z toho nejdříve divný pocit, ale přijal jsem, že to tak je. Řeším, jak naložit s odpovědností, abych to dělal co nejlíp – rozumem hledám to, jak to nejlépe využít. Vždyť toho mockrát zneužili lidé, kteří měli špatné záměry. Já chci dobro, tak proč bych to měl odmítat?


Jsou to zajímavé ideály, ale dají se propagovat bez toho, aby ses přizpůsobil komerci, dostal se do rádií a stal se „celebritou"?
Jsem komerční v tom, že za hudbu beru peníze a živí mě, i když do ní vše dávám zpět. Já ale nechci kalkulovat. Moje „sláva" stojí na tom, že budu muziku dělat poctivě a nechci za ní obdiv. Začal jsem od nuly a nejsem lepší než ostatní, ale chci přesah do akce. Ano, jsou muzikanti, kteří zpívají o tom samém co já celý život, třeba folkaři, ale není tam ten přesah do akce. Musím vyšlapat cestu. Samozřejmě třeba hudební kluby vydělávají hlavně na pití – a přitom já nabádám lidi, aby nechlastali a nebrali drogy. O to je moje cesta je těžší, ale věřím, že je správná. A vážím si těch promotérů, kteří mi umožní vystoupit.

Dá se tvá hudba dostat do rádií?
Věřím, že nové CD to prolomí. Protože nabízí spojnici pro všechny – že jsou šťastní, když dělají to, co je baví, a pak to mohou sdílet s druhými. Když najdeš něco, čím pomáháš druhým a naplňuje tě to, tak se dostaví energie a štěstí. Kdo bere drogy, není šťastný. Jen se nevypořádal s tím, že život nejde tak, jak on chtěl.