Ke kapelníkovi se poté přidali ostatní tři členové formace Hi–fi a houpavou skladbou Makumba dali návštěvníkům Karamby na srozuměnou, že se rozhodně nudit nebudou. S druhou funkovou vypalovačkou s názvem „Indecisive baby“, bylo jasné, že posluchače čeká stylově pestrý večer.
Jazzem ostřílené hudebníky nezaskočila poměrně nízká návštěvnost a hráli naplno.
Excelentní elektronické housle Jana Šimůnka šroubovaly celkový groove do závratných výšek za použití všech možných i nemožných efektů. David Růžička za bicími se neváhal pouštět do složitých lámaných rytmů, sól a předvedl i strhující drum´n´bass, který by mu mohli závidět i přední DJ´s. Svou hudební vyzrálost a profesionalitu předvedl ve hře na klávesy také Miroslav Lacko, mimo jiné člen Melody Makers Ondřeje Havelky.
Interakce s diváky byla velmi příjemná a nenásilná. Kapelník Wajsar prokládal představení mnoha vtipnými úvody písní a roztančené publikum pak už bylo velmi snadné aktivně zapojit do show.
V písni „Tygá“ si tak mohli všichni z plna hrdla zakřičet stejnojmenný slogan. Rozličné slovní hříčky jsou vůbec základem Wajsarových textů.
Příběh o jihočeském statku, kde se zvířátka hádala, které bude zpívat jeden z jazzových standardů legendárního Herbie Hancocka, vyvrcholil tím, že zpívaly slepice a v tomto duchu byla skladba za pomoci houslí a zpěvu i interpretována. Jazz se tak v Karambě potkal se soudobou hudbou.
