Právě připravovaný celovečerní film nazvaný Největší z Čechů kráčí mimo jiné po stopách tamního rekordmanského hnutí.

Prvotní myšlenka je stará přibližně čtyři roky. „Spolupracovali jsme s filmaři na pořadu Potravinářská abeceda. Tehdy jsme si nezávazně řekli, že někdy v budoucnu bychom mohli téma rekordů rozvinout více,“ vysvětlil prezident Agentury Dobrý den Miroslav Marek .

Scénář nešetří fikcí ani holou pravdou

Do další schůzky uplynul rok. To už se mluvilo vysloveně o celovečerním filmu. „Pak to ale na dva roky zase usnulo. Dotyčný štáb se navíc mezitím rozpadl, zůstal vlastně pouze režisér Robert Sedláček, který nyní myšlenku oživil,“ doplnil Marek. Od těchto skutečností se odvíjí dějová linie filmu. Ta sleduje dva prolínající se příběhy. Jednak jsou to vyvíjející se vztahy uvnitř natáčecího štábu, souběžně ale mapuje činnost Agentury Dobrý den se vším, co s ní souvisí.

Ve „filmu o filmu“ se samozřejmě objeví plejáda známých herců. Úlohy ředitele Agentury Dobrý den se zhostí Igor Bareš, služebně nejstaršího poslance si zahraje Stanislav Zindulka. Aňa Geislerová si oblékne úbor číšnice.

Jaromír Hanzlík ztvární roli jasnovidce, tedy smyšlené postavy, která ovšem souvisí s existujícím obřím snářem uloženým v muzeu kuriozit.

Nedílnou součást scénáře tvoří skuteční rekordmani. Na stříbrném plátně se mihne třeba fakír Petr Fiedor, hořící kaskadér Ruda Bok či míčový kouzelník Jiří Kremser.

Na polovinu srpna se již nyní těší také karikaturista Lubomír Vaněk, který předvede své kreslířské umění zřejmě při řízení auta. „Je to pro mě obrovská pocta, vždyť kdo si může říci, že hrál ve filmu. Igor Bareš je navíc mým bývalým sousedem z Bystrce,“ pravil brněnský rekordman, který se netají náklonností k Pelhřimovu. Chybět nemůže ani připomínka již kultovního festivalu rekordů.

Ten „filmový“ nezahájí nikdo jiný než hejtman Jiří Běhounek. Na žádost filmařů kývl rád. „Beru to jako hodně zajímavé zviditelnění města. Je to už řada let, co se tu natáčelo naposledy,“ pronesl Běhounek. Filmaři ale zřejmě použijí i záběry ze skutečné červnové slavnosti.

Zahrají si také onšovští důchodci

Členové štábu stráví v Pelhřimově třetí srpnový víkend. Děj se bude odvíjet na více místech ve městě. V Jihlavské bráně, na náměstí, v hotelu Rekrea, jehož současný bezprizorní stav přišel filmařům vhod.

Kromě Pelhřimova se ale bude točit třeba i v onšovském domově důchodců, jehož obyvatelé plánují zlepšit vlastní rekord v jízdě na rotopedu. Štáb bude 22. srpna přitom, až senioři „naživo“ dosáhnou stého tisíce našlapaných kilometrů.

„Ještě nevíme, koho konkrétně si filmaři nakonec vyberou. Na natáčení se ale těší úplně všichni,“ usmíval se ředitel domova Václav Jaroš. Podle prvních odhadů by se mohl snímek Největší z Čechů začít promítat ve druhé polovině příštího roku.

Pelhřimovští si jej nechtějí nechat uniknout. „Do kina se nedostanu častěji než čtyřikrát, pětkrát do roka. Na tohle ale půjdu určitě. Už jen, protože všechny lidi, kteří se okolo rekordů točí, dobře znám,“ pověděl Martin Dvořák.

Helenu Kučerovou nezaujal pouze film jako takový. „Podívám se na to ráda. Zajímavé ale může být třeba i samotné natáčení. K němu se člověk příliš často nenachomýtne,“ podotkla Kučerová.

Komedie to nebude

A na jaký žánr se mohou diváci těšit? „Pokud vím, vysloveně komedie to nebude. To ale ještě neznamená, že se diváci nezasmějí,“ odmítl zaškatulkovat ještě nenarozené dílo Marek. On i jeho spolupracovníci strávili nad přípravou nezbytných náležitostí spoustu hodin. „Jenom vybrat téma pro natáčení trvalo týden. Když jsme koukli do archívu, zjistili jsme, že máme skoro tisíc hodin záznamu. Také musíme dávat pozor na výkony, o nichž se tam bude mluvit. Děj příběhu může být lehce vymyšlený, rekordy ale zůstávají skutečné, jejich držitelé na to mají certifikát. Přesnost, to je naše parketa i na stříbrném plátně,“ zdůraznil prezident Agentury Dobrý den.

Filmaři se ale neusadí v Pelhřimově zdaleka poprvé. Kromě notoricky známého seriálu Návštěvníci se tam natáčela rovněž vícedílná Studentská balada.
Z filmů stojí za zmínku Mezi zemí a nebem z roku 1958 v režii Zdeňka Podskalského či o jedenáct let mladší Smuteční slavnost v podání Zdeňka Kadlece. „Jako předfilm slavného trháku Pantáta Bezoušek se tu točil také dokument Tvořící ruce o činnosti pelhřimovského Chrámového družstva,“ řekla Miroslava Kvášová z muzea Vysočiny.