Hlavní hvězda večera byla na místě už několik hodin před vystoupením. O Hegerové je známo, že na svoje koncerty přijíždí už s technikou. Výjimku netvořil ani Pelhřimov.

Sál se naplnil velmi rychle. V hledišti seděli zástupci všech věkových kategorií. „Už se moc těším. Na koncert Hany Hegerové jdu poprvé, ale slyšela jsem, že to opravdu stojí za to,“ líčila jedna z divaček, Kateřina Pánová ze Žirovnice. A osmasedmdesátiletá zpěvačka očekávání pelhřimovského publika nezklamala. Na jeviště sice přišla o francouzské holi, elánu a humoru ale měla na rozdávání a uměla si udělat legraci i sama ze sebe.

„Už špatně chodím, slyším i vidím. Ale zpívám pořád,“ usmála se Hegerová. A zpívá stále na výbornou. To jí pelhřimovské publikum dávalo najevo bouřlivým potleskem po každé skladbě.

Josef zvučí, Vlastík svítí

Hegerová se také nezapomněla osobně pozdravit s každým členem svého Orchestru sólistů, který ji doprovázel. A samozřejmě i s techniky.
„Dobrý večer, Jesefe, dobrý večer Vlastíku. Josef mě zvučí a Vlastík mě svítí. Nedávno jsme si s Vlastíkem říkali, že mě svítí už čtyřiadvacet let. Pak jsme se nad tím zamysleli a zjistili jsme, že jsme se o dvacet let spletli,“ usmála se Hegerová.

Nouze o legraci nechyběla ani při písni Levandulová. Ta se na konci změnila v Travičku zelenou. „Chlapci mají povolenou vlastní tvorbu. A nikdy nevím, čím mě na koncertě překvapí,“ vysvětlila Hegerová. Zpěv, mluvené slovo i výkon a improvizace kapely odměnilo publikum na závěr dlouhým aplausem ve stoje.

„Byl to jedinečný zážitek. Trochu mě od tleskání bolí ruce, ale paní Hegerová si pořádný aplaus určitě zaslouží. Koncert se mi opravdu velmi líbil,“ pochvalovala si při odchodu z divadla Pánová.