Oba muzikanti přikyvují, že práce na společné desce byla dřina, ale hudebně si spolu stále mají co říct.

Michale, vy jste se před několika lety podílel na debutové desce Moniky Načevy Možnosti tu sou. Jak oba vzpomínáte na svoji první spolupráci?
Michal: Velmi rád, protože tím se naše cesty spojily a nyní to spojení dozrálo do nejpříjemnějšího momentu. Napřed jsme se vzájemně oťukávali. Byl to Moničin velký vstup, kdy ale ještě přesně nevěděla, jakým hudebním směrem se bude ubírat. Tak jsem se ji snažil někam usměrnit. V současnosti už je to Načeva vyzrálá, která ví, co chce. (smích)
Monika: Myslím, že spolupráce na mojí první desce se nám opravdu povedla. O Možnosti tu sou mají posluchači zájem i dnes. A teď jsme se znovu sešli a máme si pořád hudebně hodně co říct. Michala obdivuju a jsem ráda, že se mnou spolupracuje.

Co vás vlastně vedlo k tomu, po dvanácti letech znovu spojit síly?
Michal: Byla to taková zajímavá náhoda. Jednou jsme si společně zahráli na vernisáži sochařské výstavy našeho kamaráda a to nás nějak nakoplo.
Monika: Když jsem se po dlouhé pauze znovu vrátila na hudební scénu, tak jsem se začala věnovat elektronické hudbě. A našla jsem výborného DJ Five z Brna. Ale trochu mi chyběla ta písničková stránka. Tak zapracovala náhoda, znovu jsme se s Michalem sešli a všechno do sebe nějak přirozeně zaplulo. A natočili jsme společně desku Mami.

Vy jste Mami nazvala „aktivním odpočinkem“. Byla pro vás práce na ní také aktivním odpočinkem?
Michal: V žádném případě. (smích) Byla to práce, která měla svá úskalí, traumatické i hodně pozitivní momenty. A naše světy měly tu možnost propojit se se světy dýdžejů…
Monika: Naprosto souhlasím. (smích)

Deska vyšla vloni na podzim. Jak ji hodnotíte s odstupem času?
Monika: Podle mě se moc povedla. Bude dál víc a víc zrát. Není to takzvaná „podbarvovačka“. Člověk tu muziku musí poctivě vnímat a přemýšlet nad ní. Vždy tam také nachází nové věci. A to se mi právě líbí.
Michal: Jsem s ní spokojen. Kdybych vám řekl, že ne, tak budu vypadat jako blázen, protože jsem tu desku vydával. (smích) Myslím, že naše Mami je nezvyklá a nezařaditelná. Ukazuje, že jde dělat i hudbu, kterou lidé vnímají jako silnou a přitom není poplatná všemožným komerčním trendům. Je to prostě Máma!

Koncem února začne oficiální turné k novému CD. Jak bude poté pokračovat vaše spolupráce?
Monika: Uvidíme. Dostáli jsme toho, co jsme chtěli – sešli jsme se, abychom natočili album a udělali pár dobrých koncertů. Deska už je hotová a teď naplňujeme koncerty. Já jsem spokojená.
Michal: A budeme s novou deskou sklízet ovoce. Teďka ještě zbývá postavit si domeček s rozkvetlou zahrádkou. (smích)
Monika: Jiní sklízí ovoce na podzim, my už v průběhu jara. (smích)

Takže na další album se prozatím nechystáte?
Michal: Budeme koncertovat. A pokud se deska dočká pozitivního ohlasu, tak budeme hledat další pokusy o výlety do neznáma. Zatím ale nemáme konkrétní plány.
Monika: Víte, my máme každý ještě spoustu jiných projektů. Tak se občas sejdeme, natočíme desku, zahrajeme si. To je ale na té spolupráci moc krásné. Není totiž upjatá, nucená a za každou cenu.

Vyhovují vám na koncertování spíše větší sály, nebo něco menšího jako třeba pelhřimovský Tygřík?
Michal: Myslím, že je to celkem jedno. Když se do hudby ponoříte, tak lidi hodnotí více vaše nasazení než prostor. Atmosféra malých klubů je intimnější. Větší pódia zase nabízí lepší zvuk, světla a také efekty.
Monika: Také mám ráda obojí. Každé místo má svoji atmosféru a samozřejmě záleží i na posluchačích, kteří se na koncertě sejdou.

Monika Načeva

* 27.6.1966
herečka a zpěvačka
začínala po boku Davida Vávry, Milana Štaindlera a Tomáše Hanáka jako herečka v divadle Sklep
první CD Možnosti tu sou spoluvytvářela s Michalem Pavlíčkem
Vloni se po delší době opět vrátila do hudebního dění a opět spolu s Pavlíčkem a ještě DJ Five vydali album Mami


Michal Pavlíček

* 14.2.1956
mezinárodně uznávaný český kytarista, skladatel a producent
člen Pražského výběru, B.S.P. a zakladatel skupin Stromboli a Big Heads
podílel se i na nahrávání alb nespočtu interpretů. Například Báry Basikové, Hany Hegerové, Karla Gotta či Moniky Načevy
věnuje se také skládání filmové, jazzové a vážné hudby