Bohaté Česko? Političtí vězni těžili uran, měli jsme cín i zlato

Podívejte se na dobývání uranu v Československých dolech:

Nerostné suroviny jsou pro lidstvo důležité. Díky jejich zpracování vznikají věci, které pak využívá v běžném životě. Pro každý stát je výhodné mít naleziště nerostných surovin na svém území, protože potom je nemusí dovážet a nakupovat od jiných států.

Těžba má ovšem i své negativní dopady, jedná se totiž většinou o velký zásah do krajiny.

Okénko do historie

Těžba má na území České republiky dlouholetou tradici pocházející již z období středověku, kdy se u nás dobývalo stříbro a zlato. Portál Česká republika -Tematický atlas píše, že z energetických surovin je Česko soběstačné v těžbě uranové rudy, černého a hnědého uhlí. Naopak ropu a zemní plyn musíme do ČR dovážet, protože naleziště na jižní Moravě jsou malá. Česká republika také disponuje velkými nalezišti stavebních surovin, jako je stavební kámen či štěrkopísek.

Jak zní nejděsivější zvuk na světě? Vědec napodobil aztéckou píšťalu smrti

Objevy

Nerostné suroviny jsou lidstvu známy od počátku jeho existence, stejně jako jejich těžba, využití a postupně i obchod s nimi. Celé epochy pravěku jsou nazvány podle surovin, jejichž využití převládalo, existuje tak doba kamenná, bronzová nebo železná.

Kolektiv autorů, který je podepsán pod prací Historie těžby nerostných surovin v České republice, uvádí, že zpočátku šlo především o využívání kamene pro různé nástroje. Brzy lidé přešli na horniny a minerály.

Muchomůrka červená jak ji neznáte: Inspiruje, otráví mouchy a uleví kloubům

Hobby

„Jedny z nejstarších dokladů cílené těžby nerostů na našem území jsou známy z Písečného vrchu u Bečova nedaleko severočeského Mostu,“ píše se v publikaci. Zde lidé od spodního paleolitu do doby bronzové těžili křemence pro pazourek.

Lidé využívali také jíly a hlíny pro výrobu keramiky. Je doloženo využívání železa, mědi, cínu, a v dalších staletích také drahých kovů, zlata a stříbra. První civilizace, která na našem území razila zlaté a stříbrné mince, byli Keltové. Zlato bylo rýžováno v jižních Čechách v povodí Otavy, ve středních Čechách na Vltavě a ve Slezsku v povodí Opavy.

close info Zdroj: Se svolením Severočeského leteckého archivu Most zoom_in Povrchový hnědouhelný důl na Mostecku.

První ložiska a rozvoj těžby

Ve 13. až 14. století prošla naše domovina velkým rozvojem a za rozmachem státu stála i těžba surovin. V blízkosti Jihlavy byly objeveny první ložiska stříbra. Dalším místem byla Kutná Hora. Došlo i k objevení ložisek jiných kovů, například železa, zlata nebo olova.

V dalším období stoupal význam těžby kovů a také drahých kamenů. Od 16. století je známa těžba českého granátu z okolí Litoměřic, Třebenic a Podkrkonoší. Byla objevena řada ložisek uhlí. Průmyslová revoluce v 19. století přinesla prudký rozvoj těžby a využívání rud i nerudných surovin. S koncem 20. století a socialistického systému a uvolněním podmínek ale byla těžba zejména rudných ložisek přerušena a likvidována.

Těžba uhlí v Česku

Skutečné pravidelné dolování uhlí začalo v druhé polovině 19. století, přičemž ložiska v severozápadních Čechách a ve Slezsku patřila mezi ty nejdůležitější. Dobu největší slávy odvětví těžby uhlí zažilo v dobách Československého státu. Největší objem vytěženého uhlí podle webu epet.cz, který se zabývá elektřinou a plynem, připadá na 70. a 80. léta minulého století.

Masový útlum přišel s pádem komunistického režimu v roce 1989. Od té doby navíc roste tlak na ochranu životního prostředí a zelenou ekonomiku. Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2038. O jeho úplném konci se stále jedná. Aktuálně je u nás z těžby uhlí vyrobeno okolo 50 procent elektrické energie. 

close info Zdroj: Se svolením Severočeského leteckého archivu Most zoom_in Horníci při práci v hnědouhelném hlubinném dole, někdy ve 30.letech minulého století.

Černé uhlí se podle wikipedie dobývá pouze dolováním z hlubin. Výskyt tohoto druhu uhlí je na Kladensku a Plzeňsku, kde již bylo vytěženo, v Rosicko-Oslavanském revíru, kde již byla těžba také ukončena. Na Ostravsko-Karvinsku báňská činnost neustále pokračuje. Podle portálu O energetice tvoří černé uhlí přibližně 37 procent všech uhelných zásob na území České republiky.

Český dalekohled QUVIK míří do vesmíru. Podílí se na něm astrofyzici z Brna

Vesmír

Hnědé uhlí se dnes v Česku těží pouze povrchově, a to v Severočeské pánvi a ve východní části Sokolovské pánve. Uhlí vytěžené v těchto lomech zásobuje uhelné elektrárny, které jsou zdrojem přibližně 40 procent elektrické energie vyrobené v Česku. Hlubinná těžba hnědého uhlí v České republice skončila v roce 2016 v posledním hnědouhelném dole Centrum na Mostecku.

Severočeské doly - Cesta uhlí:

Uran a jeho úskalí

Díky nově nalezeným ložiskům zejména v západních Čechách, Příbrami, na Vysočině a v severních Čechách došlo postupně k výraznému nárůstu produkce uranu. Informuje o tom na svém webu státní podnik DIAMO Stráž pod Ralskem. Nejvyšší těžby 3 036 tun uranu bylo dosaženo již ke konci padesátých let. Od počátku 60. let se těžba stabilizovala na celkovou produkci asi 2 700 tun uranu ročně. 

I uranové lágry 50. let měly svůj velký útěk. Jedním z aktérů byl skaut Kukal

Česko

K radikálnímu poklesu těžby došlo po roce 1989 na základě vládou vyhlášeného útlumového programu. Během 5 let poklesla těžba na 600 tun uranu za rok. Komerční těžba uranové rudy v České republice byla ukončena k 31. prosinci 2016. Uranová ruda se také těžila poblíž Dolní Rožínky u Žďáru nad Sázavou. Jednalo se o jedinou probíhající těžbu v Evropské unii. Na konci roku 2017 ale byla podle wikipedie ukončena z důvodu nerentability.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Michal Louč, CC BY-SA 4.0 zoom_in Uranový důl Svornost v Jáchymově.

Padesátá léta a komunistické lágry

V historii je těžba uranu úzce spojena s nedostatečnou zdravotní péčí o civilní horníky, případně s problematickým využíváním nesvobodných pracovních sil. V prvním desetiletí po skončení II. světové války probíhala těžba především v oblastech Jáchymov, Horní Slavkov a Příbram.

Nejstarší řemeslo? Tesař. První konstrukce vznikla již před půl milionem let

Objevy

V 50. letech byla práce v uranových dolech jedním z nechvalně známých způsobů likvidace odpůrců nebo nepohodlných osob komunistického režimu, který se chopil moci po únoru 1948. Zde byli hlavně političtí vězňové nuceni těžit uranovou rudu za krajně nevyhovujících a nelidských podmínek, které zvláště v letech 1950 – 1953 hrubě překračovaly i hranice tehdejší komunistické zákonnosti.

Celkově těmito tábory podle údajů v publikaci Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo (Zdeněk Bauer a kolektiv, NZB 2019)  prošlo přibližně 65 tisíc trestanců, z nich asi polovinu tvořili političtí vězňové.

Těžba zlata a stříbra

Historická těžba zlata na území dnešní České republiky byla významná podle textu autora Petra Morávka na webu Asociace České zlato ve dvou obdobích. Ve starověku v období keltského osídlení, tedy ve 2. - 1. století před Kristem s produkcí zhruba 40 tun z rozsypů a ve středověku ve 12. - 14. století s produkcí asi 48 tun převážně z primárních ložisek.

play_fill

Budoucnost vědy? Propojování a vědci musí mít tah na branku, říká Pavel Banáš

Věda Podcast

Ve 20. století těžba zlata z historických ložisek dosáhla 9 tun, s výjimkou zlatodolu Roudný však nebyla ekonomicky významná. Celkové množství zlata získaného ve více než dvoutisícileté historii jeho těžby na území Čech, Moravy a Slezska lze odhadnout na asi 100 tun.

Nejdůležitější stříbronosnou lokalitou byla Příbram s celkovou těžbou přes 3 200 tun stříbra, 2 700 tun se vytěžilo v Kutné Hoře, přibližně 405 tun v Jáchymově a 400 tun v Jihlavě. Historicky nejstarší stříbrný důl byl ve Stříbře, těžba je zde doložena již v roce 1188. Největšího rozmachu podle práce Historie těžby nerostných surovin dosáhla v 16. století, kdy se stříbro těžilo také v Českém Krumlově, na řadě nalezišť v Krušných horách, v Ratibořských a Nalžovských horách, ve Staré Vožici, Rudolfově i jinde. V současnosti jsou na území republiky evidovány nebilanční zásoby stříbra ve výši 534 tun na 7 výhradních ložiscích - Horní Benešov, Horní Město, Horní Město-Šibenice, Kutná Hora, Oskava, Ruda u Rýmařova-sever a Zlaté Hory-východ.

Měď, cín a Cínovec

V Čechách je těžba mědi známa z neolitu na lokalitě Tušimice, kde byla podle bakalářské práce Tomáše Mladého s názvem Potenciál výzkumu ložisek mědi v pravěku Čech (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2020) při stavbě elektrárny nalezena nejstarší lokalita s doklady podzemní těžby v Čechách. Ke konci roku 2015 byla evidována čtyři ložiska s nebilančními zásobami 49 tisíc tun, která nebyla těžena.

Kouzelný inkoust? Vědec vyvinul tetování, které jde na těle zneviditelnit

Věda

V České republice byla poměrně bohatá naleziště cínových rud, v Cínovci, Horní Krupce a Horním Slavkově.  V Krušných horách, které se proslavily bohatstvím cínové rudy, se začalo s rýžováním cínu v době bronzové. S hlubinným dobýváním cínu v roce 1200 v Krupce. V 15. století byly založeny hutě v Cínovci a v 16. století ve Slavkově.