K tomu přispěla jasná obloha a dráha bolidu, která byla, jak co se délky, tak hlavně trvání týče, velmi dlouhá. Několik desítek diváků pak své pozorování nahlásilo i na Astronomický ústav AV ČR. „Chtěli bychom za zaslaná hlášení poděkovat,“ uvedl Pavel Spurný z Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu.

Úkaz se podařilo zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny na velkém území střední Evropy na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Právě díky tomu bylo možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. 

Bolid označený jako EN170621_195749 byl fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanicích v Kunžaku, Kuchařovicích, Svratouchu a rakouském Martinsbergu. Kromě fotografických záznamů se podařilo tento bolid zaznamenat i videokamerami rovněž z Kunžaku, ale také v Kocelovicích, na Churáňově, Ondřejově a Růžové.

Ilustrační foto.
Skatepark ve Vrbném nebo naučná stezka. Budějovičtí vybírali nápady pro město

„Výhodou těchto kamer je, že pracují i ve dne, nicméně kromě Ondřejova a Kunžaku, kde je baterie těchto kamer pokrývající celou oblohu, zabírají jen malou část oblohy. Tyto kamery slouží především k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Tu navíc s ještě větším rozlišením  máme zaznamenanou naváděcím video systémem FIPS z Kunžaku a Ondřejova. Navíc ty videokamery, které jsou umístěné v Kunžaku a Ondřejově, nám poskytují taktéž základní informace o složení původního tělesa. Kombinací těchto fotografických a video záznamů se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s vysokou přesností,“ pokračoval Spurný.

Co se tedy odehrálo večer ve čtvrtek 17. června 2021? Přesně ve 21 hodin 57 minut a 49 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 5 kilogramů a začal svítit ve výšce 77.8 km poblíž města Deggendorf v Německu. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 11.7 km/s, z hlediska srážkových rychlostí těchto těles se Zemí velmi pomalu. Po dráze skloněné k zemskému povrchu necelých 25 stupňů pokračovalo v letu východojihovýchodním směrem a postupně zjasňovalo. Ve druhé půlce dráhy letu přibližně od německého Freyungu se již také meteoroid v atmosféře významněji brzdil a také se začal rozpadat. Naší hranici přeletěl v prostoru se společnou hranicí s Německem a Rakouskem a dále proletěl nad severní částí Lipenské přehrady a pohasl ve výšce 32 km přibližně 8 km severovýchodně od Frymburku. Celou světelnou dráhu dlouhou 111 km uletěl za 11.3 sekundy.

Zdroj: Youtube

„Během průletu atmosférou se velká většina původní hmoty tohoto malého meteoroidu o velikosti přibližně míče na házenou spotřebovala. Přesto několik malých úlomků, řádově maximálně desetigramových, mohlo dopadnout na zemský povrch na poměrně velkém prostoru přibližně mezi Černou v Pošumaví a Rožmitálem na Šumavě. Vzhledem k rozsáhlosti území, omezenému počtu malých úlomků a aktuálnímu vegetačnímu období systematické hledání meteoritů pozbývá smyslu. Bylo by tedy jen otázkou náhody a shody příznivých okolností, pokud by se nějaký meteorit z tohoto pádu někomu podařilo nalézt,“ dodal Spurný, který zároveň žádá případné šťastlivce, aby ho při takovém nálezu kontaktovali na pavel.spurny@asu.cas.cz.