Vědci objevili na Zemi místo s nejméně znečištěným vzduchem

V době, kdy je dopad lidské činnosti na klimatické podmínky na modré planetě stále viditelnější, lze jen obtížně najít místo, jež by bylo touto činností prakticky nezasaženo. Profesorka Coloradské univerzity Sonia Kredenweisová však nabyla přesvědčení, že jednou z takových oblastí by mohl být Jižní oceán, který obklopuje Antarktidu, a rozhodla se tuto teorii ověřit.

Jaká byla šance vzniku života na Zemi? Možná nejsme tak výjimeční, říká studie

Kredenweisová proto společně se svým týmem vyrazila ke břehům Antarktidy, aby během plavby na výzkumné lodi odebírala vzorky ze zdejšího vzduchu. Ty vědci následně podrobili analýze – a výsledkem byla vůbec první studie svého druhu, kterou záhy publikoval vědecký časopis the Proceedings of the National Academy of Sciences.

 "Pomocí bakterií, které se vyskytují ve vzduchu nad Jižním oceánem, se nám podařilo definovat klíčové vlastnosti spodní vrstvy zdejší atmosféry. Výsledky naší práce naznačují, že oblast Jižního ceánu je jedním z velmi mála míst s minimálními antropogenními vlivy," popsal pro server Phys.org Thomas Hill, který je jedním ze spoluautorů studie.

Antarktida se kvůli tání sněhu umí zazelenat. Nemůže za to ale tráva

V samotné studii začal vědecký tým ještě o trochu dál a oblast Jižního oceánu popsal jako „skutečně nedotčenou“. Zjistil totiž, že spodní vrstva atmosféry nad Jižním oceánem je zcela prosta aerosolových částic, které vznikají během některých lidských činností, jako je například spalování fosilních paliv, výsadba určitých plodin či likvidace odpadních vod.

Neviditelný zabiják

Právě znečištěné ovzduší je přitom daleko horším zabijákem než dopravní nehody, nemoc AIDS, nebo kouření. Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) má každoročně na svědomí přibližně sedm milionů předčasných úmrtí. Jemné částečky prachu ve vzduchu mimo jiné výrazně zvyšují riziko vzniku srdečních chorob, mrtvice či rakoviny plic.

Na Antarktidě býval deštný prales. Nový nález podle vědců nemá obdoby

Alarmující je pak podle serveru americké televize CNN zejména skutečnost, že až osmdesát procent městských aglomerací, v nichž dochází k monitorování kvality ovzduší, překračuje maximální hodnoty znečištění stanovené směrnicí WHO. Některé studie navíc dokládají, že znečištění ovzduší není limitováno geografickými hranicemi a může ovlivnit život v oblastech vzdálených stovky kilometrů od místa svého vzniku.