K takzvanému Milperrskému masakru, zvanému také masakr na Den otců, došlo před 40 lety na parkovišti před hospodou Viking Tavern. Přestřelka mezi gangy Bandidos a Comancheros skončila sedmi mrtvými a 28 zraněnými, z toho 21 lidí bylo zraněno těžce. Významně se také podepsala na změně zbraňové legislativy v Novém Jižním Walesu.
Celý konflikt měl kořeny v roce 1983, kdy v Sydney vznikla australská odnož amerického motorkářského gangu Bandidos, který americká federální policie považuje za jeden ze čtyř největších motorkářských gangů na světě. Americké ústředí Bandidos vidělo v Sydney nové a perspektivní odbytiště drog, konkrétně amfetaminů, z jejichž ilegální výroby mělo svůj hlavní příjem.
K Bandidos se po jejich vzniku na australské půdě připojili také dva místní pásci, Anthony „Snodgrass“ Spencer (Snoddy) a Charles „Charlie“ Scribberas. Oba do té doby patřili k místní motorkářské tlupě Comancheros, ale se vznikem nového gangu opustili svůj původní klub a spálili klubové barvy – a to se v tehdejší komunitě motorkářských rváčů neodpouštělo.
Oba gangy si proto 8. srpna 1984 formálně vyhlásily válku a bylo jen otázkou času, kdy se jejich členové doopravdy střetnou. Nakonec se to stalo na velké burze motorkářských klubů, kterou organizoval British Motorcycle Club na parkovišti u hospody Viking Tavern a jíž se účastnila většina motorkářské komunity v Sydney. Burza se konala v neděli 2. září 1984.
Všechno začalo v klidu. Na parkovišti nacházejícím se ve čtvrti Milperra se prodávaly náhradní díly pro motorky i pro auta, nové stejně jako ojeté. Kolem 13. hodiny dorazili na svých strojích Comancheros. Všichni byli těžce ozbrojeni. Krátce na to vrazilo na parkoviště asi třicet motorek osedlaných kumpány z Bandidos. Ani oni nepřijeli s holýma rukama – v pouzdrech upevněných přes řídítka si vezli pušky a brokovnice. V patách jim navíc jela záložní dodávka, ve které byly další zbraně.
Obě tlupy se sešikovaly na protilehlých koncích parkoviště. Do té chvíle klidná a přátelská atmosféra se vmžiku změnila na ovzduší plné napětí. Šéfové obou gangů na sebe začali pokřikovat. Pořád se ale zdálo, že věc se odbude maximálně rvačkou. „Složte ty bouchačky a rozdáme si to jako chlapi!“ hulákali jeden jako druhý. A pak to přišlo.
play_fill
Jak už to v podobných elektrizujících situacích bývá, poslední jiskřička zažehávající výbuch vzplála nakonec náhodně. Z jedné brokovnice padl nechtěný výstřel. Rána šla do vzduchu, ale stala se katalyzátorem násilí.
Obě party se do sebe pustily vším, co s sebou měly. A měly toho dost. Baseballové pálky, mačety, řetězy, železné tyče, nože, ocelové boxery, to všechno bylo najednou v akci. Parkoviště se změnilo v bojovou zónu bez pravidel a agresivita rostla. Už nestačily jen chladné zbraně. Ke slovu přišly dovezené brokovnice i automatické pušky a vzduchem se začaly ozývat výstřely.
Do konfliktu nezapojení lidé se zoufale snažili ukrýt za stromy a zalehávali za zaparkovaná auta. Jedna dívka to nestihla – čtrnáctiletou Leanne Waltersovou zasáhl jeden zbloudilý výstřel z pušky přímo do obličeje. Na místě byla mrtvá. Stala se nejtragičtější obětí vypuklé agrese, protože ji ani sebeméně nezavinila.
Kromě ní toho dne zemřelo ještě šest motorkářů, čtyři na následky zásahu z brokovnice, dva po střele z pušky Magnum.
Z gangu Bandidos padli Greg „Shadow“ Campbell a Mario „Chopper“ Cianter. Gang Comancheros přišel o Phillipa „Leroye“ Jeschkeho, Ivana „Sparra“ Romceka, Roberta „Foggyho“ Lanea a Tonyho „Doga“ McCoye.
Zakladatel a vůdce Comancheros, bývalý skotský voják William „Jock“ Ross dostal dvě rány z brokovnice, první do hlavy a druhou do hrudníku. Sice přežil, ale v důsledku rány do hlavy přišel o zuby, které mu střela vyrazila, a oslepl, protože střela pronikla až do mozku. Do konce života zůstal negramotný.
Další člen Comancheros, koncertní pianista Kevork Tomasian, dostal zásah do levé paže. Velké ztráty toho dne utrpěla rodina Campbellových, jejíž synové patřili k Bandidos. Greg Campbell byl mrtvý a všichni jeho bratři byli v přestřelce zraněni. Jeden z nich, John „Whack“ Campbell, zemřel o tři roky později na nemoc srdečního svalu, tzv. kardiomyopatii, pravděpodobně vyvolanou komplikacemi spojenými s původním zraněním.
Celá přestřelka trvala asi jen deset minut. Když dorazila policie, která se objevila až po čtvrthodině v počtu asi 200 mužů, šokovaně zírala na scénu před sebou. S válkou totiž nepočítala – první oznámení mluvilo o šílenci, který střílí v hospodě.
Teď stála uprostřed bojiště, kde na zemi ležely desítky krvácejících lidí v kožených motorkářských oděvech.
„A uprostřed toho všeho zaměstnanci hospody pořád prodávali pivo. Lidi seděli uvnitř a pili, zatímco venku zuřila válka,“ řekl v roce 1994 listu The Daily Telegraph Minor policista Ron Stephenson, který se později ujal vyšetřování případu.
Mluvčí restaurace Viking Tavern později listu řekl, že hospoda tu neděli otevřela vůbec poprvé. „V neděli se normálně nikdy nečepovalo, protože hospoda byla v průmyslové zóně, takže svou klientelu tu měla v pracovních dnech. Provozovatel ale souhlasil s tím, že na parkovišti proběhne v neděli burza, a současně nechal otevřít, aby nalákal zákazníky. Všechno šlo dobře, dokud se tu neobjevily ty dva gangy a nezačaly střílet,“ uvedl mluvčí.
Na pohled, který se Stephensonovi po příjezdu naskytl, policista nikdy nezapomněl. „Byl tam s námi i jeden mladý strážník, kterému jeho seržant řekl: ‚Dobře se dívej, synku, protože něco takového už nikdy neuvidíš.‘ Přišlo mi, že motorkáři jsou docela hrdí na to, co provedli,“ vyprávěl.
Dalším policistou, který se dostal na místo přestřelky, byl tehdejší vyšší strážník John Garvey. „V autě jsme měli několik neprůstřelných vest a brokovnic, ale nic, co by nás připravilo na to, co jsme viděli. Všude leželi lidé, a když jsme zastavili za hospodou, pořád se ještě střílelo,“ popsal Garvey novinářům, co viděl.
Prvním člověkem, na kterého po příjezdu na místo činu narazil, byl Raymond „Sunshine“ Kucler, zraněný člen gangu Comancheros. A nebylo to příjemné setkání – Garvey měl sice zbraň, ale nebyl připraven na bezprostřední střetnutí a Kucler, který se nečekaně vynořil přímo proti němu, držel brokovnici, z jejíž hlavně se kouřilo.
„Kucler měl obličej zalitý krví, vypadalo to na ránu pod okem. Byl opravdu hodně naštvaný – viděl jsem v jeho očích hněv a vzedmuté emoce. Věděl jsem, že je to kritický okamžik; stál jsem tváří v tvář velmi rozzlobenému muži vyzbrojenému brokovnicí, kterou zjevně použil, a neměl jsem kam uhnout,“ vzpomínal Garvey.
Kuclera naštěstí nejhorší agresivita už přešla, jen chtěl, aby policista jeho i jeho kamarády okamžitě dostal do sanitky. To ale nešlo tak rychle, pokud Garvey nechtěl ohrozit posádku záchranky. „Řekl jsem mu, že to neudělám, dokud tu zbraň nepoloží. Chvíli jsme se hádali, nakonec souhlasil, že odloží pušku, pokud já udělám totéž,“ vykreslil kritické chvíle Garvey.
play_fill
Oba muži tedy složili zbraně a zranění se konečně začali nakládat. „Měli hrozné rány. Zbraně jako brokovnice dokážou napáchat strašnou škodu,“ vzpomínal Garvey.
Masakr se stal okamžitě událostí celonárodního významu a dostal se také na titulní strany novin po celém světě. Následovalo neobyčejně rozsáhlé policejní vyšetřování a soud, do jehož dvanáctičlenné poroty se přihlásilo více než tisíc lidí.
Po dalších více než dvou letech, dne 12. června 1987, nakonec vynesla porota 63 rozsudků za trestný čin vraždy, 147 rozsudků za zabití a 31 rozsudků za výtržnost. Za hlavního podněcovatele násilí označil soud šéfa Comancheros Williama Rosse, kterého odsoudil na doživotí. Šéf Bandidos Anthony Spencer už souzen nebyl, protože ve vazbě spáchal sebevraždu.
Doživotí (za trestný čin vraždy) dostali ještě čtyři další členové Comancheros. Šestnáct členů konkurenčního gangu Bandidos včetně Colina Campbella dostalo za trestný čin zabití sedmileté tresty.
V roce 1989 se tři odsouzení Comancheros proti svým doživotním trestům odvolali a uspěli – jejich činy byly překvalifikovány na zabití a muži byli předčasně propuštěni. V roce 1992 se dostal na svobodu také Ross, po pěti letech a třech měsících strávených ve vězení.
Colin Campbell vydal v roce 2011 knihu o svém životě. Taverna, před níž se střílelo, byla rekonstruována a coby hotel zařazena do hotelové sítě Mill. V turistických bedekrech se propaguje mimo jiné větou: „Naše komplexní dětské menu uspokojí i ty nejmenší, takže shromážděte celý gang, zarezervujte si stůl a vyrazte do Beaconsfield Street v oblasti Milperra v Sydney!“
PODCASTY A VIDEA
