Hvězda Slunečné Barbora Jánová: Nejsem holka, co vyhledává pozornost bulváru

Proč je nečtete?
Chráním se tím. Lidé si na sociálních sítích dovolují opravdu hodně a libují si ve zlých, někdy až děsivě zlých komentářích, a člověka to vždycky rozhodí.

Cítíte zvýšený zájem o svou osobu? Nebojíte se o soukromí?
Zvýšený zájem cítím. A je to zábavné. Před Slunečnou mě sem tam někdo poznal z jiných seriálů. Teď je to úplně jiné. Přiznám se, že jsem za tu roušku občas vděčná. Jinak je to ale krásné, lidé za mnou chodí a jsou neskutečně milí a děkují za fotku nebo podpis. Prožívám hezké období. Zároveň si moc dobře uvědomuji, že to může skončit stejně rychle, jako to začalo. Co se soukromí týče, jsem otevřená, ale mám své hranice. Nejsem holka, co vyhledává pozornost bulváru, naopak. Ale třeba na Instagramu se snažím mladším předat něco z toho, co mě život naučil a co bych ráda v jejich věku věděla.

Anna Geislerová: Chtěla lásku a krásu. Nakonec jsem Němcové hodně porozuměla

Jak byste Sylvu charakterizovala? Obdivujete na ní nějakou vlastnost a za kterou byste ji „zabila“
Sylva je ambiciózní, za každou cenu chce světu něco dokázat. Chce být úspěšná, ale vlastně se v tom plácá, proto vymýšlí jeden byznys za druhým. Ona v jádru není špatná holka. Je hodně zraněná, má zlomené srdce, a tak kope kolem sebe. Její chování je vlastně známka strachu, samoty a nízkého sebevědomí. A to je asi ta vlastnost, za kterou bych jí dala na zadek a řekla jí, ať se kouká sebrat a něco se sebou dělat. A co na ní obdivuji? Že se ze všeho vždycky rychle oklepe a jde dál. Mně osobně to trvá déle a jsem zranitelnější.

A jaká ještě jste?
Jsem hodně akční, neumím sedět na jednom místě. Pořád něco vymýšlím. Ať už je to sázení stromů, divadelní projekty, krátké filmy nebo navrhování limitované edice mikin a triček. To mám na sobě ráda. Na nic nečekat a život si dělat zajímavý. Je pořád na čem pracovat, posouvat se a zlepšovat.

Máte nějaký nešvar nebo zlozvyk?
Těch je! Například často posouvám budík až do aleluja. Jsem naivní v tom, že si nastavuju budík, i když mám volno, a myslím si, jak ráno vstanu a budu něco dělat. To se většinou nepodaří a začnu opravdu něco dělat až odpoledne nebo k večeru. Nebo vůbec. Taky si drbu kůžičku na palcích a věčně někde něco zapomínám.

Každý z nás tak trochu bojuje s egem, snažíme se být lepší, méně sobečtější, ale zároveň se mít rádi. Jak se svým egem vycházíte vy sama?
Skvělá otázka! Ego dokáže být parťák, a zároveň malý, otravný Rumplcimprcampr. Vedu s ním dlouhé dialogy, občas se dohodneme, občas ne. Jako ve vztahu.

Nepotřebuji k životu luxus, ale útulnost a kvalitní jídlo, říká Klára Vytisková

Máte sama sebe ráda?
Mám se ráda, ale nebylo to tak vždycky. Neviděla jsem svoje přednosti a neustále jsem si něco vyčítala. Teď už se dokážu ocenit a jsem ráda sama sebou.

Umíte se hýčkat?
Miluju saunu, ráda cvičím, i když to mám na takové etapy. Jednu dobu jsem ve fitku pořád, pak mě tam třeba měsíc nikdo nevidí. Hodně mě baví přírodní kosmetika. Chodím pravidelně do laserového centra na mikrodermabrazi, což je čištění pleti pomocí mikrokrystalů. Miluju to! Docházím tam i na laserovou depilaci, to si také nemůžu vynachválit. Jsem ráda i sama doma a užívám si ticho. I když vloni toho domácího prostředí bylo až moc. A vůbec, ten předešlý rok byla velká zkouška pro to, mít se rád. Takový rok bez servítek.

Mnohým v těžkých časech pomáhá humor. Kdy jste se naposledy od srdce zasmála?
Snažím se smát každý den. Dívat se na všechno s nadhledem. Ne nadarmo se říká, že smích léčí, a je to opravdu tak. Když se nebereme tak vážně, je spousta situací v životě opravdu vtipná a bizarní. Pomáhá mi to. Když něco hrotím, tak „poodstoupím“. A vidím tu komedii.

A kdy jste naposledy plakala?
O Vánocích, předloni jsme se touto dobou dávali s mým přítelem dohromady, ale vztah nevydržel, tak to na mě dolehlo…
Bolelo mě to. Dala jsem tomu svůj čas, kdy jsem jen plakala a fungovala na autopilota. Jenomže pak přijde den, kdy si řeknete, že je to smutné, ale smutnější je se pořád litovat a utápět se v tom. Nezachrání vás nikdo jiný než vy sami.
Vždycky, když se stane něco špatného, řeknu si, co mi to dalo pozitivního. To mi pomáhá.

Natálie Kocábová: Život mi dal zkušenost, před kterou mohu varovat svoje děti

Co jste ve vztahu ochotná tolerovat a z čeho třeba i slevit?
Každý vztah je jiný a vyžaduje jiné kompromisy.

A co byste u chlapa nikdy nesnesla?
Nevěru a lhaní.

Jaký je nebo by měl být muž vašich snů?
Upřímný, hodný a pracovitý chlap, co rád zkouší nové věci, ale stojí nohama na zemi.

Jak řešíte, když přijde trápení? Schováte se do ulity? Nebo si o tom popovídáte s přáteli, s rodiči?
Mám hezký vztah s rodiči, vědí o mně téměř vše. Vždycky jsem se jim svěřovala. A také mám to štěstí, že mám přátele, na které se můžu spolehnout, a navzájem si pomáháme. Takže když mě někdo zklame, naštve nebo to samé udělám já někomu jinému, mám se kam obrátit. Jsem za to moc vděčná. Není to samozřejmost.

Na svém Instagramu vyzýváte fanoušky k sázení stromů, chcete jich postupem vysázet 100 tisíc. Proč jste se do toho tak vrhla?
Chci přírodě vynahradit alespoň zlomek z toho, co jí jako společnost vyvádíme za vylomeniny. Jsme jak malé, neposlušné děti. Navíc mi práce rukama terapeuticky dost pomáhá. Spojuji příjemné s užitečným. Vloni na podzim jsme s kamarády vysázeli Alej svobody na oslavu sametové revoluce. Mám z toho radost.

Čím podle vás přírodě nejvíc škodíme?
Tím, že jsme nenasytní a chceme pořád všeho víc. Víc oblečení, víc aut, víc jídla, víc blbostí, které vůbec nepotřebujeme. To je pro planetu obrovský nápor.

Martina Formanová: Vždycky mi vadilo, jak Trump rozděluje lidi

Cítíte souznění s přírodou, když se zaryjete do hlíny? Věříte v něco, co nás přesahuje?
Ano. Cítím! A věřím! Rodiče mě naučili věřit v něco většího. Osobně se přikláním spíše k východní filozofii. Nehlásím se úplně k žádnému konkrétnímu náboženství. Věřím v reinkarnaci a karmu. Už když jsem byla malá, věřila jsem tomu, že naše oči jsou opravdu oknem do duše a že si je bereme z jednoho života do toho dalšího. Proto máme u spousty lidí pocit, že je známe mnohem déle.

Vrhla jste se i do světa módy a připravila vlastní kolekci. O co jde?
Za to můžou ty stromy! Od značky Dhaara mi přišla nabídka, abych s nimi připravila benefiční kolekci oblečení s tím, že výtěžek z prodeje půjde právě na sázení stromů. A tak vznikla kolekce mikin a triček. Navrhla jsem kresbu, která je na mikinách, a design triček navrhli oni.

A co sama nejraději nosíte?
Nejraději mám teplé ponožky, legíny a mikinu. Ale jinak se to u mě hodně mění, podle nálady. Jeden den vyrazím jako elegantní dáma, druhý jako pankáč v kapuci.

To všechno si můžete dovolit, protože máte krásně štíhlou postavu. Dodržujete zdravý životní styl?
Snažím se cvičit a jíst zdravě. Ale dokážu si taky pořádně zaprasit! Jinak jsem byla štíhlá vždycky, nemusela jsem pro to zatím nic moc dělat. Dámy prominou.