Kliknutím zvětšíteLetošní počasí ovlivnilo úrodu negativně také na Jihlavsku. „Do 20. května bylo absolutní sucho. Pak přišla voda, ale už jí bylo hrozně moc,“ poznamenal Josef Kodys, agronom Zemědělského družstva Roštýn na Jihlavsku.
Podle něj byla ale letošní úroda průměrná. „Něco bylo lepší něco bylo horší. Malinko lepší byly jarní ječmeny. Pšenice jsou prakticky stejné. Ozimé ječmeny byly malinko horší než v minulém roce. Řepka byla o tunu lepší než loni, ale byla jenom na průměru, na to jsme zvyklí. Loni byla totiž řepka katastrofální,“ sdělil Josef Kodys s tím, že paradoxně nejvyšších výnosů dosáhli na nejhorších pozemcích. „Na těch dobrých polích to totiž shnilo,“ dodal Kodys.
Největší škody zaznamenali zemědělci ve zmíněném družstvu na semenných trávách. „Za to ale mohou myši. Hlavně na těch vytrvalých druzích, tam byly škody ve statisících. S tím končíme, protože to už je třetí rok po sobě, a to si nemůžeme dovolit. Vyměníme to za nějakou jinou trávu, která tam nebude ležet tak dlouho,“ přemítal Kodys.
I podle Karla Coufala z Agrární komory Kraje Vysočina ovlivňovalo letošní úrodu nadbytek vláhy a deště. „Nicméně postupně to dozrávalo. Maximum úrody se sklidilo, i když zůstaly nějaké podmáčené plochy, kam se nedá vjet. Ty už se možná nesklidí vůbec, protože obilí prorůstá a poléhá,“ konstatoval Karel Coufal.
Dodal také, že srážky, které letos nejen na území Vysočiny spadly, si u nás nevybavují ani pamětníci. „Teď už všichni vyhlíží, aby mohli zaset ozimy a řepku na pozemky, který trochu oschnou a dá se tam vjet,“ prozradil Coufal.
Kroupy, deště a koronavirus
Na Havlíčkobrodsku museli zemědělci řešit škody po kroupách. „Pro nás bylo letos počasí víc než zásadní. Nejenže bylo hodně vody, ale úrodu nám rozebraly ještě kroupy. Přišly v jedné várce a poškození bylo opravdu významné. Na některých polích jsme měli až osmdesát procent škodu podle vyjádření pojišťoven,“ informoval Tomáš Ledvinka ze Zemědělského družstva Petrovice.
Převážná část kraje leží v mírně teplé oblasti a podle dlouhodobého teplotního normálu je průměrná roční teplota 7,4 stupňů Celsia a v posledních letech se zvýšila, v roce 2018 na 9,3 stupňů Celsia a v roce 2019 na 9,1 stupňů Celsia.
Obdobná změna nastala se srážkami, jejichž dlouhodobý normál je stanoven na 673 milimetrů a v posledních letech 2018 se snížil na 514 milimetrů a v roce 2019 na 648 milimetrů.
V letošním roce v červnu spadlo na Vysočině 186 milimetrů dešťových srážek oproti normálu v daném měsíci, který činí 75 milimetrů a v červenci spadlo 82 milimetrů dešťových srážek. „Zemědělci se tedy potýkali letos nejen s problémy koronavirové pandemie, ale i s vrtochy počasí. Otepluje se nám, rozložení dešťových srážek se mění, často spadne jejich velká část ve formě přívalových dešťů, které pak způsobují třeba vodní erozi půdy, přitom voda odteče z krajiny pryč,“ sdělila Eva Horná z odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina.
Obilí a řepku jsme museli sušit, řekl zemědělec František Vašák
Jak hodnotíte letošní úrodu a práci na polích?
Letos to bylo hodně složité.
Jaké bylo letos pro vás jako pro zemědělce počasí a jakým způsobem ovlivnilo úrodu na polích?
Četné srážky nám prodloužily a zkomplikovaly žně, protože polovinu úrody u obilí a řepky jsme museli sušit. Letošní počasí ovlivnilo negativně vlastně i výnosy a kvalitu. Došlo ke snížení objemové hmotnosti a také byly větší ztráty v zisku. Za posledních deset let to byly takové nejmokřejší žně.
Jak velké škody sčítáte?
Když by byly ideální podmínky pro žně, tak úroda by byla lepší určitě o deset procent.
Ovlivnila nějak vaši práci v zemědělském družstvu i pandemie koronaviru?
Pandemie nás ovlivnila v tom směru, že jsme dělali preventivní opatření, nakupovali jsme dezinfekce a roušky a také jsme omezili návštěvy. Zatím jsme měli štěstí a nikoho ze zaměstnanců ani z okolí to nepostihlo. Situaci jsme řešili akorát z hlediska dodavatelů, kteří měli nějaký nouzový režim, takže se nám tam prodloužili nějaké lhůty, ale nebylo to nijak dramatické.
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
