VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Solární elektrárny? Dnes by 
k nim byli starostové přísnější

Pelhřimovsko – Odpor proti velkým fotovoltaickým elektrárnám stále neutichá, lidé jejich provozovatelům závidí zisky, vytýkají jim zábor půdy a přičítají zdražení elektřiny.

29.5.2013
SDÍLEJ:

Fotovoltaická elektrárna na kopci u Křelovic.Foto: Deník/Jan Mazanec

Deník o tom hovořil se starosty obcí, u kterých se tato zařízení nacházejí, i s jedním 
z místních investorů.

Největší solární elektrárna je 
u Komorovic. Jak říká jejich starosta František Vašák, na tomto pozemku sice byla orná půda, ale historicky šlo o průmyslovou zónu. A než aby tam vznikla lakovna plastových výlisků, svolila obec před šesti lety k záměru vybudovat solární elektrárnu. Další průmysl už v lokalitě nechtěli.

„Tehdy byly jiné informace než dnes. Kdybychom znali důsledky, asi bychom svolení přehodnotili," řekl starosta Vašák s tím, že obec si dala mimo jiné podmínku vyplacení 188 tisíc korun ročně (plus inflace) a uvedení koupeného pozemku do původního stavu po skončení životnosti zařízení. Firma pak ještě zpevnila obecní cestu. Podle Vašáka je splnění slibů reálné, protože za investorem stojí silná banka.

Podobný vývoj zaznamenali také v Kojčicích, kde jsou tři menší elektrárny s vlastníky 
z regionu a z Prahy. „Zastupitelstvo nebylo zásadně proti, byl to způsob podnikání, který stát umožnil, a firmy na to zareagovaly," uvedl starosta Pavel Svárovský. Na dotaz, zda zařízení vadí lidem, odpověděl, že jen někteří kritizují estetické hledisko. I v Kojčicích stojí elektrárny na jinak hůř využitelných pozemcích.

Nedokázali věštit

Ještě o něco aktivnější roli sehrála ve věci Kamenice nad Lipou. V tamní průmyslové zóně byla před čtyřmi lety spuštěna elektrárna přímo na pozemku města.
„Tehdy jsme využili zajímavé nabídky, ale dnes, kdy vidíme dopad třeba ve zvýšení cen elektřiny pro občany, bychom se asi rozhodovali jinak. Ale tehdy ještě nikdo netušil, k čemu vlastně také i my přispíváme," vysvětlil starosta Ivan Pfaur.

Kamenice inkasuje od investora peníze za instalovaný výkon i za nájem – první rok šlo o 270 tisíc, teď částka šplhá ke 400 tisícům ročně. Město si zároveň samo instalovalo malou „elektrárnu" na základní školu – a to je také podle Pfaura jediná cesta do budoucna. Podle něj po sečtení všech položek provoz vlastní solární elektrárny ušetří v podstatě stejnou částku, jakou Kamenice ročně dostává od provozovatele elektrárny.

Sám kamenický starosta mimochodem o profitu města z obou elektráren přednášel na celosvětové solární konferenci v Mexiku, kde se prý divili, že Česko tuto věc dotuje.

Elektrárny v okrese většinou patří firmám odjinud. Výjimkou ale je třeba ta u Křelovic, kterou jako jednu z prvních v regionu postavil Pavel  Fejt z Humpolce.
„Znal jsem ho už dříve jako průkopníka a odborníka v oblasti energetiky, který už několik let provozoval vodní elektrárnu v Želivě. V té době byly solární elektrárny v plenkách a my jsme to brali spíše jako utopii, perličku a menší zlo než větrné elektrárny, a ne jako možnost obohacení obce," vzpomíná křelovický starosta Jaromír Dolejš.

Dodává, že ani on netušil, v co se podpora solárních projektů zvrtne. Tehdejší zákon stavbu (sedmkrát menší než v Komorovicích) na daném místě umožnil a obec souhlasila.

Mělo to být jinak

Pavla Fejta mrzí, že lidé všechny provozovatele elektráren označují jako solární barony. „Já jsem třeba mohl mít desetkrát větší zařízení, ale nechtěl jsem. Všechno jsem si vyřídil poctivě, mám úvěr a platím poplatky za vyčlenění z půdního fondu. Odvádím 54 procent státu a pořád je to někomu ještě málo," říká Fejt, který si před výstavbou prostudoval ideální místa: kromě Křelovic mu jako vhodný přišel i vojenský areál u Senožat, ale armáda ho neprodala.
Zdůrazňuje, že na kamenitém vrchu u Křelovic je pro stát ekonomicky výhodnější jeho projekt než to, kdyby na pozemku hospodařili zemědělci. Údržba obnáší mj. sekání trávy a opravy střídačů.

„Ano, nemělo se to tak rozjet. Stát si měl nejprve udělat studii možných připojení a jejich důsledků a podle energetické sítě říci, kde jak velkou elektrárnu povolí a kde nepovolí nic – a případně pak další zařízení přidávat," vidí zápor tehdejší státní politiky Fejt s tím, že teď stát chce trestat všechny elektrárny restrikcemi, které podle něj přitom mají smysl jen u velkých elektráren nad jeden megawatt.

Často používaná výtka o tom, že solární elektrárny vyvolaly zdražení elektřiny, je podle Pavla Fejta populistická. „Proč má ČEZ 40 procent za distribuci elektřiny a proč když ČEZ a E.On požádají o zvýšení ceny, jim to projde?" ptá se provozovatel křelovického zařízení. Zároveň trvá na tom, že když odmyslíme chyby, kterých se stát dopustil, je solární energie dobrou věcí.

„Pro rodinné domy je to cesta k energetické nezávislosti a nejsem přesvědčen, že českou energetiku vytrhne jádro," říká Fejt s tím, že místo kritizování všech solárních firem bez rozdílu by se mělo řešit inteligentní a funkční propojení různých druhů energie: vodní, uhelné, jaderné a dalších.

Solární elektrárny na Pelhřimovsku

obec                    výkon       investor a jeho sídlo       datum spuštění
Komorovice     2,35 MW     Exit 90 SPV, Praha           7. 12. 2010
Pacov             1,96 MW     Desire invest, Praha          7. 10. 2010
Kamenice n. L.     1,35 MW     Solarpark beta, Brno     11. 12. 2009
Bystrá u Hump. 0,81 MW    Solargen, Březí u Prahy     12. 11. 2010
Kojčice         0,54 MW     3EGroup, Praha                9. 4. 2010
Křelovice        0,36 MW     FFK, Křelovice             21. 12. 2009

Autor: Jan Mazanec

29.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby. Ilustrační foto

S výsledkem jsme rozhodně spokojeni, libuje si lídr Pirátů

Hana V. Konvalinková

Zelení: Smetla nás vlna populismu a extremismu

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZUJEME

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení