Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příběh, při jehož psaní vonělo dřevo

Lukavec – Významný výrobce řeziva a deskových materiálů na bázi dřeva s více než dvaašedesátiletou tradicí, to je Dřevozpracující družstvo Lukavec (DDL).

7.4.2015 1
SDÍLEJ:

Pavel Kříž, předseda Dřevozpracujícího družstva Lukavec, společnost vede pět let. Zaměstnán je tam od roku 1980. Jeho hlavním cílem je udržet zaměstnanost a investovat do rozvoje firmy a zvyšovat tak životní úroveň Lukavce a okolí. Foto: Deník/Alexandra Knapová

Ryze česká a stabilní firma na evropském trhu a jeden z největších zaměstnavatelů regionu Pelhřimovska je kombinát s širokým zaměřením od pilařské výroby, přes výrobu hoblovaného materiálu, výrobu dřevotřískových desek (DTD), středně tvrdých vláknitých desek (MDF), přesných přířezů, dýhovaných desek, laminovaných desek, až po výrobu s největší přidanou hodnotou, tedy nábytkové dílce. Výrobní technologie, které družstvo používá, jsou také diverzifikované, od klasických postupů pilařské výroby až po špičkové nábytkářské technologie. O tom, co všechno firma zákazníkům nabízí, nebo o tom, jak se chová odpovědně například k životnímu prostředí, jsme hovořili s předsedou DDL Pavlem Křížem.

DDL. Tři písmena, která už více než šedesát let patří neodmyslitelně k Lukavci. Co přesně znamenají?
Je to jakási symbolika prvních písmen. Znamenají samozřejmě Dřevozpracující družstvo Lukavec, ale říkáme také, že je to dřevo, dovednost a lidé. Myslím si, že je to správné a vystihuje to podstatu lidí u nás. Naše firma je na pomezí regionů, jsme tak trochu v lesích, stranou a trh práce, tak jak ho známe z velkých měst, zde má poněkud složitější podobu. Jsme hrdí, že v regionu zaměstnáváme zhruba šest set lidí a dalších cca čtyři sta po České republice.

Více než šest desítek let. To je kus života. Za tuto dobu jste zajisté prožili mnoho úspěchů, ale i horší časy. Kdy jste se radovali a kdy vám naopak nebylo dvakrát do smíchu?
Samozřejmě, že důležité milníky byly. Já jsem tu zaměstnaný od srpna roku 1980. Už tedy něco pamatuji. Družstvo vzniklo v roce 1953 a od začátku platí, že na co si vydělalo, to si koupilo. Pomaloučku se rozvíjelo. Po roce 1948 tu byla malá pila, kterou vlastnily Lesy Jihlavy, a pak patřilo Horáckému družstvu Jihlava. Podnik měl být tehdy zavřený. Zaměstnanci se však domluvili, že založí družstvo a zachovají si tak práci v místě. Družstvo se začalo od roku 1953 postupnými kroky rozvíjet. Začátkem 60. let minulého století se tu postavila dřevotřísková linka české výroby, která však v roce 1969 vyhořela.

To byl asi velký mezník pro družstvo. Co bylo dál?
Tehdejší předseda sháněl peníze a nakonec je získal,
a mohlo se tak v roce 1969 začít s výstavbou nové dřevotřískové linky. Ta se podařila uvést do provozu o tři roky později. Dřevotřískové desky se, na tu dobu, začaly vyrábět na produktivním zařízení. Družstvo se tak stalo materiální základnou výrobních družstev, kterých bylo tehdy v republice asi padesát.

Důležitý je ale i rok 1983…
Ano. Stará linka byla tehdy odstavena a do provozu byla uvedena nová linka s vyšší kapacitou. První měla kapacitu asi 35 tisíc kubíků a ta nová, která se uvedla do provozu, dokázala vyrobit 80 tisíc metrů kubických s tím, že se postupně zproduktivnila a funguje do současnosti, pouze s tím rozdílem, že dnes vyrábíme 150 tisíc metrů kubických. V roce 1991 jsme postavili další linku na výrobu středně tvrdých vláknitých desek – MDF. Ta pracuje rovněž do dnešní doby. Je zajímavá hlavně tím, že je jediná v Česku, takže vlastně široko daleko se tyto desky nevyrábějí. Nejbližší výroba je v Německu nebo v Polsku.

V roce 2000 jste koupili divizi Čemolenu Humpolec a tím jste se stali i výrobci laminovaných desek.
Ano, pro nás je to velmi výrazný moment, noví lidé, nové odbornosti, nové technologie a hlavně, náš výrobek dostal další rozměr využití, další přidanou hodnotu . Dále jsme v roce 2010 koupili firmu KILI. KILI je obchodní firma s hlavním zaměřením na prodej materiálů pro výrobu nábytku, vybavování interiérů a realizaci staveb. Provozuje dvanáct obchodních center v České republice. Máme tak přímý kontakt směrem k řemeslníkům, našim důležitým zákazníkům. Dalším důležitým milníkem byl rok 2005. Začali jsme vyrábět sofistikované výrobky z dřevotřískových a MDF desek. Jedná se o výrobky tzv. více zpracované, o nábytkové dílce. Jsou to polotovary, v podstatě komponenty pro nábytek. Dodáváme je do Česka a Evropy. Před třemi lety se nám podařilo posunout výrobu opět o kousek dál. Polotovary kompletujeme s kováním do krabic, které jsou potom prodávány po celé Evropě jako demontovaný nábytek. Chceme zůstat na špici v České republice, jako první jsme dokázali těžší práci a manipulaci nahradit roboty. Vzdáleně bych to přirovnal k tomu, že pokud se někdo dívá na výrobu automobilů, tak to v menším měřítku vypadá u nás s výrobou komponentů nábytku. Robotizovaná pracoviště šetří, usnadňují namáhavou práci a navíc jsou daleko více produktivní.

Dřevozpracující družstvo Lukavec je garantem životní úrovně pro stovky lidí v regionu nejen Pacovska. Pro udržení přímých pracovních míst je klíčové naplnění výrobních kapacit. Jak na tom nyní družstvo je? Jste totiž známi, že do modernizace výrobních technologií investujete každoročně desítky milionů korun. Jaké plány máte tedy na letošní rok?
V roce 2009 náš obor zaznamenal obrovskou krizi. Roky předtím byl velký boom. Obraty a zisky šly nahoru. V té době jsme prozíravě hodně zainvestovali do nábytkáren a sofistikovaných výrobků. I díky tomu jsme špatné období se ctí přežili. Krize byla tehdy neskutečná. Určitá část naší výroby směřuje do nábytkářského průmyslu a část do stavebnictví, což je hlavně řezivo, hoblované produkty a dnes již na trhu etablovaná speciální stavební deska prodávaná pod obchodním názvem „JSD". Tím, že stavebnictví šlo dolů a navíc lidé přestali kupovat nábytek, jsme šli dolů i my. V té době se nám tržby snížily o dvacet až třicet procent. Paradoxně k tomu narostly ceny vstupního dřeva od padesáti do sta procent, čímž se nám nůžky rozevíraly – draho jsme kupovali surovinu a prodejní ceny klesaly.

Jak se to tedy projevilo v investicích do modernizace?
Obvyklé investice v řádu stovek milionů korun ročně poklesly na desítky milionů korun. Jednalo se hlavně o drobnější investice jako sólo stroje, nákladní auta a tak dále. Vždy šlo o věci s rychlou návratností. Je fakt, že díky tomuto opatření jsme situaci zvládli a rokem 2014 se vracíme do normálu. Samozřejmě za to období se nashromáždily další potřeby, takže jsme loni koupili šest strojů, které budou sloužit 
k výrobě nábytkových dílců. To znamená, že z kapacit v Lukavci i v Humpolci, kde se výroba pohybovala po půl milionu kusů za měsíc, máme plány zvýšit výrobu na milion kusů na každém výrobním místě.

Vypadá to, že situace bude pro družstvo optimistická i letos. Co to pro vás konkrétně znamená?
Hlavně musíme dál rozvíjet výrobu, produkovat větší podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou a být spolehlivým partnerem všem našim zákazníkům. To je naše strategie. Pokud v Lukavci vyprodukujeme výrobky za dvě miliardy korun a v dalších společnostech něco přes miliardu korun, jsme z titulu České republiky docela velký podnik. Toto měřítko z evropského pohledu neplatí. Proto musíme hledat svojí cestu, svoji parketu. To znamená dále se rozvíjet a udržet široké portfolio kvalitních produktů.

Kdo jsou vlastně vaši zaměstnanci?
V rámci našeho koncernu zaměstnáváme více než tisíc lidí. Jsme největší zaměstnavatel regionu Pacovska. Dojíždí k nám však zaměstnanci i ze vzdálenějších míst, Říčany jsou důkazem toho, že okruh je daleko širší. Družstvo nezaměstnává jenom v tomto regionu, ale i na Humpolecku. Vlastníme firmu DH Dekor. V Lukavci teď pracuje necelých 600 lidí, z toho zhruba 75 procent mužů. Není to tím, že jsme vůči ženám zaujatí, ale platí zkrátka zákonné limity. Práce v našem oboru je prostě fyzicky náročná.

Mimochodem, nacházíte v regionu vhodné kandidáty do dřevařské výroby?
Velmi těžce, příčiny jsou dvě. Poslední měsíc byla nezaměstnanost v okrese Pelhřimov 5,1 procenta. Rok předtím, stejný měsíc, byla 6,1 procenta. To je jeden problém, kdy zhruba o dvacet procent klesla nezaměstnanost. Druhý problém je, že klesla úroveň lidí, kteří se hlásí o práci. Těch, kteří jsou kvalifikovaní a jsou schopni zvládnout například CNC, obsluhovat větší strojní celky, přijímat zodpovědnost, je strašně málo. O ty se skutečně bojuje mezi pár firmami, které strojařinu, byť základní, potřebují. Zvláštním problémem je to, že přestože Kraj Vysočina je z hlediska dřevařské výroby v republice na špičce, tak tu stále není podpora studijních dřevařských oborů na takové úrovni, jakou by si zasloužily. Klasické strojnické obory jsou dotovány, což je chvályhodné, dřevařina je bohužel popelkou. Naše spolupráce se středními školami je ale na dobré úrovni. Kontakt udržujeme například se Střední průmyslovou školou a Středním odborným učilištěm (SPŠ 
a SOU) Pelhřimov, kdy absolventi z jejich dřevařského oboru jsou pro nás jedním z hlavních zdrojů mladých zaměstnanců.

Kromě SPŠ a SOU Pelhřimov spolupracujete i s dalšími školami?
Spolupráce se školami má v našem družstvu dlouhou tradici. Zde musím zmínit 
i spolupráce v oblasti vývoje a výzkumu s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. V poslední době se snažíme spolupracovat s Mendelovou univerzitou v Brně, dále spolupracujeme s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Univerzitám nabízíme diplomové práce a při jejich dnech otevřených dveří hledáme mozky, zviditelňujeme se 
a nabízíme studentům spolupráci. Je skutečně problém dostat mladé lidi z města na vesnici. Tím, jak chceme vyrábět více sofistikovaných výrobků, potřebujeme více kvalifikovaných lidí.

Ale vy přeci nepotřebujete jenom dřevaře?
Ne, ale v dnešní době je velký problém sehnat jakoukoliv kvalitní pracovní sílu. Úroveň středoškoláků je obecně strašně nízká. Dostali jsme se až k tomu, že pokud přijde kandidát, musíme ho zkoušet, protože se stává, že 
k nám přijde vyučený truhlář a nepozná bukové prkénko, což je ve dřevařině to úplně nejjednodušší. Člověk, který má maturitu, třeba nedokáže ze tří rozměrů spočítat objem hranolu. Došlo k nepředstavitelné degradaci hodnoty výučních listů a maturitních vysvědčení. To je poplatné způsobu vzdělávání u nás. Potřebujeme lidi, kteří používají selský rozum, umějí základní technické věci 
a mají hlavně odvahu se dále učit, prostě profesně růst.

DDL se hlásí k myšlence „trvale udržitelného rozvoje", věnujete mimořádnou pozornost vlivu vaší činnosti na životní prostředí. I přesto ale stále figurujete 
v žebříčku největších znečišťovatelů v republice velmi vysoko. Jak se snažíte emise snižovat?
Ano, velmi nám na tom záleží a patří to mezi priority firmy. Zahájili jsme několik projektů na zlepšení životního prostředí. Bezprostřední dopad realizovaných opatření bude především v Lukavci, ale zásadní a viditelnou změnou si prošla i technologie v Humpolci. Mimo jiné nás čeká několik zásadních investic, zejména v oblasti filtrů na vzduchotechnice, modernizace energetických zařízení a jejich vybavení elektrofiltry. Protože jsme velkým výrobcem DTD a MDF, logicky figurujeme také v seznamech firem, které s emisemi formaldehydu pracují. Na druhou stranu je nutno zdůraznit jedno – jen za dobu mého působení v DDL poklesla reálná hodnota volného formaldehydu více než desetkrát! Naše desky obsahují naprosto minimální hodnoty, v podstatě lze říci, že jsou jedny z nejnižších, které jsou na českém trhu vůbec dostupné! Naše produkty jsou certifikovány těmi nejnáročnějšími autoritami v rámci pravidelného dohledu.

Dřevozpracující družstvo Lukavec je už neodmyslitelně spojováno s podporou společenského a kulturního života nejen Lukavecka…
Cítíme se být součástí života regionu celé Vysočiny, aktivně spolupracujeme v oblasti sponzoringu s celou řadou spolků a sdružení, podporujeme lukaveckou mateřskou a základní školu, TJ Start Lukavec , sbory dobrovolných hasičů v okolí, myslivecká sdružení, taneční soubor Trnávka, pacovské kulturní, sportovní a společenské akce, sportovní akce typu závodu horských kol organizované v obci Salačova Lhota, Zlatou podkovu v Humpolci a mnoho dalších. Velmi si vážíme i spolupráce s občanským sdružením LADA Pacov a Centrem sociálních služeb Lukavec, která si svou sociální službou vydobyla respekt nejen na pelhřimovském okrese. Stejně tak i naše dceřiné společnosti DH Dekor a KILI jsou aktivní ve svých regionech. Přibližně se jedná o desítky sponzoringů za rok. Odhaduji, že nás tyto akce vyjdou na stovky tisíc korun ročně. Mimo to pořádáme den otevřených dveří, kdy lidem ukážeme, jak družstvo funguje, nabídneme občerstvení a diskutujeme na témata, která je zajímají.

Kromě toho finančně podporujete nábor prvňáčků do Základní školy Lukavec. Důvod?
Díváme se na to tak, že když bude v městysu škola, život, tak to do Lukavce přitáhne další, nové lidi. Jedná se o vzájemnou podporu. Chceme, aby se v Lukavci udržela škola, zaměstnanost, zkrátka, aby region žil.

Máte nějaký pracovní cíl, který byste chtěl v budoucnu zrealizovat?
Musím říci, že za pět let, co jsem ve funkci,bylo mým hlavním cílem udržet zaměstnanost a ubránit družstvo atakům různých skupin. V kombinaci s krizí to byly bezesné noci, a to nejenom pro mě, ale i pro mé blízké spolupracovníky. Můj cíl je, abychom drželi jako kolektiv pohromadě, udrželi zaměstnanost, podařilo se nám doinvestovat věci do ekologie a tím zlepšit životní prostředí na Lukavecku.Věřím, že když všichni potáhneme za jeden provaz, tak to bude něco jako Svatoplukovy pruty. Když uspějeme, uspějeme jako tým a to je pro mě důležité. Pokud se nám toto podaří, tak nevidím důvod, proč by se DDL nemělo rozvíjet dál. Úspěšně tak držet tradici solidní české firmy z Lukavce, firmy vybudované poctivou prací dnes již několika generací členů a zaměstnanců DDL. Těm patří náš dík.

DDL v minulosti a dnes

Dřevozpracující družstvo v Lukavci (DDL) vzniklo v roce 1953. Výroba spolu se sortimentem výrobků byly postupně rozšiřovány a postupem času se z malé pily o kapacitě pět tisíc kubických metrů za rok stal moderní kombinát na zpracování dřevní hmoty. Dnes je DDL největším výrobním družstvem v České republice, jedním z nejvýznamnějších podniků Pelhřimovska a jednou z největších firem Kraje Vysočina. Své výrobky vyváží do více než dvaceti zemí světa. Současnou produkci družstva představují především nábytkové dílce (ze surových MDF 
a laminovaných desek), nábytkářské přířezy, laminované a dýhované desky, palubky a podlahy, dřevovláknité a dřevotřískové desky, sušené jehličnaté řezivo a impregnovaný papír. Základem garance kvality výrobků je systém řízení kvality a parametry odpovídající evropským normám.⋌ Zdroj: www.systemonline.cz

Autor: Alexandra Knapová

7.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Poslanec Martin Lank

Martin Lank: Největší klad programu Realistů je jeho reálná splnitelnost

Jan Veleba, nyní senátor za volební obvod Chrudim, do nějž spadá i větší část Havlíčkobrodska, vede prezidentskou stranu SPO. Za tu nyní kandiduje jako lídr vysočinské kandidátky.

Předseda strany nemůže zůstat za bukem, říká Jan Veleba

Nejtepleji bylo v září v Dukovanech, nejvíc pršelo ve Velké Bíteši

Třebíčsko, Vysočina - Září bylo oproti průměru neznatelně chladnější. Průměrná měsíční teplota na Vysočině byla 11,4 °C, což představuje odchylku -1 °C od dlouhodobého normálu za období 1981 - 2010.

NAŠI PRVŇÁCI: Představujeme žáky ze ZŠ Počátky

Pelhřimovsko - Pelhřimovský deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol na Pelhřimovsku, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků každou středu na straně 4 a na webu najdou prvňáčky z Pelhřimovska. Deník si tak mohou koupit na památku. Nyní se představují žáci ze ZŠ Počátky.

Raf & Taksík zvou na koncert, který vyjde na jaře na vinylu

Rynárec – Na zajímavý koncert, který se uskuteční v pátek 20. října, láká hospoda v Rynárci u Pelhřimova.

České vlajky zabojují v příštím roce o rekord

Pelhřimovsko – Česká vlajka by se v příštím roce mohla stát hlavním aktérem nového rekordu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení