„Prvních deset let bylo opravdu náročných. Hodnotím to jako šílenou divočinu. Ostatně to se odrazilo i na našem novém světlém ležáku, který jsme nazvali jednoduše Divočina,“ začíná s vyprávěním sládek pacovského pivovaru Luboš Němec.
Z novinky k deseti letům od založení pivovaru se stal doslova hit. „Teď je to u našich konzumentů jedno nejoblíbenějších piv. Ujala se hned první várka, kterou nebylo nutné nějak upravova,“ usmívá se mladý muž, který vystudoval střední odbornou školu ve Veselí nad Lužnicí se zaměřením na výrobu piva.

Kromě výročního piva si k narozeninám nadělili i nové logo. „Měli jsme takové zelenožluté s pečetí Pacova. Před deseti lety se nám strašně líbilo, ale teď jsme si už museli přiznat, že se doba posunula,“ popisuje Lubošova maminka Vladislava Němcová.

„Chtěli jsme něco jednoduchého, co se bude dát snadno použít. Staré logo totiž nebylo skoro nikde vidět. Měsíce jsme vymýšleli, co to vlastně bude. Chtěli jsme jednoduchý zapamatovatelný symbol, který k nám bude patřit. Pivovar totiž není jen o vaření piva, ale i o značce,“ přidává se Němec.

Nakonec padla volba na spojení lva, jakožto symbolu Pacova, a chmelu, který k pivu zkrátka patří. „Navíc hříva lva je v podstatě podobná chmelové šištici. Zavolal jsem tento návrh kamarádovi Markovi Papežovi a on mi do dvaceti minut poslal hotové logo, na které jsme teď náležitě hrdí,“ oceňuje Němec.

Desáté výročí oslavili 26. března a na tento datum plánovali i velkou oslavu. Tu jim však překazila koronavirová pandemie. „Nakonec jsme ji udělali 19. června. Musím říct, že se opravdu vydařila. Připravili jsme šest druhů piva, celodenní program a lidé si ji velmi chválili,“ chlubí se Němec.

Ačkoliv pro ně koronavirus znamenal také útlum ve výrobě, přinesl i jednu pozitivní věc. „Přišli jsme o pivní festivaly, ale rozjela se akce Zahraň pivo a povzbudilo to trošičku tu naši scénu. Co se tak bavím s dalšími sládky a pivovarníky, tak se shodují, že se konečně začalo více mluvit i o malých, zastrčených pivovarech a stoupla jim návštěvnost,“ říká Němec.

Nápad založit pivovar vznikl u pálenky. „Manželův kamarád má pálenici a když jednou popíjeli, tak mu řekl památnou větu: Já mám pálenici, tak ty si udělej pivovar. Manžel se této myšlenky chytil, protože již dříve začal doma v hrncích zkoušet vařit pivo a tam to vlastně všechno začalo,“ vzpomíná Němcová.

Byli tak mezi první stovkou pivovarů v České republice. „Vůbec jsme nevěděli, do čeho jdeme. Tehdy to tady všechno teprve začínalo, ale byli jsme plní nadšení. Je to opravdu hrozná řehole a člověk k tomu musí přistupovat s pokorou,“ přiznává Němcová.

Jak však dodává, neměnila by. „Ta práce mě opravdu baví a mám kolem sebe skvělé lidi. Rodinu a přátele, kteří za námi stojí a mohu se na ně kdykoliv spolehnout. Za to jsem nesmírně vděčná,“ svěřuje se Němcová.

Výroba stoupla na dvojnásobek

Začínali na asi dvě sta padesáti hektolitrech zlatavého moku za rok, dnes jsou téměř na dvojnásobku. Vyrábí světlá, polotmavá, tmavá spodně kvašená piva, a také řadu zahraničních pivních stylů. „Hrdý jsem pak na naše svatováclavské, což je světlé speciální pivo s čerstvým chmelem. Ten mu dodá jemnou chuť a krásné aroma. Je to taková rarita, když sládek může vařit s čerstvě natrhaným chmelem. Ten se musí ještě v ten den spotřebovat, takže to probíhá tak, že Luboš ráno začne vařit pivo a vypraví auto pro čerstvý chmel.“ vyzdvihuje Němec.

Kromě toho se mohou pochlubit i jednou raritou. Tou je čokoládové pivo, které dodávají do čokoládovny v Táboře. „Většinou se kakaové boby dávají do svrchně kvašených, mě však napadlo zkusit je přidat do spodně kvašeného německého pivního stylu. Nedávám tam žádné aroma, ale skutečné boby, takže to pivo chutná jako hořká čokoláda,“ popisuje Němec.

Zvláštní receptury ale prý nemá. „Nedá se říct, že by naše pivo bylo něčím speciální. Vyrábíme z klasických a kvalitních surovin a dodržuji postupy, které jsem se naučil a stále učím. Je to jen o tom, jak se k tomu sládek postaví. Já tomu dávám srdce a věřím, že je to na výsledku i vidět,“ líčí Němec.

Nová piva testuje doma

Nové pivní styly testuje v malém domácím pivovárku. „Mám padesátilitrovou varničku, kde si vše zkouším, než to začnu vařit ve velkém. Ochutnává to i rodina a kamarádi, ale vždy dávám v první řadě na sebe. Sládek by měl pivo vařit tak, aby chutnalo hlavně jemu,“ podotýká Němec.

Na názor ostatních však někdy přeci jen dá. „To je výhoda minipivovaru. Chodím mezi lidi a ptám se jich, jestli jim chutnalo a co si o tom pivu myslí. Občas na to i reaguji a snažím se malinko poupravit výrobu,“ dodává Němec.