„Je mi z toho smutno. Já jsem dofáral už v roce 1983 a pak jsem ještě delší dobu pracoval na povrchu. Nakonec jsem odešel do důchodu, ale na šachtu mě to pořád táhlo, občas jsem se tam stavil za kamarády. Je škoda, že to skončilo," poznamenal bývalý horník, který si slavnostní akt ukončení těžby nemohl nechat ujít, František Jambor.

Těžba v uranovém dole Rožná 1 trvala šest desítek let. Práci tam našly tisíce horníků. „Mám z uzavření dolu smíšené pocity. Já už jsem odfáral a půjdu do důchodu, ale pro některé z nás to teď bude hodně těžké. Je ale dobré, že se těžba utlumovala postupně, hledat práci tak bylo o něco snazší, než kdyby se propouštělo hromadně a najednou," podotkl další z místních horníků Pavel Červinka.

Uplakané počasí dokreslovalo všeobecnou atmosféru tradičního hornického ceremoniálu, při němž vyjel ze šachty poslední vozík naplněný vytěženou surovinou. O hudební doprovod se postarali členové Cechu příbramských horníků a hutníků. „Nejsme profesionálové, zpíváme si pro radost. Do Dolní Rožínky jsme přijeli zazpívat kamarádům horníkům," vysvětlil přítomnost Příbramských perkmistr cechu Emil Kuchař.

Historie těžby uranové rudy v regionu se datuje od roku 1956. 26. srpna nalezla průzkumná skupina provádějící emanační měření v sondách do hloubky jednoho metru anomálii, z níž se nakonec vyklubala rudonosná zóna ložiska Rožná v lokalitě Dolní Rožínky. 17. září 1956 bylo objeveno další ložisko, Olší.

O rok později, konkrétně 27. října 1957, bylo zahájeno hloubení těžní jámy Rožná 1. Jižní část ložiska byla předána k těžbě v únoru 1958 a koncem prosince téhož roku byl stanoven dobývací prostor. „Původní plocha dobývacího prostoru 193 hektarů a 23 arů byla postupně rozšířena až na téměř 1 200 hektarů," doplnil závodní Dolu Rožná 1 Pavel Vinkler.

1. října 1963 byl založen druhý důlní závod – Jasan, který byl později přejmenován na důl Rožná 2. „Bylo dosaženo rychlého nárůstu těžby uranu na více než čtyřnásobek objemu z roku 1959. V letech 1967 až 1990 se těžba v dolech Rožná 1 a 2 ustálila na objemu 400 až 450 tun ročně," připomenul Pavel Vinkler.

Útlum těžby započal v roce 1987 a vyvrcholil definitivním uzavřením dolu Rožná 1 v letošním roce. Za tu dobu se vytěžilo 17 milionů tun uranové rudy s obsahem 20 tisíc tun uranového kovu.

„Ložisko bylo vytěženo racionálně a uran, který byl z dolu získán, byl využit pro českou jadernou energetiku. Těžební průmysl byl součástí tohoto kraje šedesát let a měl zásadní vliv na jeho rozvoj v uplynulých desetiletích," připomenul ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček.

Důl ale svou činnost tak docela nekončí. „Bude pokračovat dál. V podzemí je provozu Podzemní výzkumné pracoviště Bukov, které prověřuje možnost zřízení úložiště jaderného odpadu. A čeká nás i náročné období zahlazování následků činnosti po těžbě uranu. Plánujeme likvidaci povrchových budov, naopak zachována bude velká část úpravny pro zpracování rud. Pozemky chceme uvést do stavu odpovídajícímu územnímu plánu. Počítáme, že to celé potrvá asi patnáct let s tím, že čističky podzemních vod a odkaliště budou v provozu ještě mnohem delší dobu," prozradil budoucí osud dolu Rožná 1 ředitel podniku Diamo Tomáš Rychtařík.