Do té první skupiny by mohli patřit stavebníci, kteří běžně v zimě kvůli špatnému počasí musejí přerušovat některé ze svých prací. Zeptali jsme se, jak klimatické rozmary vnímají oni sami.

„Na počasí je naše řemeslo závislé hodně. To současné teplé pro nás tedy má výhodu, ale vzhledem k tomu, že předpověď je spolehlivá tak na pět dní, tak stejně nemůžeme plánovat nějaké dlouhodobější zakázky," říká Michal Tolkner, jednatel žirovnického Izofolu, který se specializuje na hydroizolační systémy.

Podle něj teplé počasí stejně nijak nepomůže u větších, tedy dlouhodobějších zakázek. „Nemůžeme někomu slíbit dokončení, pokud se počasí během týdne zlomí, teploty klesnou pod nulu a my bychom museli práci přerušit," dodává Tolkner s tím, že dlouhodobější zakázky musí firma plánovat až s náznakem jara.

Úspora za přitápění

Prospěch tepla vidí vedoucí pozemních staveb První kamenické stavební a obchodní firmy Miroslav Hanzálek v tom, že se ušetří za topení při práci uvnitř objektů nebo za přidávání přípravků do materiálů. Podle něj má u „vnitřních" prací přitápění smysl maximálně do minus pěti nebo sedmi stupňů Celsia, u nižších teplot pak firma zimní práce v interiérech přerušuje.

„Jelikož bylo teplo hlavně přes Vánoce, kdy stejně u nás byly dovolené, tak nám to pomohlo jen na chvíli. Takže sice jsme za teplo rádi, ale víme, že je to jen krátkodobá věc," doplňuje Hanzálek.

Naopak některá negativa současného tepla zmiňuje David Štursa, ředitel Syner VHS Vysočina, který se hodně věnuje vodohospodářským pracím. „Nevidím v něm velký přínos, naopak se teď hůř provádí třeba odbahňování rybníků, u kterého je plusem, když půda přimrzne a nemusí se dělat v bahně," říká Štursa.

Podle něj se navíc obecně v zimě ve stavebnictví počítá s útlumem. „Je méně denního světla, pracovníci si berou dovolenou, aby se s větší intenzitou mohlo pak dělat v létě," dodává.

Nicméně u některých i velkých staveb je teplo přínosem – už proto, že tolik nehrozí soudy zadavatelů se stavebními firmami o případný pozdní termín dokončení stavby kvůli počasí. „Obecně se to ve smlouvách bere tak, že špatné počasí je vyšší moc, která může způsobit přerušení prací. Ale musí to stavebník jako objektivní skutečnost prokázat tím, že to popíše ve stavebním deníku," vysvětluje princip vedoucí hospodářského odboru pelhřimovského městského úřadu Stanislav Kropáček.

On sám vnímá teplo jako přínos proto, že díky němu dál běží práce na největší stavbě Pelhřimovska, dvousetmilionové rekonstrukci pelhřimovské čističky.

„Na začátku tento projekt nabral kvůli administrativním záležitostem skluz, ale protože v podstatě všechny práce mohou pokračovat, tak se skluz podařilo dohnat," uvádí Kropáček s tím, že při příznivém počasí si dodavatel dokonce může vytvořit rezervu pro to, aby stavba byla dokončena včas.