V popředí tohoto prestižního průzkumu jej střídá Pelhřimov, který odborní hodnotitelé pasovali na třetí nejlepší podnikatelskou lokalitu na Vysočině. „Takové ocenění samozřejmě těší. Je to každopádně i zásluha podnikatelů, kteří navzdory současné těžké době pomáhají udržovat nízkou míru nezaměstnanosti ve městě a vychází nám vstříc i jinak,“ řekl pelhřimovský starosta Leopold Bambula

Pelhřimov dosadily na třetí místo právě názory podnikatelů, kteří jsou tam podle průzkumu nejspokojenější z celého kraje.

Velkou jedničku udělili rovněž úředníkům veřejné správy za jejich přístup. Podrobnější pohled do statistiky průzkumu odhalí i vysokou úspěšnost žádostí o dotace a dobré hospodaření radnice, zejména pokud se týká kapitálových investic.

Uvážlivé zacházení se svěřenými penězi nejsou podle Bambuly žádné čáry. „Je to výsledek dlouhodobější filosofie. Hned zkraje jsme se s našimi spolupracovníky dohodli na tom, že peníze z prodeje majetku nebudeme lehkovážně utrácet. Místo toho jsme je vkládali na účty s dobrou výnosností. Takto se podařilo našetřit 120 milionů korun,“ vysvětlil starosta s tím, že i díky tomu se mohli Pelhřimovští směle vrhnout do náročnějších investic bez jediné koruny zadlužení.

Průzkum ale odhalil i slabiny bývalého okresního města. Jeho obyvatelé dýchají druhý nejšpinavější vzduch v kraji, rovněž kriminalita klesá pomaleji než jinde.

Ani bramborová medaile není málo

Lehké zklamání neskrývají představitelé humpolecké radnice. Na město, které při obou předchozích ročnících tohoto zevrubného průzkumu nemělo na Vysočině v podnikatelské otázce konkurenci a předloni se dokonce stalo celorepublikovým městem pro byznys, letos zbyla čtvrtá příčka v kraji. „Těžko být na úplné špici dokonečna, navíc ani čtvrté místo pořád není k zahození. Pelhřimovským každopádně úspěch přeji,“ nezapřel v sobě sportovního ducha humpolecký starosta Jiří Kučera.

Propadu na desátou příčku se neubránil ani vloni druhý Pacov. Ústup menších měst patří podle manažera projektu Město pro byznys Michala Kaderky ke znakům doby. „Třeba zrovna Humpolec byl králem období konjunktury, nyní se ale na něm projevilo zpomalení růstu tamních firem. Pozorujeme to i v žebříčcích ostatních krajů. Větší města přece jenom mají silnější zázemí, díky čemuž se vyrovnají s průvodními jevy rozpoutané hospodářské krize lépe, než menší sídla,“ všiml si Kaderka.

Vysočina toho ostatně může být názorným příkladem. Zvítězila loni devátá Jihlava zejména díky nárůstu počtu ekonomických subjektů, který předbíhá krajské hodnoty o polovinu. „Významné nové továrny v průmyslových zónách znamenají velkou příležitost pro rozvoj místních středně velkých podniků,“ mínil náměstek jihlavského primátora Josef Kodet.

Šest oblastí, padesát kritérií

Celorepublikové pořadí 205 měst s rozšířenou působností a 22 pražských obvodů k tomu uveřejní hodnotitelé v září.

Vyhlašovatelem srovnávacího výzkumu je odborný týdeník Ekonom. Hlavním cílem tohoto již třetího ročníku je najít místo, které poskytuje nejlepší podmínky pro podnikání.

Hodnotitelé nahlíží na každé z měst optikou padesáti kritérií rozdělených do šesti základních oblastí. Jsou jimi podnikatelské prostředí, kvalita lokality, přístup veřejné správy, situace na pracovním trhu, cenové podmínky a telefonický průzkum mezi podnikateli. Titul Město pro byznys obhajují západočeské Klatovy.