Radnice to považují za vítané oživení historických center, proto některá města poplatky promíjejí. Vzhled těchto provozoven posuzují i památkáři, zjistila v anketě ČTK.

Asi nejvíc zahrádek u restaurací má Český Krumlov, kde je nabízí 32 podniků. Už třetí rok je tento počet přibližně stejný, víc už se do členitého města s úzkými křivolakými uličkami vejde jen stěží. K jejich podobě se vyjadřují památkáři.

"Musí to být přírodní materiály a neutrální barvy, žádné reklamní slunečníky a podobně," řekl vedoucí odboru dopravy krumlovské radnice Miroslav Hála. Poplatky se změnily loni a jsou odstupňované na 20, deset a pět korun za metr čtvereční a den, nejvíc zaplatí hostinští na náměstí a blízkých ulicích. Po špatné zkušenosti z loňska radnice při vzniku nové zahrádky požaduje i souhlas vlastníků okolních domů, že je provoz nebude obtěžovat.

Českobudějovická radnice letos povolila 27 zahrádek, jsou i na sídlištích, kde stojí většinou na soukromých či dlouhodobě pronajatých pozemcích. Sazba je deset korun za metr čtvereční a den bez ohledu na jejich umístění. "Počet je srovnatelný s loňskem, mírně jich přibývá. Když se otevírá nová restaurace, jsou už její přirozenou součástí podobně jako v jižních zemích," řekla mluvčí českobudějovické radnice Jitka Welzlová.

Stejnou zkušenost mají v Táboře, který spolu s Pískem nevybírá žádné poplatky za zabrání prostoru na ulicích. Podnikatelé jen uhradí správní poplatek za vydání povolení, které na sezonu činí 500 a na delší dobu 1000 korun. Radnice tím vychází vstříc službám, které oživují centrum města. "Teď už platí, že pokud má restaurace fungovat, musí se zviditelnit předzahrádkou," řekl Milan Mrázek z odboru dopravy. Podle něj se podoba venkovního posezení stává věcí prestiže, někteří majitelé investují značné sumy do drahých materiálů. "Základem je pohodlí a estetika, převažuje dřevo, ratan, kov. Jsme zaujati proti bílým plastovým židlím," uvedl Mrázek.

Pravý význam slova zahrádka naplňuje například českobudějovická restaurace Macelis na Pražské třídě, která má venku zhruba 30 míst a je v ní mnoho zeleně včetně stromů. "Už jsme sklidili třešně a broskve, rozdali jsme je hostům. Teď se těšíme na vinnou révu," řekla majitelka Lenka Kalousková.

V Jindřichově Hradci letos zahrádky přibyly, protože loni v létě musely kvůli rekonstrukci náměstí a ulic ve středu města zmizet. "Projevilo se to na tržbách, navíc dosud není naše zahrádka tak pěkná, jak bývala. Má menší plochu, stolky jsou namačkané a zatím chybí zastínění, takže v horku tu míváme prázdno," postěžoval si číšník Roman Sysel z restaurace Střelnice. V historickém centru Jindřichova Hradce je 13 zahrádek, v nejatraktivnější zóně se platí měsíčně 400 korun za plochu do deseti metrů čtverečních, nad 15 metrů čtverečních je sazba 800 korun.

I v Prachaticích město venkovní posezení pod slunečníky podporuje. Jejich otevírací doba není omezená a majitelé platí každý měsíc 20 Kč za metr čtvereční. Ve městě je nyní devět povolených předzahrádek, z toho osm v historickém centru. Pokuty majitelům restaurací, například za rušení klidu či za vybudování "černé" zahrádky, nemuseli zatím podle Radka Hečka z městského úřadu udělit.

Nejvyhledávanější předzahrádky stojí v centrech měst a nabízejí výhled do přírody nebo na historické památky. Letošní slunečné a teplé léto si pochvalují hlavně provozovatelé restaurací, kterým rostou tržby. Nejinak tomu je i ve Strakonicích. "Každý den, když bylo hezky, jsme měli plno od odpoledne až do noci. Skoro jsme nestíhali," řekla osmadvacetiletá Petra, která pracuje v jedné z místních restaurací. Ve městě se během léta otevírá více než desítka zahrádek, z toho šest má povolení od radnice.

"S majiteli uzavíráme nájemní smlouvu, přičemž poplatek za rok se pohybuje od 2500 do 5000 korun," uvedla vedoucí majetkového odboru strakonické radnice Jana Narovcová. Zatímco většina měst otvírací dobu předzahrádek neomezuje, ve Strakonicích mohou být na sídlištích otevřeny jen do 20:00, mimo ně ještě o dvě hodiny déle.