„Mák se takřka přes noc stal velmi výnosnou plodinou. Ještě předloni jsme kilogram prodávali za 25 Kč, loni se už cena vyšplhala na 100 až 120 Kč, pokud bude trvat příznivé počasí, můžeme očekávat úrodu až jedné tuny z hektaru. Přibližně třetina sklizně zůstane v Česku, zbytek exportujeme,” vysvětluje novou orientaci rostlinné výroby na Havlíčkobrodsku předseda představenstva firmy Osiva Václav Zábrana.

Zemědělci však musí dbát všech pravidel a mezinárodních dohod, jejichž porušování vedlo k zákazu pěstování máku například v Holandsku a ve většině vojvodství Polska. Jednoletá bylina má zajímavé názvosloví i dějiny. Plod se jmenuje tobolka. Této makovici při trvalém uzavření se říká hleďák, ale pokud se otevírá děrami pod bliznou, je to potom slepák. Latinské druhové jméno je odvozeno od slova somnus = spánek, tedy rostlina přinášející spánek.

Opium znali už v antickém Řecku

Ještě barvitější je historie máku. Evropa ho pěstovala již v mladší době kamenné, z ní se šířil dál na východ, kde dobyl větší slávu. Nikoliv pouze pro jeho chutná semena, ale zejména pro opium, jež se získává z nezralých makovic. Opium však významnou roli sehrálo už v antickém Řecku.

Makovice byly atributem boha smrti Thanata, jeho bratra Hypnose, řeckého boha spánku a jeho syna Morfa, boha snů. Galenos považoval opium za nejsilnější ze všech známých léků, který je ale zároveň nebezpečný a při předávkování smrtelný.

„Farmaceutické zpracování tobolek už není naší starostí, koupili jsme linku na separaci zrníček a makovinu prodáváme slovenským výrobcům léčiv. Přísně přitom dbáme, aby se u nás nikomu nepovolanému nedostala do rukou,” říká Václav Zábrana. Mák na stejných polích by měl zase kvést teprve za 5 let, tak si to vyžaduje agrotechnika.

Nejvhodnější předplodinou jsou brambory. Je proto možné, že právě bývalá sláva havlíčkobrodského bramborářství se dnes podepisuje na úspěšném pěstování máku.

Ivo Havlík