Ojedinělost mostu nastínila projektová manažerka města Mikulov Kateřina Korandová: „Jde o jednu z nejvýznamnějších technických památek. Žádný obdobný téměř stometrový cihlový most ze 17. století jsme nikde v naší republice nezaznamenali.“ Obdobně hovoří i Josef Hromek z památkové péče města Mikulova.

„Most je unikátní tím, že byl umístěn v rybníce. Navíc tam, kde stojí, byl rybník nejužší. I tak byl svou délkou pětadevadesát metrů na svou dobu poměrně dost dlouhý. V tehdejší době byla v naší zemi vystavěna řada jiných mostů. Ale ty byly dřevěné,“ vysvětlil. Podle něj je dílo unikátní i tím, že náročná stavba sloužila pouze tehdejšímu panstvu, rodu Dietrich᠆steinů, aby se po mostě dostali z pevniny přes rybník Portz (dnes Nový rybník) na ostrov, kde měli vystavěný letohrádek.

Zapomenutá památka

Rekonstrukcí se podařilo zapomenutou cennou památku zachovat pro budoucí generace. Zapomenutou i proto, že za socialismu se do příhraničního pásma vstupovat nesmělo. Výsledek rekonstrukce příjemně překvapil i obyvatele z okolí. Stav zpustlého mostu byl totiž před započetím oprav žalostný.

„Dokonce mnoho místních o tomto mostě ještě před rekonstrukcí vůbec nevědělo. Most byl zarostlý náletovými dřevinami a zasypaný hlínou. Z ní vykukovalo jen pár oblouků,“ popsala manažerka projektu. Proto málokdo tušil, o jak rozsáhlou a historicky významnou památku jde. „Z ohlasů na sociálních sítích jsme poznali, jak jsou zdejší lidé na obnovenou památku náležitě hrdí,“ netajila Korandová.

Zajímavostí také je, že pro stavbu mostu byly vypáleny velmi kvalitní cihly, aby odolaly působení vody a zubu času. Nesly na sobě označení písmenem N, což znamená, že byly vypáleny v jediné místní cihelně v Mikulově (německy nazývaném Nikolsburg). Při odklízení nánosů hlíny v blízkosti mostu se podařilo část těchto původních cihel zachránit a stavebníci je využili při rekonstrukci. Nebyl jich však dostatek.

Evropské fondy pomáhají přes hraniceZdroj: Redakce

„Museli jsme najít adekvátní náhradu, ale byl velký problém tyto cihly sehnat. Nechali jsme si dokonce udělat laboratorní testy, abychom porovnali kvalitu původních cihel z mostu s kvalitou ručně vyráběných cihel současným výrobcem. A výsledek nebyl příznivý,“ líčil Hromek. Nakonec se podařilo sehnat cihly z demolice staré stavby, které byly daleko vhodnější, než ty v současnosti vyráběné.

Podívejte se na Mapu projektů EU.

Shánění materiálu nebyla jediná komplikace při rekonstrukci. „Jakmile byla z okolí mostu odstraněna navezená zemina do určité hloubky, začala výrazně stoupat spodní voda. Ta ztížila práce na opravě, bylo nutno ji neustále odčerpávat. Kvůli tomu se musely vybudovat po obou stranách mostu studny,“ přiblížil Hromek.

Projekt v číslechZdroj: Redakce

Projekt počítal s tím, že původní koryto potoka, které pod mostem podtéká, bude vedeno korytem náhradním. Nakonec Mikulovští domluvili změnu v projektu, aby se náhradní koryto nebudovalo. „Výsledek stojí za to. Most je nad vodní hladinou jako kdysi. Dopadlo to lépe, než jsme čekali. Je to klenot,“ míní potěšeně Josef Hromek.

K mostu vede i naučná stezka

V souvislosti s opravou mostu byly v rámci projektu obnoveny i navazující historické cesty. „V minulosti byla na tomto území, nazývaném Mikulovsko – Falkensteinsko, přirozená cestní síť. I ze strany rakouských obyvatel máme ohlasy, že jsou za obnovu místa rádi. Je to zatraktivnění další lokality, která byla za kardinála Františka Dietrichsteina velmi významná,“ zdůraznila projektová manažerka. Turisté se nyní z mostu dostanou pohodlně pěšky nebo na kole do sousední obce Sedlec či do rakouské obce Drasenhofen.

„Jedním z našich cílů je rozptýlit návštěvníky Mikulova po okolí, aby se nesoustředili jen v blízkosti známých památek v centru, jako jsou Dietrichsteinská hrobka a zámek. Chceme jim ukázat, že máme i velmi zajímavá místa, která jsou navíc propojená cyklistickými stezkami,“ uvedla Kateřina Korandová.

V blízkosti mostu jsou instalovány také panely nové naučné stezky, která zde byla v rámci projektu nově vybudována. Přibližuje návštěvníkům zajímavosti lokality Portz Insel. Pro její propagaci byla vydána čtyřiadvacetistránková brožura ve třech jazykových mutacích. Informace o mostě najdou turisté i na webu Mikulova.

Kde fondy EU pomáhajíZdroj: Redakce

Rostislav Koštial: Vrcholem projektu byla rekonstrukce mostu 

O rekonstrukci historického mostu a obnově přilehlých cest v příhraniční lokalitě Portz Insel u Mikulova jsme si povídali s mikulovským starostou Rostislavem Koštialem.

Rostislav Koštial, starosta města MikulovZdroj: Deník/Eva Bártíková

Obnova historického patnáctiobloukového mostu Portz Insel, která skončila letos v létě, je velmi zdařilá. Co bylo podle vás klíčem k úspěchu?
Barokní most i okolní přístupové cesty a přilehlou krajinu se podařilo zrekonstruovat za přispění evropské dotace z fondu Regionálního rozvoje částkou zhruba 36 milionů korun. K tomu bych zdůraznil, že na projektu se nepodílelo jen město Mikulov, ale zapojila se do něj i sousední obec Sedlec a rakouská obec Drasenhofen. Tuto vzájemnou spolupráci považuji za klíčovou. Jen díky ní se mohl dostavit úspěch, a to nejen v podobě opraveného mostu a jeho okolí, ale i navazujících cest do zmíněných obcí. Symbolicky tím obnovujemei přátelské vztahy se sousedním Rakouskem, které byly minulým režimem zpřetrhány.

Jak most a jeho okolí vypadalo před rekonstrukcí? Co byste rád z minulosti tohoto prostoru, takzvaného pohraničního pásma, připomenul?
Rekonstrukce barokního mostu byla vrcholem celého zmíněného projektu. Zmínka o mostu je už v urbáři kolem roku 1629. Před rekonstrukcí byl most ve špatném stavu. Byl zasypaný bahnem a nánosy, zarostlý náletovými dřevinami. Lze říci, že byl doslova zapomenut, protože po válce se nástupem komunistů stal tento prostor územím nikoho. Šlo o místo, kam se nesmělo, protože poblíž byly železné dráty, takzvaná železná opona. Proto most upadl do zapomnění. Násilně byly přerušeny cesty, které směřovaly na západ, do Rakouska. Území proťala železnice a kolem ní se vybudovala železná opona, prostor byl prakticky neprostupný. V minulosti se tak komunikace s rakouskými sousedy natolik přerušila, že je s tím dodnes problém.

Objevily se při náročné opravě mostu nějaké zajímavosti?
Asi největším překvapením bylo objevení zachovalé původní vápencové dlažby pod nánosem hlíny na koruně mostu. Použitý vápenec byl vytěžený nedaleko Mikulova. Památkáři se rozhodli pro zachování této dlažby a její opětovné zasypání, povrch je teď mlatový. Zajímavostí je i to, že při opravě mostu stavebníci využili z mostu uvolněné původní barokní cihly. Jsou označeny písmenem N, což značí jejich místní původ – Nikolsburg. Nalezl se také původní nákolník, který je ozdobným prvkem mostu. Podle něj byly při obnově zhotoveny kopie, jimiž je most na obou stranách zakončen.

Nejen most, ale i krajina kolem něj po realizaci projektu hodně prokoukla. Co se v ní změnilo?
Proměnu okolní krajiny jsme považovali za nezbytnou, proto byla také součástí projektu. Podařilo se obnovit cesty a komunikace v okolí mostu. Například jde i o cestu, která vede přímo do Rakouska a navazuje na tamní cesty. Právě přeshraniční spolupráci s obcí Drasenhofen považuji za velmi symbolickou. Společným projektem jsme chtěli zanechat další generaci příjemný prostor pro budování dobrých sousedských vztahů.

V rámci projektu jste mysleli na turisty a návštěvníky této lokality…
Součástí zmiňovaného projektu je také informovanost. Proto najdete v blízkosti mostu informační panely, z nichž se kolemjdoucí dozvědí o významné dotaci z fondů EU na tento projekt a také o tom, kdo se na rekonstrukci podílel. V rámci projektu byla vybudována i naučná stezka. Na ní jsou rozmístěny tabule informující o přírodě a zajímavostech této lokality i zapojených obcích. Celá krajina se nachází na vzácném území mokřadů a části lužního lesa. Je zde zajímavý biotop, jsou tu vzácní živočichové a rostliny. Celé území si proto zaslouží pozornost veřejnosti. Z turistického hlediska jde jistě o velmi zajímavé návštěvnické místo.

Podobné projekty podpořené z prostředků fondů EUZdroj: Redakce