Splněný sen mnoha kluků i mužů. Tak lze popsat skutečnost, kterou už pátým rokem zažívá Tomáš Kokeš Kopačka, „studovaný sládek", jak jej tituluje otec. Pivovarnictvím se zabývá právě s otcem Pavlem Kopačkou aneb „přezkoušeným podsládkem".

„K pivovarnictví jsem se dostal vlastně náhodou. Když jsem se po škole rozhodoval, co dál dělat, měl jsem v plánu být cukrářem," začal svůj příběh majitel Tomáš Kopačka.

„Nalistoval jsem tedy příslušnou stránku průvodce, a shodou okolností byl hned na opačné stránce obor pivovarnictví. S rodiči jsme se poradili a bylo rozhodnuto:  Bude ze mě studovaný sládek," vzpomněl s úsměvem Kopačka.

První várku piva uvařil se spolužáky ještě v rámci výuky na Střední průmyslové škole potravinářských technologií v Praze. Nyní vaří minipivovar Kokeš asi 350 litrů na várku. Nabízí tři druhy piva: Ležící Kokeš – světlý ležák, Zlatý Kokeš – polotmavý speciál a Rubínový Kokeš – tmavý speciál.

„První várka v rámci výuky mě velmi nadchla. Začátky minipivovaru ale samozřejmě jednoduché nebyly. První pokusné várky jsme vařili na sporáku pro vlastní potřebu, a ochutnavači nám byli naši kamarádi. Zjistili jsme, že pivo chutná dobře, že je tu dobrá voda a že se s tím dá něco dělat, proto jsme s otcem začali později v tomto oboru podnikat," zakončil svůj příběh majitel Tomáš Kopačka.

Pivo zatím v Kamenici není dostupné, kdo na něj dostal chuť, musí se zastavit na ochutnávku přímo v minipivovaru. Jeho provozovatelé nabízejí i možnost účastnit se samotného vaření.

Zuzana Horáková

Pivo v Kamenici

Zmínky o vaření piva v Kamenici nad Lipou jsou z 15. století.  Po bitvě na Bílé Hoře ztratili kameničtí občané všechna práva. V roce 1694 se jich domáhali, včetně práva várečného. Jan Isaiáš z Hariků však zamítl přivařování piva občany, a pivo vařila jen vrchnost. Pivovar u zámku byl v provozu až do konce druhé světové války, jeho majitelem byl Richard Geymüller. Pak byl pivovar zkonfiskován.