„Ty velmi rané se s počasím jakžtakž vypořádaly, měly ještě vláhu z deštivého června, ale ty polopozdní a pozdní na sucho doplatily. Nať už mnohdy odchází a jsou tam brambůrky velikosti sadby," řekl předseda krajské agrární komory a šéf jetřichoveckého družstva Josef Blažek.

Podle něj bude málo nejen konzumních brambor, ale také těch na škrob nebo na hranolky a chipsy. „A pokud vím i z balírny Agrico Bohemia 
v Salačově Lhotě, tak brambory nejsou ani v západní Evropě – Belgii, Holandsku a Německu," dodal Blažek. Výkupní ceny se dle něj pohybují kolem šesti korun až šesti koruna  padesáti haléřů za kilogram, v obchodech pak jsou ceny od 15 až do 19 korun. To jsou podstatně vyšší částky než loni.

Blažkovy poznatky o slabší úrodě potvrdil i soukromý zemědělec Václav Kameník, ten hospodaří v Hněvkovicích. „Zatímco u obilnin očekávám lehčí podprůměr, u brambor si myslím, bude úroda podprůměrná, a navíc kvalitou nevyrovnaná," odhadoval Kameník. Dodal, že kromě aktuálního sucha je druhou příčinou i to, že se brambory kvůli nízkým teplotám na jaře sázely o měsíc později.

„Brambory teď čtrnáct dní nerostly a zasychaly. Po dešti se sice vzpamatují, ale také popraskají, objeví se na nich nárůsty a podobně. Tyto deformace je pak znehodnotí. Záleží tedy, jak která odrůda se 
s tím vyrovná," vysvětlil zemědělec. Letos prý počítá asi jen s 25 tunami brambor. Zvyklý je ale na 40 až 50 tun.
„Loni se brambory od pěstitele daly koupit za tři až čtyři koruny za kilogram. Letošní ceny se podle mě zvednou až na sedm korun za kilo. V obchodech pak ta cena může vyšplhat klidně až na dvacet korun," přemítal Kameník.

Také majitel velkoobchodu s ovocem a zeleninou Oldřich Bartoň z Putimova uvedl, že úrodu hlásí snad jen severní Polsko. „Teď vykupuji brambory z Moravy za osm korun za kilogram plus patnáctiprocentní daň. V Čechách je situace horší. Co mi říkají pěstitelé, je to dost špatné," vysvětlil Bartoň s tím, že cena 
v obchodech se blíží dvaceti korunám.

Podle Bartoně zemědělci čekají na déšť, ale potřebují spíš plynulejší závlahu než jednorázový přívalový déšť, který z povrchu odteče pryč.
Jak ČTK citovala šéfa Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě Jaroslava Čepla, je sucho příznivé z hlediska boje proti plísni bramborové, ale pro vývoj konzumních hlíz je škodlivé – rostliny zasychají.

„Těžko odhadovat, jak se to projeví na úrodě. Výnos může být i o pětinu nižší," řekl.

Rozloha polí s bramborami v Česku dlouhodobě výrazně klesá. Podle statistického úřadu letos zemědělci snížili jejich výměru o dvě procenta, u raných brambor klesly plochy meziročně o 16 procent. Loňská sklizeň brambor meziročně klesla zhruba o 18 procent.

Haben Sie kukuřice?

Brambory ale nejsou jedinou plodinou, která zemědělce letos trápí. Již zmíněný předseda krajské Agrární komory Josef Blažek říká, že ani obilí nedozrálo ideálně.

„Zvlášť na Vysočině je obilí lehké, nemá takový obsah škrobu," vysvětluje Blažek s tím, že víc štěstí měli pěstitelé na jižní Moravě, kde obilí dozrává dříve a letos stihlo využít vláhu z dřívější doby.

Dodává, že se počasí negativně podepisuje také na úrodě kukuřice. „Porosty jsou bídnější, některý podnik možná bude mít problémy s krmivem," uvádí předseda Agrární komory. Potíže s naplněním podle něj také mohou mít i bioplynové stanice, orientované převážně na kukuřici.
„Kukuřici pro bioplynku už teď u nás shánějí Rakušané," doplňuje Josef Blažek.

Jedna z mála věcí, co se podle něj zemědělcům vyplatí, je chovat skot na mléko, jehož výkupní cena je teď výhodná.

Aneta Slavíková, Jan Mazanec