Jsem takovým prostředníkem mezi Čechy a Němci, říká jednatel Sita Lutz Krämer

Společnost vznikla v Německu roku 1956 a její název Si-To odkazuje jak na příjmení zakladatelů, tedy rodinu Sickingerovu, tak na německý výraz pro drátěnku, Topfreiniger.

Drtivá většina výroby Sita se odehrává v Česku a už více než deset let je jejím jednatelem rodák z východního Berlína Lutz Krämer.

Studium v Brně

Zajímavé je, že on sám se češtinu začal učit už před maturitou, aby posléze po absolvování ročního kurzu mohl koncem sedmdesátých let studovat na brněnském Vysokém učení technickém obor strojírenství. „Cítil jsem už tehdy takový sousedský vztah k tehdejšímu Československu, že jsem se chtěl češtinu naučit, i když je to složitý jazyk," říká sice s lehkým německým přízvukem, ale jinak velmi kvalitní češtinou elegantní a usměvavý padesátník.

Do roku 2003 mělo Sito v Česku českého jednatele. Pak se ale německý majitel rozhodl, že na této pozici chce Němce. Do konkurzu se přihlásil i Lutz Krämer, který do té doby pracoval v Berlíně.

„Je bez diskuse, že česká a německá mentalita jsou trochu jiné, ale ne tak, že jedna je lepší a druhá horší. A pokud má být úzká spolupráce s německou mateřskou firmou a  českou výrobní firmou, vyžaduje to maximální soulad. Každá strana musí dokonale pochopit fungování té druhé. Taková situace vyžaduje někoho, kdo zná obě mentality, má k nim dobrý vztah a funguje jako prostředník. A tím člověkem jsem se mohl stát já," říká jednatel Krämer.

Reakce ve stylu „Vy nám nemůžete porozumět, protože jste Němec" prý nikdy nezaznamenal. „Každý den jsem tady ve Starém Pelhřimově nebo ve Vyskytné aspoň hodinu na dílnách a hovořím se zaměstnanci. Mluvím s nimi česky a myslím, že jsem dnes schopen pochopit nejen jejich argumenty, ale i detaily a emoce, případně i osobní problémy a v rámci možností se je snažím řešit," vysvětluje.

Mluví česky

Proto se domnívá, že by v Situ neměl být problém v tom, že je Němec. „Když má firma úspěch, je to přece náš společný úspěch. Kdyby tam byl nějaký podobný problém, mělo by to špatný vliv na atmosféru ve firmě. A ta si myslím, že je tu dobrá," dodává Lutz Krämer.

Že jeho slova nejsou frází, dokládá i chvíle, kdy s ním procházíme některá oddělení firmy. Zaměstnanci se chovají zcela přirozeně a jedna z žen pak redaktorovi říká: „Napište tam, že pana Krämera tu máme rádi!"

Zaměstnanci nejspíš oceňují i to, že Lutz Krämer s nimi mluví česky. „Nabízel jsem také možnost, že se mnou mohou mluvit německy, pokud si chtějí procvičit němčinu, ale zatím to tedy moc nevyužívají," usmívá se a mimochodem ukazuje v kanceláři na tabuli, kde jsou napsána německá slovíčka. Německý jazyk do firmy chodí doučovat česká učitelka.

Jednatel zdůrazňuje, že se mu v Česku líbí. Bydlí v Pelhřimově, kde občas také navštěvuje místní kulturní akce. Zhruba dvakrát až třikrát do měsíce jezdí za svou manželkou do Berlína, která tam má práci, takže o stěhování rodiny, která zahrnuje i dvě dospělé děti, řeč nebyla.

„I když u Lovosic chybí část dálnice, cesta domů mi zabere asi pět hodin," vysvětluje Lutz Krämer, který má rád i českou kuchyni – zvlášť pak „staročeskou" jako třeba guláš, vepřové s knedlíky a se zelím a k tomu pivo.

O Němcích se někdy říká, že jsou pracovitější, důkladnější a houževnatější než Češi. I když Lutz Krämer chodí do práce někdy i v sobotu a děkuje za kompliment, myslí si, že se to určitě takhle zobecnit nedá. Je tedy něco, co mu v oblasti podnikání v Česku chybí? Po krátkém zamyšlení říká, že nic.

„Podmínky jsou tu velice podobné. Jsme velice spokojeni s našimi zaměstnanci a nemáme nejmenší důvod si stěžovat. Dobře funguje i spolupráce s úřady," podotýká.

Osobnější jednání

I když nechceme hledat rozdíly za každou cenu, přece jen si Lutz Krämer jednoho všiml.

„Styl spolupráce a obchodních jednání je v Čechách o něco osobnější než s německými firmami," říká s tím, že právě to podle něj souvisí právě s místní mentalitou. Na námitku, že naopak statistiky tvrdí, že je v Česku větší korupce, říká, že nic takového zde nezažil.

Vztah Čechů a Němců trvá staletí, ale ve dvacátém století ho poznamenala druhá světová válka a následný odsun.

Zejména starší generace, která to zažila, pak někdy sklouzne k emotivnímu povzdechu, že někdejší naši okupanti jsou dnes bohatší a „skupují nás".

Lutz Krämer za dobu svého působení v Česku ale nic takového nezaznamenal. A problém v minulosti nevidí ani z jedné strany. „Odsun Němců v roce 1945 byl logickým důsledkem druhé světové války a okupace, kterou zavinili Němci. Tím je všechno řečeno, není potřeba se k tomu víc vracet," vysvětluje.

Odmítá i to, že by Němci dnes Čechy nějak ekonomicky „využívali".

„Firma Sito tady v Čechách poměrně hodně investovala, takže tu není žádný rozdíl mezi technologií a vybavením podobné firmy v Německu. Výroba je tu na špičkové úrovni. Samozřejmě mzdy jsou tu o něco nižší než v Německu, ale zase jsou tu třeba levnější nájmy. Každý rok tu dochází k růstu nákladů i růstu mezd. Pro nás to znamená, že musíme zvyšovat efektivitu práce a navíc tu dál investujeme. Takže není to využívání," zdůrazňuje Lutz Krämer.

A dodává, že Sito navíc zaměstnává hlavně ženy, které mají ve zdejším spíše strojírensky zaměřeném okrese horší šanci najít práci.

Jako potíž zmiňuje to, co už v Deníku popsal mj. ředitel pelhřimovského Agrostroje – že se zde hůř hledají kvalifikovaní, technicky zaměření pracovníci.

„Přitom pro obě naše země je klíčové využít potenciálu efektivní technické výroby ve strojírenství, elektrotechnice a dalších odvětvích. To je naše přidaná hodnota. I v Situ proto máme své vývojové oddělení a snažíme se zaučit i mládež," říká, když redaktora provádí téměř plně automatickým provozem, kde mimo jiné vidíme, jak výrobní linky z obřích barevných molitanových hranolů vyrábějí houbičky, kterých odsud „vyjíždí" více než 200 milionů ročně.

Na parkovišti před Sitem vlaje kromě firemního loga i vlajka Evropské unie.

Vzhledem k tomu, že Češi jsou k unii o něco skeptičtější než Němci a častěji „Brusel" kritizují, se ptáme i na jednatelův názor na tuto instituci.

„Unie je správná cesta. Pozitivní je, že je garantem míru – právě proto, aby se něco podobného jako druhá světová válka nemohlo opakovat. To je hlavní. Dalším kladem je úsilí o rovnoměrnější hospodářský vývoj všech členských zemí," říká Lutz Krämer s tím, že do Česka směřují z Unie rozsáhlé dotace, takže členství v unii podle něj Česku přináší i řadu ekonomických výhod.

Podle něj by se teď Evropská unie zatím neměla rozšiřovat, ale spíše se soustředit na užší spolupráci a lepší vztahy současných členů.

Jako problém z pozice jednatele Sita vidí to, že v Česku zatím není euro. Firma má totiž nejen české zákazníky, ale i dodavatele.

„Určitě by naše práce byla jednodušší, kdyby tu bylo euro. Velkou nevýhodou jsou zbytečné a vysoké bankovní poplatky za převod měn, kterých se u nás odehrává několik denně. Potíž je i v ekonomické kalkulaci. Už proto věřím, že se snad do roku 2017 podaří euro v Česku zavést," dodává jednatel firmy Lutz Krämer.