MF DNES uvedla, že podle insolvenčního návrhu dluží spo-lečnost třem dodavatelům přes čtyři miliony korun.

Krajský soud v Českých Budějovicích však 31. července insolvenční řízení zastavil. Zdůvodnil to tím, že všichni tři věřitelé vzali své insolvenční návrhy zpět.

Spolu s JHMD, které provozují úzkokolejku z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a z Jindřichova Hradce do Obrataně, si oddychly i obce na Pelhřimovsku.

„Jsme rádi, že byla insolvence zastavena. S JHMD jsme domluvení na podpoře našich kulturních akcí. Například při Hračkobraní nebo na Velikonoce mohou návštěvníci města spojit plánovaný program s jízdou vláčkem," řekl starosta Kamenice nad Lipou Ivan Pfaur.

Starosta Obrataně Josef Ho-vorka zas úzkokolejku vnímá jako historické kulturní dědictví. „Jezdívají po ní parní vláčky. Je to vzácnost, kterou postavili naši předci, a my si toho vážíme. JHMD se opravdu snaží a pořád něco opravuje," uvedl.

Spor dvou ředitelů

Podle slov ředitele JHMD Borise Čajánka se společnost 
s problémy potýká už od privatizace na počátku 90. let. Zlomový byl prý hlavně rok 2011. Podle Čajánka vyšlo najevo, že tehdejší ředitel společnosti Jan Šatava je nejen akcionářem v JHMD, ale také družstevníkem Družstva Rekova, pro které se snažil získat zakázku ve výši 60 milionů. Ta byla financována z dotací a podle Čajánka hrozilo, že po zjištění majetkové účasti Šatavy v Rekově by se dotace musela vrátit. Rekova nakonec zakázku nezískala.

Záhy se podle Čajánka také zjistilo, že na účtech JHMD není avizovaná rezerva ve výši 30 milionů korun. „Pokud by k tomu management přistupoval zodpovědně, mohl realizovat rezervy postupně, rozhodně ale měl finanční prostředky v souvislosti s rezervami schraňovat," vyjádřil se současný ředitel.

Jan Šatava se ale brání a říká, že jeho účast v Rekově nebyla v rozporu se zákonem. Podle něj navíc společnost pod jeho vedením prosperovala.

„Byl jsem ředitelem JHMD od jejich založení. Tehdy jsme převzali trať, která vede do Nové Bystřice. Ta byla ve stádiu těsně před technickou smrtí. My jsme ji zrenovovali," upozornil Jan Šatava.

Dalším problémem bylo podle Čajánka technické a personální vybavení společnosti. „Technický úsek nebyl obsazen kvalifikovanými lidmi, jednotlivá oddělení nevěděla, jak se jejich činnost promítá do hospodaření společnosti," popsal ředitel.

Bývalý ředitel Šatava se ale domnívá, že za situaci, v níž se společnost momentálně nachází, může její současné vedení.

„Já jsem vedl firmu, která neměla do začátku roku 2012 žádné dluhy a na účtech měla rezervu asi tři miliony korun. Pan Čajánek ji podle mých informací přivedl do dluhů ve výši čtyřicet šest milionů korun," řekl Šatava.

Podle Čajánka hlavní současný problém společnosti spočívá v neschopnosti přesvědčit zaměstnance a veřejnost, že se společnost snaží a má za sebou úspěchy.

Čajánek uvádí, že loni společnost připravila podklady pro dotace ve výši asi 620 milionů korun a investuje do trati, do nástupišť, kolejí, světel či zabezpečovacích zařízení.

„Stačí se podívat na trať. Jsou úseky, které září novým štěrkovým ložem. Máme úsek, kde jsme úspěšně vyzkoušeli betonové pražce vyrobené speciálně pro nás. Dokončujeme digitalizaci veškerých prvků na trati tak, abychom mohli lépe plánovat údržbu a obnovu," vysvětluje Čajánek.

Podle něj se společnost soustředí především na to, aby tratě vydržely, aby se po nich jezdilo rychleji a jejich údržba byla snazší a účelnější.

Jak Čajánek dodává, JHMD investují také do kultury a osvěty. V červnu pro milovníky železnic otevřely Muzeum úzkokolejky, které vzniklo za více než 3,6 milionu v nevyužívaných prostorách nádražní budovy v Nové Bystřici.

„Za poslední tři roky jsme navíc vynaložili asi čtyři miliony korun na opravy historických vozů a lokomotivy U 47.001 Malletky, která je v majetku Národního technického muzea," uzavřel Čajánek.

Karolína Hovorková