Hospůdkou roku se stala restaurace U Oskara

Hlasovalo pro ni 421 soutěžících a jedna z nich, Hana Dvořáková, získala od Deníku věcné ceny.

Hostinec leží na výhodném místě u frekventované trasy Pelhřimov-Tábor a každého projíždějícího ihned zaujme zelenou fasádou. Důležitější ovšem je to, co najdeme uvnitř  – a tím je příjemná atmosféra rodinného podniku. Málokdo také ví, že restauraci vlastní teprve 24letý Pavel Buchta, který ji v dražbě koupil, když mu bylo 21 let.

„Když se do toho pustil, říkala jsem mu, že se zbláznil. Neměl zkušenosti, ani praxi, ale měl vizi. A já si vážím, že do toho měl chuť, i když poctivost, kterou on má, v téhle době neletí," říká čilá babička majitele, Zdeňka Buchtová.

Ta si bere slovo při přípitku pohoštění, které pro příbuzné, přátele i zástupce Deníku včera k tříletému výročí svého podnikání Pavel Buchta připravil.  Babička s úsměvem dodává přání, aby se tu všem hostům otvíraly peněženky a aby jim tu chutnalo.

Majitelova maminka v kuchyni připravila výborné kachní prsa s nádivkou v jogurtové marinádě s knedlíky a s domácím zákuskem z ořechového těsta. „Bereme maso z českých chovů, od místních řezníků. Nepoužíváme suché směsi, ale poctivé knedlíky," odpovídá majitelova matka dotaz na původ potravin.
„Nejradši tu hosté mají právě jídla, která dají hodně práce – třeba svíčkovou nebo kachny. Ale oblíbené jsou i sladké pokrmy jako žemlovka nebo plněné knedlíky," chválí zdejší kuchyni Pavel Buchta. Dokonce si tu lidé občas kupují celé „šišky" knedlíků, aby je nemuseli vařit doma.

Rodina Buchtova žije v nedalekých Útěchovičkách a Pavel zdůrazňuje, že mu hodně záleží na dobrých vztazích s místními, i když klientelu tvoří i kolemjedoucí řidiči.

Na jeho práci ho nejvíc baví právě kontakt s lidmi. Naopak za nejtěžší považuje po loňském přesunutí administrativy na účetní nedostatek svého volného času – v restauraci tráví často celý den.

Převzetí objektu po předešlém majitelovi, který skončil exekucí a podnik byl nějakou dobu zavřený, nebylo zrovna veselé. Třeba teprve po čase se ukázalo, že mráz roztrhal radiátory. Nicméně vnitřek je teď opravený a nově jsou zde mj. posuvné dveře, které rozdělují boční salónek na dvě prostorné místnosti. Jejich využití je od svatebních i pohřebních oslav, přes předvánoční večírky a koncerty pro seniory až po firemní školení.

Ze vzácných hostů se tu zastavila mj. Livia Klausová, která si zde dala čočkovou polévku a rajskou. I proto chce v budoucnu Pavel Buchta kromě zkrášlení fasády udělat vevnitř i jakousi „knihu významných hostů". Otevřeno je tu denně od 10 hodin, pouze v pondělí jen do 16, jinak do 22 večer, ale leckdy i déle. Točí se tu jedenáctistupňový Kozel.

„Chtěl bych moc poděkovat všem lidem za hlasy, které nám dali, a všem, kteří nám fandí, i svým šesti zaměstnancům," říká Pavel Buchta, mj. úspěšný chovatel králíků. Z hlasujících obdržela ceny od Deníku Hana Dvořáková z Čížkova, která zde pracuje jako pomocná síla a uklízečka. „Nejradši tu mám Oskarovu kuřecí směs," říká a dodává, že na den přesně před deseti lety tu měla svatební hostinu.

Co se týká názvu podniku, nesouvisí s nedalekým vysílačem a jménem někdejšího telefonního operátora, ale s Oskarem Liebzeitem. Šlechtickému rodu Liebzeitů totiž v Čížkově kdysi patřily kromě pozemků i zámek, hájovna a právě i hostinec.