Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vysočina zažívá rozmach bioplynových stanic

Vysočina – V závěsu neskutečného rozmachu solárních elektráren se na Vysočině množí bioplynové stanice.

17.2.2011 6
SDÍLEJ:

Ilustrační.Foto: DENÍK/Hana Raiskubová

Tento způsob obnovitelné energie našel uplatnění už na osmnácti místech v kraji. Na stavební úřady chodí stále více žádostí o povolení stanic. Láká především výkupní cena ve stanicích vyrobené elektřiny, která čtyřnásobně převyšuje tržní cenu elektřiny a unijní dotace. Přestože stanice rostou jako houby po dešti, živelná expanze jako u solárních panelů v krajině se nepředpokládá. Návratnost investic solární rekordmany zřejmě nepřekoná.

„Liší se to projekt od projektu a vychází to na dvanáct až patnáct let. Pokud bude stanice dotovaná a bude vyrábět i teplo s tím, že nebude platit tepelnou infrastrukturu, lze návratnost investic snížit až na deset let. U solárních elektráren byla návratnost okolo sedmi let. Navíc nenesly takové riziko, jako investoři do bioplynových stanic, které jsou složitější na management,“ vysvětlil předseda Českého sdružení pro biomasu Jan Habart.

Nutná je neustálá obsluha a stanice je také závislá na úrodě. Do roku 2020 má ČR za cíl vyrábět 13 procent energie z obnovitelných zdrojů. „K tomuto cíli jsou bioplynové stanice dobře uzpůsobené, protože jejich vedlejším produktem je teplo. Záleží, jak se využije,“ dodal Habart.

Kraj Vysočina nastavuje bioplynkám daleko vlídnější tvář než větrníkům a fotovoltaice. „Bioplynové stanice jsou jednou z cest, jak pomoci zemědělcům na Vysočině. Tuším, že aktivních jich je v kraji patnáct až osmnáct a zájem vzrůstá. Problémem je, že se zemědělci často neúspěšně ucházejí o připojení do rozvodných sítí ČEZu nebo EONu. Ty si šetří kapacity pro své projekty, solární elektrárny nebo větrníky. Jejich častým argumentem jsou omezené technické možnosti,“ uvedl radní pro oblast zemědělství Josef Matějek.

Ten také připomněl, že velké množství kukuřice, která je pro stanice nejvhodnějším palivem, na Vysočině spotřebuje skot. Pak se často stává, že kvůli půdoochranným opatřením není další prostor pro zasetí kukuřice. Šanci vidí Matějek ve využití tradičního, byť energeticky slabšího žita.

Výkupní cena předčí tu z větrníků

Cena za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny z bioplynové stanice je, při zpracovávání kvalitnějšího materiálu jako kukuřice, 4 120 korun. Tím se s výkupními cenami dostávají před biomasu ze slámy i štěpky, malé vodní elektrárny a větrné elektrárny. Ty jsou „na ocasu“ výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů. Se sedmi a půl tisíci za MWh vedou malé solární elektrárny v závěsu s velkými, kde je výkupní cena 5 500 korun za MWh.

Bioplyn není vítán všude. Často vadí neustálý provoz a s ním spojený hluk. Právě doprava a provoz je nyní hlavním důvodem odporu místních občanů proti plánované stanici v Libkově Vodě a Rynárci na Pelhřimovsku.

Autor: Jan Cihlář

17.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby v Bohdalíně na Pelhřimovsku.
5

Bohdalín: Na volby přišel bez občanky

Volby v okrsku číslo 10 v Pelhřimově.
4

Ve velkém okrsku odhadovali slušnou volební účast

Kateřina Ješetová zažila své volební poprvé

Kamenice nad Lipou – K volbám se v pátek, jako spousta dalších lidí nejen z Vysočiny, vydala i Kateřina Ješetová z Kamenice nad Lipou.

Na biofarmě se musejí dobře střídat plodiny a více nad tím přemýšlet

Častonín – Naplno šestadvacetiletý Petr Marek pracuje na Biofarmě Marek Častonín teprve dva roky, ale pomáhal tady už od puberty. Jeho tatínek začal s ekologickým zemědělstvím na konci devadesátých let minulého století a v současné době se na farmě podílí takřka celá rodina.

U malých voličů z Olešné vyhrály ovocné knedlíky

Olešná – Předtím, než se ve volební místnosti v Olešné usadila oficiální volební komise, za plentu a k urně se opět vrhli tamní školáci. Děti z prvního stupně základní školy letos volily své neoblíbenější jídlo.

Do Putimova zašli volit dva Markové Šalandové

Putimov – Zajímavá dvojice s voličskými průkazy zavítala do volební místnosti v Putimově u Pelhřimova.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení