Experti z Poradny pro nelátkové závislosti v Českých Budějovicích na svém webu uvádějí, že stejná nebo podobná kritéria se používají i při diagnostice závislostí na návykových látkách. Podobnost vidí i v tom, že negativní důsledky nadměrného hraní se také mohou projevit až po delší době, třeba jako v případě kouření, a o to hůře se pak napravují. Zmiňují například zhoršení zraku, držení těla nebo psychické následky.

Podle některých expertů je ale nadměrné upozorňování na možný vznik závislosti na počítačových hrách zbytečným strašením.

Než souhlas s cookies na webové stránce odkliknete, podívejte se, s čím vlastně souhlasíte, radí odborníci.
Lidé bezmyšlenkovitě přijímají cookies. Nechtěně se vzdávají soukromí

Výzkumníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity pod vedením docenta Lukase Blinky se dlouhodobě věnují výzkumu volnočasového hraní počítačových her. Od roku 2021 sbírají data pomocí dotazníků a rozhovorů s hráči, projekt má skončit v roce 2023. Na rozdíl od jiných výzkumů se nezabývají jen negativními dopady této vášně, ale zajímá je, co hraní „gamerům“ přináší, co u něj prožívají a proč ho vyhledávají.

Lukas Blinka již nyní upozorňuje, že tendence k závislosti je mnohem méně častá, než by se mohlo zdát například z médií, a varuje před čistě negativním nálepkováním této aktivity. „Většina hráčů nemá s hraním problém a většinově se jedná o nepatologický fenomén,“ upozornil.

Nic lepšího na práci 

Pouze u malého procenta hráčů dochází dle jeho slov ke zmenšené kontrole nad hraním. To se pak může projevit problémy v životě hráče. Uvedl také, že u většiny z nich je i nadměrná časová investice do hraní jen dočasný stav, člověk zkrátka nemusí mít zrovna nic lepšího na práci nebo právě vyšla hra, která ho velmi zajímá. „Pokud hraní nezpůsobuje problémy ani hráči či jeho blízkému okolí, nemá cenu uvažovat o patologii,“ sdělil.

Gaming Blinka nepovažuje za vyloženě nebezpečnou činnost, spíše problémovou. Mnozí dle něj tráví u her třicet a více hodin týdně, přičemž mohli tento čas využít hodnotněji a zdravěji. Potíž vidí i ve větší sociální izolaci, chronickém nevyspání, bolestech zad či hlavy nebo i zhoršení výkonu v práci či škole. „Hraní her je především zábava. Hry nejsou ani zásadně škodlivé, ani zásadně přínosné,“ konstatoval.

Ilustrační snímek
Na telefony s Androidem útočí trojský kůň. Majitele pomalu připravuje o peníze

Nicméně zmínil i určitá pozitiva: herní prvky udržují pozornost a dávkují náročnost, proto se využívají ve vzdělávání, děti také pochytí angličtinu.

Odborníkovi ale vadí, jak se o závislosti na počítačových hrách často mluví. „Zbytečně se vytváří strašák, který nemá oporu v realitě. Ordinace opravdu nejsou plné závislých hráčů, nečelíme další epidemii. Na druhou stranu jsou lidé, u kterých hraní přerostlo zdravou mez, a kvůli nim se zase nemůžeme tvářit, že žádný problém neexistuje,“ shrnul Blinka.