Necelé dvě minuty před závěrečnou sirénou totiž vedly jeho ovečky o dvě branky, přesto zápas ještě dokázali stejným rozdílem ztratit. „Měli jsme jedinečnou příležitost zápas rozhodnout v náš prospěch. Trestuhodně jsme však zahodili dvě po sobě jdou střelecké příležitosti a byli jsme za to krutě potrestaní,“ selhání svého mančaftu těžko vydýchával.

Pražané první dva duely nového ročníku prohráli, což bylo v ostrém rozporu s dvěma stoprocentními zisky celku z Vysočiny. Psychická výhoda byla rozhodně na straně házenkářů Sokola.

„Od úvodu bylo jasně vidět, že si hráči Dukly příliš nevěří. Bylo rovněž cítit, že před námi mají po našich úspěších docela respekt,“ všiml si Kostka.

Oproti vítězným utkáním s Plzní a Kopřivnicí jeho svěřenci tolik nezářili v útočné fázi. Naproti tomu jim ovšem výrazně lépe šlapala obranná část. „Bránili jsme opravdu výborně. Domácí jsme přinutili zakončovat ze špatných a především nepřipravených pozic,“ lebedil si.

A pokračoval. „Bohužel jsme ve středu nedokázali navázat na naši útočnou kvalitu z prvních dvou zápasů. Hráli jsme příliš těžkopádně, zbytečně drželi balon a kolikrát vytvářeli až školácké chyby,“ postýskl si.

Velkým oslabením bylo pro Nové Veselí zranění střední spojky Burnazoviče zkraje druhého dějství. „ Jeho rozvaha, individuální schopnosti, ale také role lídra nám v závěru citelně scházeli,“ mračil se.

Poslední minuty zápasu by pak slovenský kouč nejraději ze své paměti rychle vymazal. „V posledních deseti minutách nám úplně odešla defenziva a domácí jsme postavili na nohy,“ kritizoval svůj mančaft.

Ztracené body mohou v konečném účtování Novému Veselí chybět. „Dukle jsme dva body darovali jako na zlatém podnose. Je to obrovská škoda, protože vyhrávat zde pětapadesát minut a nakonec prohrát, to se hned tak opakovat nemusí,“ uvědomoval si Kostka.