„V Anglii jsem byla dva roky. Když jsem se částečně z osobních důvodů vrátila domů, našla jsem si práci v překladatelské agentuře. Dělala jsem sice co mne bavilo, ale zároveň jsem objevila kouzlo crossfitu. Čím dál víc jsme cvičili společně s Lenkou Cichrovou a Martinem Dvořákem. Neskutečně mne to chytlo,“ svěřila se.

Kdy zájem o cvičení dostoupil do té míry, že jste si řekli, že otevřete posilovnu? Že vybudujete Evolution Gym?

Nějak jsme do toho dospěli. Martin s Lenkou cvičili před barákem, vybudovali si tam zázemí a já tam za nimi chodila. Všechny nás to bavilo, našli jsme se. Tomáš Tesař, který má nyní posilovnu s námi, pořád Martinovi říkal, ať otevře nějaké cvičení pro lidi. Martin se tomu bránil, ale nakonec začal se skupinou lidí v tělocvičně základní školy. Jednoho dne ale přišel a řekl, že při procházce se psem našel ideální prostory pro posilovnu. Tehdy jsme si sedli a domluvili se, že do toho půjdeme. Ve čtyřech jako parta.

Tělocvičnu jste vybudovali v prostorách bývalé truhlárny. Naplnila se za ten rok vaše původní očekávání?

Měli jsme obrovskou výhodu, že se díky aktivitám Martina a Lenky o nás vědělo. Spoustu klientů jsme získali ihned, věděli jsme o nich, že k nám budou chodit cvičit. Zájem ale předčil naše očekávání. Nepočítali jsme, že k nám budou jezdit i lidé z Pelhřimova nebo dokonce Havlíčkova Brodu.

Vaše posilovna se je jiná než ty tradiční, které fungují řadu let. Čím se odlišujete?

Nemáme posilovací stroje, kladkostroje. Jsme funkční gym. Snažíme se zdůraznit přirozenost pohybu, takže tu cvičíme s váhou vlastního těla, dále využíváme jednoručky, kettlebelly i osy. Tělocvičen podobného ražení teď rychle přibývá.

Je taková posilovna lepší nebo to je prostě módní?

Je to určitý trend. Jsou ale stále lidé, kteří upřednostňují klasická fitka. Pokud chcete soutěžit jako fitness model, je pravděpodobné, že budete vyhledávat klasický typ posilovny.

Kdo je takovým vaším klasickým vzorovým klientem?

Chodí sem různí lidé, kteří mají různé cíle. Našli si nás profesionální hokejisté, dále pak sportovci, kteří to mají jako doplněk ke svým tréninkům. Na druhé straně u nás cvičí maminky malých dětí.

Přípravu tu tráví i party fotbalistů. Jak reagují na vaše rady? Nemluví vám do lekcí jejich trenéři?

S trenéry fotbalistů vycházíme dobře, respektujeme se navzájem. My umíme poradit, jak zapojit konkrétní sval, jaké zvolit cvičení. Samozřejmě neumíme jim poradit, co dělat na hřišti. Od toho mají svého trenéra. Ve fitku je to ale podle nás. Reagujeme jen na to, jaký má tým program, co mají hráči za sebou nebo co je čeká. Podle toho stavíme tréninky, upravujeme jejich náročnost.

V tomto období přichází do posiloven lidé, kteří na přelomu roku hodnotili a chtějí něco změnit. Se cvičením začínají. Je to tak i u vás, čelíte zvýšenému zájmu klientů?

Návštěvnost se zvedla. Máme více lidí ve skupinových lekcích, je zájem o osobní tréninky. To nás těší, protože je to ideální cesta pro začátečníka, aby se naučil správně cvičit. Plné máme i intervalové tréninky, přidali jsme také jednu lekci jumpingu.

Spousta lednových začátečníků každoročně po pár týdnech skončí. Nemrzí vás to, neberete to jako mrhání časem a energií?

Někdy se na to prostě musíte dívat jako na byznys. Každý klient nám přináší peníze, které nám umožňují fitko provozovat. Děláme to s láskou a u každého se snažíme probudit zájem o pravidelné cvičení. U někoho se to povede, u jiného ne. Tak to prostě chodí.